Autor: Babouk   17.9.2015 v 20:49

Nech si to v práci spočítat, já nepracuju, tak to mám jasný. U tebe to asi bude 15 dní + další za odpracované dny. U MD se totiž počítá každý den včetně víkendů jako pracovní.

Autor: Irčins   17.9.2015 v 20:57

Já vím, Jani, i ten můj chlap je takový...někdy si říkám, jestli si vůbec vzpomene, jak může být tak "chladný" a nevidět nebo naopak vidět a ještě se tomu divit. Pak se ale zastydím a i já mu dám za pravdu, že musíme jít dál nebo nás to rozdělí. Nechci navíc rozbít vztah, na kterým mi tolik záleží. A jistě, chci mít další miminko a už pro ten začátek je důležitá i fyzická stránka mého těla. Navíc to chlapi berou zodpovědně jiným způsobem i proto, že se nám snaží být právě tímto oporou, někdo musí stát pevně na zemi, aby toho druhého podržel. Někdo musí vykročit dopředu jako první, znovu se ponořit do práce, protože i ta ho hodně drží nad vodou. 

Víš, u mne ještě nenašel ten čas, abych své oči začala soustředit na všední svět a dívat se na něj tak jako ty. Přitom vím, že to umím, už proto, že je mým koníčkem malování, tak mám hodně rozmanitou fantazii a takové to oko na různé detaily...to je fakt. Ale teď mám tohle vše zastřené bolestí a jakoby rozostřené, nemohu se prostě ještě soustředit, a to ani na malování. Ale chtěla bych zase začít malovat, však už jsem to zkoušela, ale výtvor skončil se vztekem v koši. Prostě to ještě nejde. 

Nejhorší je, že ještě neumím být tou Irenou jako dřív ani z té části, abych se radovala z jeho pracovních úspěchů. Přitom vím, jak mu na tom záleží a jak jsou pro něj má slova uznání důležitá. Vidím, jak moc se snaží a tím víc, čím jsme si prošli, se soustředí na to, abychom byli spolu spokojení. Už tolikrát jsme mluvili o tom, že chceme mít vlastní domek a nejsme od toho snu už tak daleko... Musím se dát do kupy už proto, abych mohla být zase tou partnerkou, na kterou se bude moci spolehnout. Nechci skončit jako rozklepaná hromádka neštěstí...jen, jen ten čas....

Autor: Irčins   17.9.2015 v 20:59

Díky moc za radu Babouk. Tohle jsem fakt ani netušila. Právě, že napevno nastoupím do práce zhruba od začátku prosince a už jsem si říkala, kde vezmu dovču na Vánoce...loni jsme byli doma coby firma celých 16 dní a já už teď mám sotva pět...

Autor: elis   18.9.2015 v 12:16

Ahojky.tak uz jsem to dnes znovu dostala.uz je to 2ms.ach jo.jinak ja uz jsem na nemocensky,premyslim zda jit do prace,ale delam ve fabrice a bojim se tam jen jit podivat.jsem z toho zoufala.,ale nebudu se nutit.jinak Ircins presne jak jsi psala,myslim ze vsechny tady nas holky tato nestastna udalost zmenila.at tak ci tak.zdycky jsem se na kazdyho usmivala,mozna to casem zas dokazu,ale ted rozhodne NE.zacinam si o sobe myslet,ze si prestavam rozumet.mam strasny vztek.,hlavne mam vztek na lidi.,ktery mi hodne ublizovali.vim ze takhle premyslet neni spravne.Jinak Ircins to je uzasne,ze umis malovat,myslím ze je to fajn pocit.treba si jednou dam od tebe neco namalovat.ja se snazim v sobe tez neco najit ci vzbudit,ale ani to se mi zatim nedari.Rikam si,ze vira je v zivote dulezita,ale cim vic verim,tim je to horsi.a nic se nedeje.dneska asi nemam den,mozna hormony.

