Autor: Alena   15.8.2011 v 17:11

Ahoj holky,

poprvé píšu do nějaké diskuze a taky vyhledávám nějakou diskuzi. Možná se chci jen utvrdit, že dělám správně v empatii, ať už pro či proti, která číší z úryvků. Ve středu jdu poprvé k doktorce, protože, že jsem těhotná, vím jen z testu. Pořád si říkám, že by to mohl být omyl a sen. Nevím, jestli jsem připravena a každou chvíli je to jinak ano střídá ne ne ano. Přítel je o 20let starší, mně je 26 a on je trochu sobec, já a já...a jak to změní jeho život, zasekla jsem se a v podstatě a s ním mám blok komunikovat. Tiše si to rozebírám se sebou. Ale nemohu se dobrat výsledku. A ten má být ve středu. Bojím se a chvíli jsem silná, jakmile ho ale vidím, pláču a přitom je to správňáckej chlap až na trochu větší ego...ale to je pochopitelný v tomto věku...neumím si nic představit...

Autor: Alena   15.8.2011 v 17:12

Ahoj holky,

poprvé píšu do nějaké diskuze a taky vyhledávám nějakou diskuzi. Možná se chci jen utvrdit, že dělám správně v empatii, ať už pro či proti, která číší z úryvků. Ve středu jdu poprvé k doktorce, protože, že jsem těhotná, vím jen z testu. Pořád si říkám, že by to mohl být omyl a sen. Nevím, jestli jsem připravena a každou chvíli je to jinak ano střídá ne ne ano. Přítel je o 20let starší, mně je 26 a on je trochu sobec, já a já...a jak to změní jeho život, zasekla jsem se a v podstatě a s ním mám blok komunikovat. Tiše si to rozebírám se sebou. Ale nemohu se dobrat výsledku. A ten má být ve středu. Bojím se a chvíli jsem silná, jakmile ho ale vidím, pláču a přitom je to správňáckej chlap až na trochu větší ego...ale to je pochopitelný v tomto věku...neumím si nic představit...

Autor: Monii   15.8.2011 v 19:14

Alena: Ahoj, naprosto tě chápu. Tímto jsem si prošla a není to nic jednoduchého. Je mi 19 a můj přítel je o skoro 11 let starší. Jedno dítě už má, ovšem také bylo neplánované a to druhé si hold chtěl naplánovat. Měla jsem jeden den na rozhodnutí zda si miminko nechám, nebo ne. Jeden den chápej proto, protože jsem to zjistila příliš pozdě. Jediný kdo mě podpořil v mém rozhodnutí ať už bude jakékoliv byla moje mamka. Přítel a otec na mě křičeli, prosili ať jdu na potrat. Bylo to moc těžké. A najednou jsem zůstala sama úplně. Ted den jsem na interupci šla, ovšem až na oddělení jsem nedošla  miminko jsem si PROTI VŠEM vybojovala a teď jsem ve 23. tt a je to to nejkrásnější, co jsem kdy mohla zažít. měla jsem štěstí, že přítel i přes to velké nechtění se mnou zůstal a dokonce se na miminko moc těší. Prostě změkl jak on, tak i můj otec a všichni kolem mě. Můžu říct, že není nic krásnějšího když v tobě roste nový život. Samozřejmě interupci neodsuzuji. Ale pamatuj si, že poslední slovo má vždykcy matka a je to jen a jen na tobě...  držím Ti moc palce... naprosto vím jak se citíš a fandím Ti, ať už se rozhodneš jakkoliv, nikdo nemá právo Tě odsoudit. Samozřejmě je lepší takové zákroky nepodstupovat, ovšem je-li to nutné a nebo se na to necítíš, je to možná i lepší pro dítě..

Autor: Monii   15.8.2011 v 19:16

Alena: promiň ještě jsem trochu nepochopila, jestli tvůj přítel o těhotenství ví, nebo zatím ne??

Autor: Marketta   15.8.2011 v 19:24

No nechápu, jak můžeš být s takovým volem...to nechceš mít děti? Stejně si to musíš rozhodnout sama, takže nemá smysl ti nic vyvracet.. Ale ono je to pohodlný, mít mladou holku a opít tě rohlíkem..bez dětí a závazků. Není ti 15, aby jsi se nemohla rozhodnout..

