KOJENÍ - zkušenosti! Aneb co jsem si měla zjistit než jsem šla rodit

Holky, zakládám diskusi na téma KOJENÍ. Původní můj nápad, sebrat pro Laktační ligu zkušenosti pár maminek, jak to v reálu vypadá ve které nemocnici, se poněkud vymknul. Po vlastní zkušenosti mohu říct, že jsem naprosto podcenila přípravu na kojení. Myslela jsem si, že to se nějak rozeběhne samo, a ejhle - ono ne! Takže 95% žen může kojit své dítě půl roku. Že nekojí, za to může nedostatek informací a přístup personálu v nemocnicích. Takže - zkušenosti, dotazy, SEM!

Ahoj Desi,

předně gratuluju, jak jste to s Aninkou zvládly Trošku jsem Váš příběh sledovala v únorčátkách...

A ted k tématu... Mluvíš mi z duše!! Měla jsem představu, že s kojením je to asi tak, že kdo chce, ten kojí. Vůbec mě nenapadlo, co mě může potkat... dokonce týden před porodem mi vyprávěly dvě kamarádky své příběhy - obě problémy s kojením. A já si říkala, že to bych asi nevydržela a skončila na UM. No a když si zpětně vezmu, co jsem podstoupila, abych kojila... Pchá... Takže od začátku.

Porod byl strašně rychlý, V sobotu v 6 jsem začla vnímat kontrakce, v 8.10 příjezd do porodnice, v 8.54 byla malá na světě. No a dle laktační poradkyne tam nastal asi počátek problému. Dlouho jsem neměla mlíko, mlezivo se objevilo v pondělí, ale do večera jsem vymačkala pár kapek, dítě řvalo hlady, do toho měla žloutenku, takže byla spavá a já myslela, jak je v pohodě, když se nehlásí o jídlo V úterý jsem vyfasovala odsávačku, ale bylo to vždy pár kapek, byla jsem zoufalá. Sestřičky mi ukázaly krmení přes stříkačku, ale to bylo úděsný!!! NAkonec jsem dostala lahev. Ale, jak jsem byla zmasírovaná informacemi, hlavně ne lahev, aby se nezkazila technika sání, tak jsem si pro ní nedošla hned, tak jedna sestřička mi trochu vynadala, že dítě prostě jíst musí a že mě jinak nepustí domů. Možná to nebylo tak děsivý, ale mé hormony, pocit neschopnosti, no řvala jsem jak želva. Holčíčka nám zhubla o víc jak těch 10 %, ale nakonec nás pustili. Přikládala jsem jak vzteklá, odsávala, pila 5 litrů, kojící čaje, caro, meltu, brala homeopatika, ale pořád mléka málo. Pediatr mi řekl, že váha je ok, ať dál jen kojím. Ale týdenní přírůstek 50g, ale prý dobře, jedeme dál, další týden nic, pak 150, pak zas nic, no výsledek byl, že na 6 týdnech malá měla jen taktak porodní váhu... Rada pediatra ohledně kojení byla : max. 8-10 min a jen z 1 prsu.

Po 6 týdnech jsem se spojila s laktační poradkyní, dodnes si vyčítám, že jsem to neudělala už dřív. A moc mi pomohla. Zjistila, že vzhledem k tomu, že jsem na adrenalin zvyklá z práce, tak u mně porod nenastartoval spouštění mléka, jak by měl (snad to popisuju správně), k tomu Adélka šla porodními cestami ven přímo, žádná potřebná rotace, trochu se tam zřejmě skřípla a tudíž měla zablokované svaly, které jsou potřeba ke správnému sání. A měla ustupující bradičku, takže jí nešlo dobře přisát a chudák makala jen horní sanicí a za tu dobu, co mi poradil pediatr, neměla šanci se napít. Týden jsem nekojila, jen pravidelně odsávala, MM doplňovala do potřebné dávky pomocí UM a malá pila z Calmičky od Medely. Za týden jsme šly do Phy k paní doktorce na orofaciální stimulaci, naučila nás cviky, kterými jsme stimulovaly sací reflex. No a výsledek - kojím!! Bohužel když jsem odbourala kloboučky, malá zhubla, tudíž požadovaný váhový přírůstek nebyl a měla jsem nakázáno dokrmovat.

Současný stav je takový, že kojím, po kojení odsávám a tím malou dokrmuju z lahvičky, když má hlad, přidělám UM. Plechovku 400g mám tak cca na 10 dní. Ve čtrvtek jdeme na 4 měsíční prohlídku, tak uvidím, jaká je váha.