Autor: Irčins   18.9.2015 v 14:46

Ahoj Elis, o hormonech, či co to je, raději nemluvím. Dneska ráno jsem docela nehezky vyjela na přítele a celou dobu o tom přemýšlím. Vím, že si to nezaslouží, ale nemohla jsem se udržet. Přišel s tím, že si koupil nový papírový model hradu. On má koníčka v modelařině, ale já ho znám...moc dlouho u toho nevydrží, jednak je vytížený prací a jednak on se spíš odreaguje u nějaké počítačové hry. Co jsem se s ním kvůli nim nahádala, když hrál ve volnu třeba do noci a já nemohla spát. Jeden model má rozdělaný už rok. A dnes právě přišel s radostnou novinkou, jak mu budu muset přepustit pokojík (já vím, ještě jsem tam neměla pořádně nic nachystáno, ale i tak už to byla vize toho, jak ho začnu zařizovat), že si tam bude lepit. Došel tam a začal mi i to málo věcí, jako je vanička a podložka na přebalování sklízet pod stůl. To jsem vypěnila. Navíc tam chce dát i cvičící náčiní, které si také koupil zhruba před půl rokem, jak bude cvičit (a že by měl vzhledem ke své postavě), a cvičil párkrát. Pořád nějaký výmluvy na práci a jak začne tehdy a tehdy, stejně jako s plaváním. Pcha. Tak jsem vyletěla, že už se tam rovnou může nastěhovat. Že jsem všechno beztak dělala zbytečně a on si může teď zařídit pokoj jak chce a jak sám potřebuje. Řekl mi, že jsem zlá a asi ano, jenže mně to přišlo tak líto...

Měli jsme spolu jet na jednu jeho důležitou schůzku s nějakými starosti obcí, ale nejela jsem. Prostě jsem se sebrala a šla do lékárny, kde jsem si měla vyzvednou zbytek léků na ten můj ekzém. No, a když jsem se vrátila, už byl pryč... 

Teď jsem zase šůrovala celý byt, ono co jiného taky dělat a se třemi zvířaty je u nás doma vlastně práce pořád. Tak jsem napsala zprávu svému šéfovi, zda by bylo možno se i přes tu mateřskou vrátit do práce. Zpočátku třeba jen na pár hodin nebo jak by bylo potřeba. Odepsal mi rázem, že jen čeká na to, až mi bude dobře, že se vrátit mohu hned. Tak tam půjdu hned v pondělí a domluvím se s ním, co dál. Je hrozně fajn a jak už jsem psala, je to přítelův mladší brácha, který si založil firmu na nábytek a jedeme hlavně internetový e-shop. Práce mě baví a navíc...když máme hotovo, jdeme domů klidně i dřív, byť děláme normálně v kamenné prodejně. Takže ti naprosto rozumím s tou fabrikou. Než jsem se přistěhovala za přítelem, dělala jsem v ní pár let a také po přistěhování, když jsem tady nenašla práci a než jsem nastoupila sem, vzala jsem také na tři měsíce jednu práci ve fabrice, a že to byl záhul. 12 hodin týdně s dnem a půl volna, víkend co víkend pásové výroby. To se s tou předchozí nedalo srovnat. Ale já nejsem člověk, který by se nechal živit, i když se máme celkem dobře. Takže vím, co by to bylo, vrátit se mezi tolik lidí a do takového prostředí. Ale také to pro mně nebude lehké přijít zpět, bojím se, přitom nemám proč. Naštěstí nás dělá ve firmě jen pár a jde mi hlavně o to, abych doma nezblbla a začínám mít strach o náš vztah. Moc mně to poznamenalo a jsem naštvaná i za své ranní jednání, také jsem to mohla podat jinak, ale už se stalo. 

Autor: elis   18.9.2015 v 15:59

Ajajaj Ircins,to me mrzi ta hadka,ale i ja jsem nekdy oskliva kvuli hloupostem.tez mame dost zvírat,takze tu je u nas taky prace habakuk.jinak s tou praci ti to velmi schvaluju,mit takovou praci,tak jdu tez.praci ve fabrice mam velmi fyzicky narocnou,neni ani tak spatne placena,tedy zalezi jak pro koho,jde tam hodne i o psychiku.pritel mi rika at jsem doma,abych byla v pohode.mysli to dobre a skoro ve vetsine ma pravdu.uz tam delam pomalu 10let,takze tam clovek zazil celkem dobre,ale i spatne casy,tech bylo vic.posledni 2roky byli velmi psychicky narocne,kde jsem pocitila i sikanu v praci a pak se stane jeste tohle.nevim jak se tomu vsemu zatim postavit.jinak s tim pritelem tvym asi bych se omluvila a promluvila s nim.ja vim,kdyz ma clovek den D,tak to vetsinou odnese ten nejblizsi,vetsinou partner.takhle to mam aspon ja.udelejte si nejaky romanticky vecer a popovidejte si,uvidis ze to bude dobry.hlavne se tim netrap