Já jsem řešila tento problém ve dvaceti a nechala se překecat, že je brzo a není na to dobrá doba..no keci, keci. Ted toho lituji, měla jsem se rozhodnout jinak.A hlavně žít s tím pocitem, nic moc..Takže pokud je frajer , tak tě podrží a ty si to prosad..

Autor: Kacutka1   15.8.2011 v 19:31

[25630] Ahojky, já být ve tvé situaci tak vůbec neváhám a mimčo si nechám. Mě je 28 a už 2 roky se s manželem pokoušíme. 2x to bohužel nevyšlo. Dala bych nevím co za to být mladší a moci mít zdravé dítě, i kdybych měla obětovat chlapa. Myslím, že ten tvůj by už měl ve svém věku pomýšlet na rodinu. Protože chlap může mít dítě i v 70 zato ženská to má těžší. Ale věřím, že když si dítě necháš, nebudeš litovat. Pokud se rozhodneš naopak věř, že ti bude něco chybět.

Potrat neodsuzuji, ale na druhou stranu, když jsem byla poprvé na přerušení, nechápala jsem pětadvacetiletou ženskou, že v sobě měla zdravý zárodek a kvůli chlapovi šla na přerušení. Tak jsem si říkala, proč takové mají děti zdravé

Autor: Sandra   21.10.2011 v 16:15

Ahojky holky, ráda bych se přidala ke konverzaci... Je mi 20let a mám již 1dítko...momentálně jsme se s manželem rozešly a zjištovali,co bude dál! Mezitím jsem poznala kluka,co mi začal být hodně blízký ,ale ve finále jsem se rozhodla,že to s manželem ještě zkusíme, už jen kvůli našemu zlatíčku :) Už 14 dní mám zpoždění a dnes jsem si udělala test,který vyšel pozitivně! Nejhorší natom je,že s manželem jsem nespala už tak 2 měs.takže je málo pravděpodobné,že by malé bylo jeho :( Oznámila jsem mu,že jsem těhotná(bohužel zatím jen po telefonu-protože jsem se sesypala a potřeb.jsem to někomu říci),ale on si asi myslí, že je to jeho!!! Moje první těhotenství bylo velice rizikové a proto mám strach jít na potrat! Dětátko určitě ještě chci,ale nejsem na něj připravená nyní,když mám momentálně co dělat sama se sebou :( Proto Evičku naprosto chápu a vím,že podpora od okolí,je momentálně to nejlepší,ale rozhodnutí je jen na tobě!!! Dej vědět,jak jsi dopadla a nebo mi napiš svuj mail a můžeme si popovídat na mailíku :) přeji at se rozhodneš správně...mě to čeká asi v úterý!! :( papa a všem ostatním mainkám pěkné těhotenství :)

Autor: šárka   1.11.2011 v 19:48

Já tady ted přidám čerstvý a naprosto pro mne neuveritelnou zkušenost- po provedené interupci (dotyčná zanedbala kontrolu po zákroku)jsme se dověděli, že je těhotná v 15tt!prostě se to nepovedlo, a jediné co mohl doktor říct- je mi to líto...už jste to některá slyšela?

Autor: veronika   1.11.2011 v 20:06

Ahojik Evy z me zkusenosti taky muzu jen rici rozhodni jak ti srdicko da vedet ale ver ze mimi je dar a zadny chlap nestoji za to aby si ho dala pryc i kdyby si na nej zustala sama a rodice ti radi pomuzou to mi ver Kdyz jsem cekala druhe dite tedy syna mama me nutila jit na potrat a delala semnpou testy abych potratila doma sama ale to ve me vzbudilo nenavist a ja se zeprela a maleho si nechala a mam krasneho kluka sice je silny astmatik tak bojujeme kdyz to prijde uz dvakrat mi malem umrel v naruci ale porad tu je a ja jsem rada ze jsem poslechla srdicko a toho maleho ve me.Ale nemuzeme ti radit co je pro tebe lepsi sama uznej co a jak jen je riziko vetsi ze nebudes treba pak moc mit dalsi si to peclive rozmysli.Pacek.