4.4.2013 v 21:10

Romčo, stará určitě nejsi, ani ne o 2 roky ode mě :-) Víš, možná je to dobře, že mimčo přežilo, prostě tady s váma má být. Bydlení/peníze atd. - vím, že v tomhle materiálním světě jsou to věci, které nás trápí, ale přece by to nemělo být měřítko pro to, jestli si dítě nechat nebo ne? ... víš podobně jsme s manželem řešili - resp. spíš neřešili svatbu, prý "až" dodělá školu, "až" bude mít práci, "až" tohleto a támhleto - než jsme došli k závěru, že je to blbost, nikdy nebude úplně ideální stav. A s mimčem podobně, možná někdo čeká, až bude ideální příležitost, ale pak už se nemusí dočkat... držím palce a přimlouvám se za miminko si nechat, i když samozřejmě je to na Tobě... - za pár let se můžou úplně změnit okolnosti, nikdy nevíš, třeba budete mít velký barák a pak by Ti mohlo chybět... tak snad si moji "radu" nevezmeš jinak špatně.

Autor: Monika4   8.4.2013 v 07:40

Romčo přikláním se k marince za to mimčo si nechat.Jsem v podobné situaci máme tři krásné zdravé děti a v září jsem zjistila další těhotenství i já dlouho přemýšlela co s tím(bydlení nic moc,peněz taky nemáme hafo)v desátém týdnu jsem silně krvácela a do porodnice jela s tím, že mimi odešlo, ale ono se drželo statečně dál pak se to opakovalo ještě několikrát a stále se drželo.Když jsme dětem řekli že budou mít sourozence byly nadšené a mrně se drží vesele dál.Ikdyž vím, že to nebude jednoduché přijala jsem ten DAR mít další dítě a moc už se na něj těšíme pomalu finišujem. Snad tě to povzbudí myslím, že vaše mimi tu prostě chce být tak mu tu šanci zkuste nebrat ikdyž to bude těžké a stará nejsi.

Autor: MartinaB.   9.4.2013 v 11:59

Romčo, Tvůj příběh mne dostal. Miminko se drží jako klíště. Tak moc chce žít. Asi to tak má být, asi bys mu měla dát šanci. Ale je to vše jen na Tobě. Já jsem teď v situaci, kdy mám za sebou několik probdělých nocí a probrečených chvil. Je mi 35, mám dvě děti - 10 let a 5 let. Před 3mi dny jsem zjistila, že jsem těhotná. Měla bych být něco málo přes 3 týdny. Opravdu jsem už třetí mimi nechtěla. I když si dávám pozor, tentokrát se nějak nezadařilo. Uvažuji o interupci. Proto hledám na netu různé zkušenosti těch, které tento zákrok podstoupily. Jsem opravdu na dně. Mele se to ve mě ... nechat si miminko nebo ho dát pryč? Manžel mi řekl, že je pro to, spíš podstoupit interupci, ale že je to na mě. Podpoří mě tak i tak. Ufff. Budu se muset co nejdříve rozhodnout a zajít k lékaři. Mám ten počínající život ve mě zahubit... Srovnám se s tím vůbec psychicky... Když si miminko nechám, zvládneme to finančně... Achjo. Pořád si to omílám dokola.