Autor: Irčins   18.9.2015 v 16:15

Sem tam pročítám různé diskuze nebo rady odborníků a nejednou jsem se pozastavila nad různými odpověďmi. Teď například nad častými odpověďmi jednoho specialisty z centra reprodukční medicíny. Snad za každou druhou otázkou na téma časté potraty a porody mrtvých miminek odpovídá, že jsou před dalším otěhotněním důležité testy na nějaký cytomegalovirus. Když jsem hledala, co to je, docela ve mně tuhne... Nejen, že proti němu není vakcína, patří mezi herpetické viry a mně byla zjištěna snížená imunita právě vůči těmto virům, ale pokud se jím nakazíte poprvé v těhotenství, má velmi vážné následy. Prvotní infekce se přenese z matky na plod placentou a může ho poškodit fatálně nebo jsou případy, kdy se miminko sice narodí zdravé, ale v horších případech se u něj projeví po pár měsících a může způsobit hluchotu, slepotu a totální upoutání na lůžko. Šílené... 

Na druhou stranu píší cosi o nákaze v prvním trimestru a je zjistitelná, tudíž by doktoři navrhli přerušení těhotenství. Já nevím, ale stále se sama u sebe opírám o tu pitomou imunitu a tak nějak si v duchu myslím, že tam bude kámen úrazu. A možná se až moc hrabu v různých možných příčinách a bude to jinak nebo se nezjistí vůbec nic... Nevím, jak to máte vy ostatní, jestli jste se také snažily nebo snažíte o nějaké hledání čehokoliv záchytného, nechci tu stále otravovat sama se sebou a svými dedukcemi, jen mám pocit, že se potřebuji od něčeho odrazit a tím si nějak vykompenzovat ten smutek a výčitky. 

Už se vidím, jak polezu všem doktorům na nervy svým vyptáváním se a různými dohady...já jsem už taková odmalička. Kdykoliv jsem šla k doktoru a měli mi něco dělat, musela jsem přesně vědět postupy, co a jak bude bolet, a tak... 

Autor: Irčins   18.9.2015 v 16:26

Jojo Elis, teď jsem se začala za své chování i stydět a dopadlo to tak, že jsem mu poslala aspoň omluvnou smsku. Prostě bych chtěla, aby se vrátil a nechodili jsme kolem sebe jako dva morousové. Já už toho tolikrát takhle řekla nebo udělala a následně jsem zalitovala. Prý jsem tvrdohlavá palice po tátovi a je to asi pravda. Přítel říká, že hodně jednám v afektu, což je také pravda, jsem v tom hodně impulsivní, ať už jde o hádku nebo o city. Hodně toho umím dusit v sobě, ale když to bouchne, je zle a někdy to bouchne celkem nevhod a u člověka, který si to nezaslouží. 

Akorát začínám zadělávat na kynutý švestkový koláč, ten má moc rád. Navíc on má dar, že se neumí dlouho zlobit, prostě pak ke mně přijde, řekne mi, že mě má stejně pořád rád a jen ho mrzí, že si tímhle kazíme čas, který máme být spolu...což je další pravda. Ano, čas je strašně důležitý a zlobím se na sebe, že ho takhle hloupě odebírám nám dvěma. 

A ty, pokud se necítíš jít zpět do práce, nechoď. Já už to mám trošku v hlavě srovnané a věřím, že mě moje práce postaví na nohy dřív než tohle domácnění. Nejsem prostě v situaci, kdy bych se dokázala zabavit něčím jiným, třeba právě tím malováním. Prostě mi to ještě nejde, ale nechci tu čekat, až ta chvíle přijde. Musím prostě něco dělat a vidina toho, že budu zase komunikovat s lidmi, naštěstí hlavně se zákazníky na telefonu, kteří ví prd, tak té se chytám víc a víc. 

Autor: elis   18.9.2015 v 16:32

Abych pravdu rekla,tak ja se snazila cist neco,co je u me pravdepodobne,proc se to stalo,ale nedokazala jsem to studovat dal,jelikoz jsem na to nemela silu a myslela bych asi na to furt co by a kdyby.jinak doufam nebo bych rada,kdyby tyhle veskere testy delali doktori automaticky.az budu mit presne vysledky tj do 3tydnu tak to rozhodne budu studovat co a jak.