Autor: Romana R.   1.12.2012 v 20:50

Sorry za ty hrubky...vidím je až teď...ne když jsem to psala...fuuuuj ostuda...

Autor: desideria   1.12.2012 v 20:52

Romano, někdy je nejtěžší vydržet, že se mnohé nedá vyřešit teď hned .... 

Autor: pája   1.12.2012 v 21:05

Ahoj, já jsem na tom úplně stejně. Manžel se právě dozvěděl, že čekám třetí mimi a chová se jako debil, přesně tak, jak píšeš ty. Mám termín až v červenci, ale to je jedno. Když jsem otěhotněla poprvé, ještě jsme nebyli vzití a taky mu trvalo, než to rozchodil, v druhém těhotenství jsme se brali, to bylo supr, ale teď když má mladší kluk 5, tak to prostě nechce přijmout a říká že od nás odejde. A navíc začal pěkně pít. Snažím se to přecházet a doufám, že o časem poleví, ale zatím to nevypadá. Takže hlavu vzhůru a drž se, nejsi sama. Ale nad tou poradnou uvažuju taky. [237267]

Autor: Romana R,   1.12.2012 v 21:08

[241327] Úplně s Tebou souhlasím Desi!!!

Autor: Romana R.   1.12.2012 v 21:18

Pájo, nevím co to ty chlapi tak "bere" při těch třetích těhotenstvích...snášejí to mnohem hůře (tu informaci a celou situaci) než my, které to všechno ODŘEME!!!

Hlavně se musíme snažit myslet pozitivně (je to hrozně HROZNĚ hrozně) těžký!!! Ale máme k tomu důvod - tři zlatíčka!

Tak se hlavně DRŽ a v ypovídej se tu - mě to tu moc pomohlo, holky jsou tu skvělý! Podrží, poradí a když je potřeba tak na ty naše TROUBY i zanadávají, což taky pomůže!!!

[241329]

[241329]

Autor: Romana R.   1.12.2012 v 21:20

ODDŘEME...

Autor: pája   1.12.2012 v 21:40

Díky, opravdu je občas potřeba se vykecat. Já mám asi to štěstí, že su dost vyrovnaná a hned tak něco mě nerozhodí, ale je toho dost.Ono tohle totiž nejsou jediný naše problémy, už dřív se mě lidi kolem ptali proč s ním su. Doma dělám všechno já, úplně všechno. Když jsem něco zkoušela říct, tak on přece chodí do práce. A to předěláváme barák, máme spoustu zvířat, děti a od roku mladšího podnikám, mám doma svoji ordinaci. Ale on přece vydělává. A když se v něčem neshodnem, tak to řeší v hospodě, konkrétně dneska tam byl od jedenácti dopoledne do šesti večer. Pak dojde, děsně se diví, že děcka měli oběd i večři, sežere co najde a ještě se ksichtí, když mu řeknu ať si kafe uvaří sám. Co s tím? Já to vidím na rozvod, jenže, su těhotná, máme společnou hypotéku, dvě děti a bydlíme 100km od mých rodičů. Barák je můj, ale nemám ho kam vyhodit a vyplatit ho taky nemůžu. A sama hypotéku neutáhnu. A navíc, děti má fakt rád, táta je dobrej, i když jako manžel stojí za prd. Potřeboval by spíš služku než manželku. Ale děti to zatím nevidí, ještě to nemůžou pochopit a já ho navíc před nima pořád obhajuju. Nevím jak z toho ven, ale už mě to vážně nebaví. [241335]

Autor: desideria   1.12.2012 v 21:50

Pájo, máš to těžký ... jestli zvládneš se od něj oprostit. Nějak se domluvit na rozdělení majetku? Nevyplácela bys ho z celé hodnoty domu, ale pouze ze zhodnocení po dobu manželství. Pak záleží jak to máš s hypotékou, kolik se toho zatím splatilo. Ale myslím že to zvládneš. To pití je problém, ovšem ne Tvůj. Nevím jesltli se dá ještě sehnat, ale podívej se přes net po knížce Ze závislosti do nezávislosti do Jana Jílka, mě neskutečně pomohla. 

Autor: pája   1.12.2012 v 21:58

Díky za tip, jste moc fajn holky. Už si půjdu lehnout, malej je nemocnej, tak toho teď moc nenaspím, celou noc hlídám záchvaty kašle. Už su z toho dost utahaná, ještě navíc mi přes den není dobře (8.týden) a k tomu ten můj chlap. Dobrou a dík.[241357]