Autor: envya   31.3.2016 v 10:01

Tak dnesni kontrola dopadla dobre,na revizi jit nemusim,aspon nejaka pozitivni zprava...matriku uz mame za sebou,kdyz bude vse v poradku muzu od 1.kvetna nastoupit do prace,uz aby to bylo,prace me naplnuje,jo a pry mi prodlouzi smlouvu.holky chtela jsem se zeptat,prasky na nervy neberu a ani nechci,ale mame s pritelem problemi se spanim....mate nejake isvedcene recepty???

Autor: Jaana   31.3.2016 v 10:26

Tak jsem si taky myslela, že už takových neštěstí bude ubývat...Od soboty jsem sem nakukovala, o nové mamince bohužel vím. Nebyla jsem schopná sem nepsat, nějak to na mě dolehlo, strach z toho co bude a nemohla jsem se z toho vymotat. Samé blbé myšlenky, bylo mi všeho líto .Bylo to částečně i nervozitou z velkého ultrazvuku, kde jsem byly včera a trochu - teda spíš pořádně to ze mě spadlo, že bylo všechno v pořádku. Samozřejmě žijeme v realitě a vyhráno není nikdy.

Envya a Sáro, myslím, že pokud se na to časem budete cítit, je dobré zkusit to znovu. Lepší žít s pocitem, že jsem udělala maximum, než že jsem to vzdala bez boje. Jedna porážka nemusí být přece hned prohraná bitva.

Obrečely jsme si to všechny, podívejte na Irčins, jak statečně bojuje. Dejte si jen čas, ať jste v pořádku a připravené zdravotně, radši o měsíc čekat déle, než to uspěchat. Já vím, taky jsem chtěla hned hned, jenže tělo si samo uzná, až bude připravené a mezitím tě pár nezdarů může strašně psychycky vyčerpat.                                                              Sári, problém s miminkama a těhulkama, ten bude, taky se děsím toho, až ty děti ve věku našich miminek uvidím, protože už budou určitě sedět, za chvilku ťapat. Kočárek přejdeš, ale žvatlající prcek bude asi nepřehlédnutelný. My, co jsme z dědiny musíme ještě dodnes čelit pohledům lidí, ale i to už částečně zvládám ignorovat. Tlak je ze všech stran. Jestli se budete cítit na to jít časem do práce, jděte, stejně spolupracovíky můžete potkat kdekoli, těm se stejně člověk nevyhne .Já nešla,( práci jsem měla u nás v dědině a to bych nedala) ale zaměstnala jsem se venku na zahradě a hodně mi to pomohlo, že jsem vypadla ven.

Nevím, jak ostatní těhulky tady, ale i když se nám klubou bříška s novou nadějí, ten stesk je pořád, přijde kdykoliv a řekla bych, že i strach je větší. Časem přijdete na to ,jak se s tím po svém vyrovnat. Já taky jako elis věřím, že je tady miminko pořád s náma a dohlíží na nás. V neděli byl film Babička a tam babička povídala Barunce: "To co odpočívá, nechej odpočívat..." U vás je to hodně čerstvé, nenastal ten čas, ale naše miminka si to už zaslouží. Nechat odpočívat a spinkat v klidu přece neznamená zapomenout..

Uvidíte, bude zase dobře. A co vy těhuliny, všechno v pořádku? Elis, ještě asi pořád ležíš, co? kolik jsi 29t?

Autor: Jaana   31.3.2016 v 10:35

Envya, vidíš, zrovna jsem o práci psala. Určitě tě to trochu přivede na jiné myšlenky no a s tím spaním- co se jít večer projít a vyvětrat hlavu? On mozek po tom všem jede naplno i v noci, to ještě chvilku bude. Ale ty jsi taky chvilku po porodu, takže pořád opatrnost. A jak jsi zvládla problémy s mlékem, tablety?

Autor: envya   31.3.2016 v 16:25

Tabletky pomohli a jeste mi musel pritel stahovat obvazem prsa,ale je to v poradku...dneska se musim pochvalit,zatim jsem brecela jen 2 a pritel si bere jeste pristi tydrn volno z prace sby byl semnou.je to zlaticko!

Autor: elis   1.4.2016 v 03:27

Ahoj holky,moc na vas myslim.Tezko se mi se pise.Ten cas utece jak voda.,ikdyz vam to ted neprijde.Nekdy je ten osud vazne kruty a je az neuveritelne co toho clovek vydrzi.Mam hlavu plnych myslenek,ze ani nevim co psat.Envya s tou praci je to vyborny napad a jeste lepsi,kdyz se tam tesis.I ja jako Jaana do prace nesla,tez bydlime na vesnici,navic delam ve fabrice,jsem tam uz 10let,tak neni divu.Ircins,moc me to mrzi,ze to opet nevyslo,jsi velka bojovnice,tentokrat to vyjde o tom ani nepochybuju.Drzim moc palecky zlato.Mozna se divite,ze pisi tak pozde,ale jsou vecery kdy usinam kolem pul 4rano.Snazim se stale lezet,ikdyz ne 24h.v kuse,tak mam asi i naspano.nekdy i malej i tak kope,ze mi to neda spat,za coz jsem moc rada.Obcas broucka i postouchnu,aby mi dal najevo,ze je vse o.k.Vim,ze musi i spinkat,ale nekdy je ten strach tak veliky,ze kdyz me pak kopne je to ten nejkrasnejsi pocit.jinak jsem29tt.Vsem tady moc moc preji at se tech uzlicku brzy dockame.Ikdyz toto tehulkovani nebude pro nikoho z nas beze strachu,snazte si to co nejvice uzivat.Myslim na vas a drzte se.