Autor: romča   10.4.2013 v 11:49

Holky,díky za příspěvky.Určitě vás zajímá co dál....Marti,jsme na tom stejně,taky jsem na tom jako ty,jen brečím a přemýšlím.Volala jsem si do rizikové a genetické poradny do Zlína,lékařka mě vyslechla a v pondělí mě chtěla vidět...holky,po ultrazvuku jsem ještě víc v šoku...vypadá to,že to byly dvojčata,nad mimi je tmavý flek,tam to asi dělali,mudr mi řekla,že to není jisté,ale přikládala by se k tomu,jen se to už nedozvím...vypsala mi průkazku,řekla,že je to opravdu bojovník,je to těžké,rozhodnutí je na nás,ale dala by mu tu šanci.Kdybych čekala třetí,ale 4děti?Když jsem viděla jak sebou mimčo hází,tak vím,že mu tu šanci musím dát.2.5.mám jít na genetický ultrazvuk,jestli bude malé v pořádku,tak si ho necháme.Manžel je z toho špatný,já se mu nedivím,je to závazek na celičký život a mít ve 40letech 4dítě?To bude záhol,malá bude mít 2,5,nedovedu si to narovinu představit a ještě ten náš maličký byt.Mojeho maminka se k tomu postavila hezky,už neřekla jako poprvá at to dáme pryč,ted řekla,že je to osud a mimčo je bojovník.Prý by žalovala doktory.Ptala jsem se na to v tom Zlíně,máme jít zítra za svým gynekologem a žádat vrácení peněz,holky,to je tak na žalobu.Po zákroku mi měli udělat kontr.ultrazvuk,neudělali a za 20minut mi řekli,jestli jsem v pořádku můžu jít domů.Tak jsme jeli.doktorka v rizikovém jen kroutila hlavou prý 2-4 tam mám zůstat,dál se o nich nechtěla bavit,prý se chovali hrozně.Ale jak je mě a nám ted?To nejde popsat,odhodláte se a ted mi můj doktor volal co je se mnou,že jsem se mu už neozvala,má strach...Tak uvidím zítra co nám řekne.Marti a tobě přeji hodně síly,věř tomu,že ji budeš at se rozhodneš jak to cítíš potřebovat:-)

Autor: Marie   11.4.2013 v 21:45

Romi, vím, že je to těžké. Je dobře, že jsi se rozhodla dát prckovi šanci. Jestli to dopadne dobře a já věžím, že ano, určitě nebudeš litovat. Ve čtyřiceti letech mám 9 měsíčního prcka, a jsem šťastná, že ho mám. Věřím, že už jsi se rozhodla, tak už se nedívej zpět. Budu ti moc a moc držet pěsti, abyste to všichni zvládli a vše dopadlo tak jak má.

Autor: Romča   12.4.2013 v 08:35

Holky,tak jsem byli včera s manželem u toho mého gynekologa.Můj se ptal jak je možné,že se to stalo...tak z jeho pohledu jsem došla po zákroku na kontrolu až za 3týdny,měla jsem dojít za dva.Ale ještě jsem slabě krvácela a nerada jdu na kozu v tomto stavu.Ale tady nejde o to kdy jsem došla,ale jak to spackali...Prý jak je možné, že k tomu došlo,tak mu odpověděl,že mám abnormálně dělohu vzadu a bylo to malé.Tak jsem se do toho vložila, jak to ten pan doktor měl poznat,když ten můj mu to nenapsal.a zase se bránil,že ten co mi to dělal měl udělat předvyšetření...a tady je chyba,bohužel,žádné nebylo!!!!čekala jsem na takovém pokoji v andělíčku oblečená,45-50minut,celou dobu jsem brečela a modlila se,anesteziolog měl takovou dobu bohužel spoždění.Pak mě zavolali na sál,lehla jsem si na kozu,přivázali mě,ptala jsem se jak to dlouho trvá,tak 20minut.Uspali mě a pak jsem se vzbudila na pokoji a tam byl se mnou manžel.Po chvilce došel ten doktor,prohmatal mi břicho,řekl,že bylo všechno v pořádku a jestli mi je dobře můžu jít domů.Tak jsem šla 20-30minut po zákroku....To bylo všechno.Peníze mi vrátí ,bez 500 všechno,prý s tím měl nějaké doktor výdaje.Holky,budeme toho co to tak dodělal žalovat u lékařské komory.Takhle se chovají lékaři?Berou vás jako kus něčeho a hlavně že se platí....Jen doufám,že ten maličký bojovník ve mně bude v pořádkuJeště jsem tomu mému řekla proč mě neposlal normálně do nemocnice a poslal na takovou soukromou kliniku,tam si myslím,že by to bylo jiné.Ještě si tam zavolám a zeptám se,jestli dělají ultrazvuk,to mě zajímá.Vůbec mi na to neodpověděl.No proč?Dohazují si kšeftyTak jsem se vykecala....

