Autor: nakedangel   2.8.2012 v 12:55

Mozna by bylo lepsi rict mu to hned, nejspis da potom pokoj a nebo nedej boze ti bude nadavat, ale kazdopadne je to jakesi reseni. Lidi dokazi poradne ztrpcit zivot, ale zkus si z nich nic nedelat.

Autor: Ivka   2.8.2012 v 13:17

Jste hodné, holky. Dost mi to pomáhá... Ted jsem byla na obede s mým novým přitelem...Je hodnej, fakt pozornej, jak uz jsem psala... Ale jak se tak na nej ted koukam, nevim, jestli jsem do nej zamilovana...Myslite, ze se to muze zmenit v zamilovanost, kdyz bude otcem meho ditete a budem spolu bydlet...Z toho mam taky strasnej strach...taky z toho, jak to zvladnem financne...On v praci nic moc vyplata a ja s materskou??? Do toho nejake splatky...najem bytu...mimco...bojim se toho vseho strasne moc... Mam tolik myslenek v hlave, ze se divim, ze mi jeste nepraskla...

2.8.2012 v 18:04

Ivko, ono to dopadne dobře, neboj... víš, jak se říká, že nic se nejí tak horký, jak se to uvaří. Chce to čas, mimču taky nějakou dobu potrvá, než se narodí, budeš mít čas se se vším srovnat, a finance? To znám, otáčíme každou korunu, ale pokud přítel pracuje, ty budeš mít mateřskou, ono to půjde, ostatní to taky zvládli, neboj :-)

Já nepracuju, takže rovnou na rodičák na 4 roky, manžel je na živnosťák, tj. žádný stálý příjem... ale víš co? Žijeme (naštěstí) ve státě, kde ještě nikdo hlady neumřel  Výbavičku budu mít z druhé ruky, ale to není podstatné, důležité je že mimi bude mít spokojenou rodinu :)

Autor: Mirka   2.8.2012 v 19:55

Ahoj Ivi, držím Ti palec aby si to všechno zvládla, i když je to teď více méně otázka hormonů, je to i v hlavě, když už jsi udělala ten velkej krok a odešla od člověka, který tě vůbec nebral vážně, myslíš, že by se to zlepšilo. Myslím že by to trvalo tak týden a bylo by to zpět a musís myslet na to mimčo, nesmís se vůbec stresovat a jestli Tě nový přítel miluje a rozumíte si , promluv si s ním o všem, uleví se Ti a uděláš si hlavě jasno. Na vesnici se vykašli, bude to jen závist, budou Ti závidět Tvoje štěstí a když budeš šťastná., nemůžou Tě vůbec rozhodit. Pomluvy budou tomu se nikdy nevyhneš,. ale je to jen proto, že  mají strach Ti porozumět, proto z jejich reakcí, nemůžeš cítit žádnou vinnu. Buď šťastná :)

Autor: Ivka   3.8.2012 v 08:37

Ještě jednou díky za podporu. Dnes si jedu pro další ranec věcí k bývalému. To zase budou emoce, achjo...Ja uz fakt nemůžu...:-( Ale jak říkáte. Hlavu vzhuru!!! Musim to zvládnout! Přeji pěkný víkend vám všem...

Autor: Ivka   7.8.2012 v 09:32

Tak už jsem přestěhovaná, ale stále myslím na bývalého přítele a dost se trápím...Byla jsem už rozhodnutá jít na potrat, ale přišel zamnou ten nový přítel s růžičkou a prosil mě, at si to miminko necháme, že to nějak zvládneme...Dokonce uz si koupil i knízku, jak se stát tatínkem...Ale proč z toho vubec nejsem štastná? Mam na něj zlost...vše mi na něj vadí? :-( A to jsem spolu ještě ani den nebydleli...A to se uz blíží...Mám z toho všeho strasnej strach...

Autor: Romana   7.8.2012 v 12:30

To jsou z velký části hormony. Chce to snažit si najít zatím něco jiného čím se zabavíš, protože miminko rozhodně vycítí, že u tebe není vítaný.

Já jsem s manželem už 12let, jen dva roky svoji, vztah myslim máme bezvadnej, samozřejmě občas nějaká ta výměna názorů proběhne, ale teĎ v těhotenství jsme neustále přemýšlela nad tím jestli jsem si vybrala správně, jestli od něj neodejít, neustále jsem ho hodnotila a byla dost kritická. Ale uvnitř vím, že lepšího tatínka pro své mimi nikde nenajdu a takovou podporu jakou mi dává on by mi taky nikdo nikdy nedal.

Všechno se zas zklidnilo. vyprávěla jsem to kamarádce a společně jsme se smály jak blázni, protože ona to měla v těhu stejný. Taky na ní často šly stavy kdy začala hystericky brečet a nešlo přestat no hrůza a přitom u toho i člověk ví, že se chová naprosto iracionálně, ale hormonům neporučíš

Soustřeď se raději na sebe a to maličký, protože věř že až se vyklube, tak nebudeš už nikdy nikoho milovat víc než to dítě.  Osobně si myslím, že vrátit se k bývalému by bylo to nejhorší rozhodnutí. A co se týče zamilovanosti - ta má spoustu podob. Po pár letech stejně zmizí a mění se na uplně jiný druh lásky, něco hlubšího, založenýho na uplně jiných hodnotách než jen mrazení v zátylku a tělesný přitažlivosti. Není to tak pomíjivý.

Naše maličký bude na světě zítra 8.8. jsme objednaná na císařský řez, ač jsem původně chtěla rodit normálně, ale v tuhle chvíli mi už jen záleží na tom aby byl mrňousek zdravý.

Držím palce ať máš sílu se dobře rozhodnout!

Autor: Ivka   8.8.2012 v 09:17

Proc mi na tom nové příteli všechno vadí? Ale fakt uplne vsechno? Jsem asi fakt uplně blbá, ale vážne z toho miminka nemam vubec radost...Jen se bojim ve 28 letech udelat to rozhodnutí a jít na potrat...

Autor: Ivka   8.8.2012 v 09:18

Tobě Romi přeji, at se ti narodí zdravé, krásné miminko...A díky za příspěvěk, co jsi mi napsala... Bohužel, mně už nepomáhá nic...:-(