Autor: Ivona   1.4.2016 v 13:42

Ahoj mě doktorka říkala, že hodně pomáh proti předčasným porodům kyselina listová. Femibion, obsahuje látku jmenem Metafolin, která pomáhá jejímu využití. Já jej por jistotu užívám.

Autor: Babouk   1.4.2016 v 14:30

Ahoj holky, mám po kontrole. Strávila jsem v nemocnici celé dopoledne a to jsem si vysnila, jak se dopoledne podívám po obchodech a pak si v klidu nakoupím, když pro jednou nemusím dodržet vycházky. Miminko je v pořádku, doktorka zase spěchala na operaci, udělala mi ultrazvuk, vytiskla fotku a já "srdíčko bije"? Tak jí to došlo, zasmála se a že jo a že se omlouvá, že to neřekla hned. Dělala mi kultivaci, aby se vyloučil zánět nebo případně léčil. Za týden jdu pro výsledky a udělá mi velký ultrazvuk (i když by to neměl být ještě ten ve 20t..), když to bylo dnes v rychlosti a abych se mohla i podívat. No a pak jsem šla na tu genetiku, jenže genetik je tam jen v pátek, minulý pátek byl svátek a bylo tam dost maminek. Každá tam byla tak hodinu. Na mě  přišla řada až v 11.45 a byla jsem tam od půl deváté. Do jedné jsem musela vyzvednout dceru ze školky a telefon skoro vybitý, baterie je nějaká špatná, hned se vybije, musím koupit novou. Volala manželovi, aby obvolal kamarádku a tchyni. Jenže ani jedna nemohla a to jinak v pátek končí brzo. Tak jsme se alespoň s genetikem dohodli, že půjdu rovnou na jeho pracoviště a objednal mě na úterý, tak už aspoň nebudu čekat. A mám to naštěstí kousek z domova. Já pak letěla do školky a on slíbil, že projede moje papíry a okopíruje to důležité a vrátí kartu do kartotéky. Prý tam průměrně má 1,5 maminek:-) Někdy 2, některá dopoledne ani jedna. To jsem se zrovna trefila. Aspoň jsem si přečetla skoro celý časopis:-)

Autor: Jaana   1.4.2016 v 17:52

To sis dnes babouk taky užila lítání a čekání. Hlavně že je všechno v pořádku. Jak už jsem psala, trochu ten stres ze mě taky po ultrazvuku opadl, byla jsem ten týden před nepoužitelná, strašně jsem se bála. Už je zas na chvíli dobře. Trochu jsem tak nějak doufala, že si mě dr. hlídá, že kdyby se mu něco nezdálo, že by řekl, ale přece jen..       Elis, taky mi to trochu začalo utíkat, ty ale přímo letíš. Já vím, ty sis to odležela na deset let dopředu. Kolikpak jste holky přibraly? Já jsu teď takový mlsná ostuda, mám už skoro 7 kilo, ale to jen tak, to je ta poslední věc, co by mě trápila. Vždycky to šlo samo dolů. Sem manželovi říkala, že to je teda dobrý, že mimčo přibere 20 deka a já dvě kila.

Autor: Irčins   1.4.2016 v 18:45

Ahoj holky,

moc děkuji za povzbudivá slova, nikdo než-li my tady nedokáže sílu těchto slov docenit... Na neděli mi padla první ultrazvuková kontrola v Sanusu, jenže v neděli tam nejsou, jen v sobotu, tak jsem pozvaná zítra na půl devátou. To budu mít po třetí injekci Gonalu a čtvrtý den měsíčků. Přijde mi divné dělat vnitřní ultrazvuk při menses, ale prý se to musí...brr. Snad to bude vše v pořádku a měla bych dostat další dávku léků pro následující dny. 

Včera jsem si udělala radost a zašla ke kadeřnici, jojo, krátké vlasy jsou fajn. :-) Co se týká práce, vím, že po embryotransferu je zhruba dva týdny jistá neschopenka, prostě až do těhotenského testu, ale už teď zvažuji, zda i poté nezůstanu už doma. Dám sice hlavně na radu doktorů, ale rozhodně už nebudu ten blázen jako minule. Doposledka jsme slézali různé hrady, v práci blázinec, to loňské horko mi také dalo zabrat a bez klimatizace jsme tam byli jako v pekle...do toho mi začaly i otékat nohy. Kdepak, možná se tam ještě na chvíli vrátím, ale až co mi řeknou doktoři a podle toho, když jim povím, jaký mám v práci stres, nemyslím si, že by mne nechali pracovat dlouho... Už minulé těhotenství jsem měla rizikové, jenže tím, že to bylo "jen" po inseminaci a vše v pořádku, jsme na to nikdo nebrali zřetel. 

Čtu si vás tu jednu po druhé a vidím, že ten strach bude opravdu trvat až do té doby, než se nám ta miminka narodí... Tohle je téměř jisté i u mně. Nyní si tento strach chci zakázat, aby mi naopak psychika neoslabila ten začátek a já byla klidná. Snad bude tento třetí pokus už úspěšný a i já se tu podělím o tu nejkrásnější zprávu...