Autor: desideria   12.4.2013 v 08:43

Romčo, chápu Tě, že chceš cítit satisfakci. Zkus se poptat ve svém okolí na doporučení dobrého právníka, tohle by se fakt stávat nemělo. Je to jedna psychická rána za druhou. Osud rozhodl, nosíš v sobě úžasný dítě, ale vzpamatovat se z toho všeho, to je opravdu na dlouho. 

Autor: Tynuse   12.4.2013 v 08:50

Romca .. Teda to co pises je sila nedovedu si predstavit jit na interupci a ta se nepovedla,neumim si predstavit jednou svemu diteti pak rict vis nemel jsi vlastne ani byt na zivu sla jsem se te zbavit,ale nevyslo to tak jsi tady s nami bozeeeeeeee zabila bych je za to  vzdyt tohle neni normalni sakra proc tady neni ten smajlik co mlati hlavou o zed ten by se sem tak hodil .......  no prcek tady asi proste chtel byt a asi ma byt ted neverim,ze by se nejakym testem ukazalo,ze neni v poradku to ne snad doufam a pokud jo zazalovala bych tu kliniku lekare o to vice,ze diky jejich pokusu o buh vi co jsi ne jenom prosla psychickou ujmou na pripravu dat dite pryc,ale jeste nakonec zpusobili,ze dite prezilo a neni v poradku !!!!!!! ale opravdu preji,aby kdyz uz jsi musela projit tim cim jsi prosla a jeste prochazis at je aspon to malicke v poradku a prinese vam jen stesti a radost do zivota,aby nenastala uz chvile kdy by jen spatnou myslenkou jste zalitovali,ze to tenkrat nevyslo dat pryc... Preji mnoho sil at to vsechno dobre dopadne a omlouvam se za ten vztek,ale sama jsem byla v pozici kdy jsem uvazovala o interupci,ale jsem mlada a dite si muzu dovolit i kdyz na to budu sama dat to pryc by byla pro me opravdu ta posledni moznost a to mozna opravdu jen v pripade,ze by to malicke nemelo byt v poradku,ale chapu,ze s tim jak to mas v zivote vek deti atd to bylo tezke rozhodovani ktere se nakonec i pres vsechno rozhodlo nejak sama,ze bude bojovat a zit. Hodne sil vsem co si timto projdou.

Autor: Romča   19.4.2013 v 13:48

Volal mi můj gynekolog,že si mám dojít pro peníze od pana doktora co prováděl ten nevydařený zákrok,řekla jsem mu,že potřebuji záznam kopii o tom nevyd.zákroku.V telefonu ticho...pak mi řekl,že žádný není...Chápete to,tak vy dáte 5500 za něco o čem není ani záznam.tak jsem mu řekla,že mám nárok nahlížet do zdravotní karty a chtít kopie všeho co v ní je.Oni to nikam nezapisují,nebo to byla černota???Po 10minutách pochopil,že se nenechám odbýt,mám na to nárok a chci vědět co mi vlastně dělali.Ptala jsem se na to právníčky a ta mi to poradila,jinak nemám v ruce nic.Tak mi to ten pan doktor napíše,ale když jsem nad tím přemýšlela,mně jde o to,že mě vlastně před výkonem nevyšetřil,šel neslepo,ani můj doktor mu nic nenapsal.Jak měl lékař vědět že mám děloho abnormálně otočenou dozadu?Ted si může napsat,že mě vyšetřil a jak se můžu bránit že ne?Chceme podat stížnost na lékařskou komoru,jsem zvědavá jak to dopadne.Jen se modlím,aby náš bojovník,naše mimčo,bylo v pořádku.Pevně věřím že ano:-)