I když teda malá není plně kojená, tak pořád jsem na sebe hrdá a jsem ráda, že jsme do toho šli. Stálo nás to tisíce, ale jinak bych kojit přestala, protože bych přišla o mlíko, Adélka na těch 6 týdnech mohla vypít tak 20 ml

Tak to je náš příběh a po této zkušenosti říkám, že kojení je zdravé, pohodlné i levné, ale byla jsem tak na nervy, že můj názor je : lepší dítě na UM než vystresovaná, nevyspalá a nespokojená matka

Desi, urcite super, ze jsi zalozila tuto diskuzi, a ten obrazek je dokonaly :-)) Nicmene k tomu kojeni bys mela ale rict, ze u vas neni situace uplne standardni vzhledem k nedonosenatku, ktere nemohlo byt na zacatku kojeno, a vlastne jsi zacala odstrikavanim. Ono u maminek, ktere zacinaji odstrikavanim, je to rozbehnuti se kojeni, jak o nem pises, neco jineho. Myslim si, ze velka vetsina maminek, ktere porodi prirozene, proste podobne prirozene taky koji. Nejvetsi problem moderni doby podle me spociva v tom, ze lidi potrebuji navod i na uplne nejobycejnejsi, prirozene veci. (Ted nemluvim o tvem specifickem pripade, resp. o cisarskych rezech, kde neprobehne ten prirozeny dej, tam je "navod" samozrejme namiste.) Driv taky byvaly vic pospolite rodiny, takze pribuzne si tyhle informace sdelovaly z generace na generaci. Dnes je tahle moznost minimalni, takze se informace predavaji jinak. Ja si nemyslim, ze by za to, ze se koji mene, nez kolik v soucasne dobe doporucuje WHO (plne kojeni do 6 mesicu, s prikrmy cca do dvou let), mohl nedostatek informaci. Na predporodnich kurzech (absolvovala jsi nejaky?) se o kojeni obvykle hovori, internet je plny informaci, existuji knihy, linky kojeni. Informaci je dostatek. Spis si myslim, ze lidi dnes potrebuji vsechno naservirovat az pod nos. Je to dano celkovou otupelosti (na vsechno mame nejake "berlicky" - pocitacema a mobilama pocinaje, pres GPSky v autech, vsemozne pomocniky v domacnostech, na zahradach, v autech, proste vsude) a mozna koneckoncu i tim, ze tech informaci je vsude prebytek (dnes si pise kdokoli kdekoli cokoli), a tudiz lidi bud nechteji hledat a cekaji, ze jim zase nekdo sam od sebe poskytne nejakou tu berlicku, a nebo nevedi, JAK ci KDE spravne hledat - protoze internet je prehlcen, knihy se na pulty dostavaji jakkoli nekvalitni atd. Take me ted napada, ze je celkem zajimave, ze nastavajici maminky mivaji (mnohdy perfektne) nastudovano, jaky kocarek a v jakych barvach kde koupit, dobre se orientuji v nejruznejsich celkem nepotrebnych nesmyslech pro sve budouci miminko, ale na to zivotne dulezite pro sve malicke, a sice kojeni/krmeni, na to nejak prilis nemysli a moc se o to nezajimaji... Proc? Abych ale jen plane nefilozofovala, doporucuji drzet se 10 kroku k uspesnemu kojeni dle WHO/UNICEF (->Google); dale kvalitni informace poskytuji ustavy preventivniho lekarstvi pri lekarskych fakultach; touto problematikou se napr. dlouhodobe zabyva MUDr. Anna Mydlilova.

ahojky, tak já přídám taky pár postřehů, moje sluníčko se narodila 6.4., vážila 2770g, podle mě byla hrozně malinká, v porodnici jsem kojila nekojila, snad po každý hodině, malá dost brečela. Myslela jsem, že je to tím, že ještě nemám pořádně mléko. Prsa se mi nalily asi 3 den, byla jsem za to ráda a říkala si, že teď už to bude jenom dobré., jenže po příchodu domů jsem začala kojit a přišlo mi, že malá málo saje a taky po kojení brečela, měla jsme dojem, že má prostě hlad a pak jsme začala mít problémy...obrovský teploty a nekontrolovatelná třesavka....v nemocnici mi řekli, že je to asi prsama a pak zjistili ještě zánět močového měchyře, dostala jsem antibiotika. Malou jsem sice kojila, přisávala se hezky, ale pořád jsem měla pocit, že dostává málo...Tak jsme si pro jistotu zavolala laktační poradkyni. Zjistili jsme, že malá mi hrozně ubývá na váze a že mi málo papká, brala mi jenom 30ml a prej měla tak kolem 50ml. Takže jsem vyfasovala odsávačku a váhu, každý 3 hodiny jsem odsávala a malou kojila přes láhev a musela jsem jí pořád vážit, dávala jsem jí těch 50ml a bylo po problému, začala mi pěkně přibírat a být spokojená. Láhev jsem měla speciální, která napodobuje prs, takže bylo fajn, že nezapoměla ten sací reflex. Bylo to náročné, ale stálo to za to. Dala jsem do toho všeho dost peněz, poradkyně, půjčení váhy a odsávačky, ale řeknu vám, jsem za to ráda a nelituju, protože jsem se rozkojila a už kojím normálně. Občas si jí převážím a mléka si bere na svoji váhu dost, takže by mělo být všechno v pořádku.

Jsem ráda, že jsme to mi dvě zvládly a jsem na sebe i na ni pyšná. Protože nic nenehradí kojení. Takže maminky nic nevzdávejte a nepodléhejte panice, vím o čem mluvím. Přeji vám všem úspěšné kojení.

Reakce na [315995]: Zuzy, super! A na prachy nehleď, stačí spočítat, kolik stojí UM, a fakt jsi ušetřila! Ale hlavně, že kojíte! A že jsi našla řešení!