Partnerská krize v době těhotenství
Autor: Romana 4.12.2013 v 04:37
[352761] A už Tě vidím Desi :) Tedy Tvůj příspěvek 
Takže si to poslechni jak jsem dopadla, milá moje virtuální přítelkyně :)
Po porodu měl manžel stále hlavu v oblacích a srdce stále zatvrzelé, malou nechtěl ani chovat a mě svým chováním taky nešetřil... Naprosto mě šokoloval a skoro i zlomil tím, že se vyjádřil, že ke mě a malé nemá naprosto žádný vztah a že by se svojí přítulkyní rád vychovával naše dvě starší děti...DĚS!!!
Rozhodla jsem se, že mu nebudu bránit...řekla jsem to našim (můj táta ho chtěl zabít ne jen do hlavy) a řekla jsem to i jemu, že jsem to řekla našim. Jelikož všechen náš velký majetek je napsán na moje rodiče (měl dluhy před tím než jsme se vzali) tak se chystal odejít jen se svými věcmi...řekla jsem to i dětem, že si s taťkou od sebe potřebujeme odpočinout a že nevím na jak dlouho... Odešel...něco okolo 16hod. a ve 20:30hod. se k nám tentýž den vrátil zpátky...prý kvůli dětem (těm dvěma starším)... Ani nevím jak jsem vše vydržela... Asi když malé byly necelé 3 měs. se velmi změnil...malá Sárinka je mu neskutečně podobná, fakt!!! Jako jeho odraz v zrcadle, dokonce má po něm i modré oči (starší děti mají hnědé) a jako první slovo řekla TATAta... :)))
A jak to je dnes? Velká rána ve mě zůstala...zrovna včera, když mi říkal, proč na něj furt štěkám (a fakt štěkám) jsem mu říkala, že ve chvílích kdy chová malou a říká jí, jak jí hrozně moc miluje a vždycky miloval (a vím, že to tak je), tak musím jít pryč, ani nevím jestli jsem mu odpustila, vím jen, že to rozně bolelo a i teď ještě bolí... po roce... takže jsem mu řekla, že tím jak se ke mě choval a ukázal mi svojí nejhorší stránku ve mě bohuel také "vzbudil" moji nejhorší stránku (štěkací) a že se to prostě nezmění jak mávnutím kouzelného proutku...
Vím, že s tou jeho 40-ti letou bezdětnou slečnou se od mého 6-ti nedělí nevídá...
Založila jsem účetní firmu s.r.o., ve které je mým společníkem, Bohu díky nás to slušně živí... Věnuje se maximálně dětem (sportuje s nimi) ale nechodí nikam do práce a společníkem je jen na papíře (což mi nevadí)...rodina funguje - po roce Děkuji Bohu, že je to tak jak to teď je a to i díky Tobě Desi a taky Romíkovi, že jsem se Vám mohla v nejtěžších chvílích, které jsem doposud v životě zažila, mohla vypsat a Vy jste mi hodně pomohly tím, že jste na moji bolest reagovaly tak jak jste reagovaly!!!
Díky HOLKY!!!
A jak se vlastně máte Vy ? Po roce
Vaše Romana
Autor: Mirka 4.12.2013 v 17:05
My jsme v pohodě a mám děkuji bohu po svém boku skvělého chlapa je to samozřejmě tatka naší Aninky jen jedna věc mě trápí
když už jsem mu odpustila před narozením malé když jsem se tedy vrátila všecko nám to tak nějak fakči no chtěla bych být jeho paní a on se tak nějak nechce k tomu dokopat prstýnek jsem čekala před porodem,čekala jsem na nho po narození malé,čekala jsem na prstýnek po společném sestěhování no pak o prázdninách na mé narozeniny a blíží se Vánoce a furt nic fakt mě to mrzí
ani nevím jestli ho u chci
Autor: Nukika 21.12.2013 v 12:29
Ahoj, tak jsem si precetla vsem 37 stranek a jsem docela prekvapena, jak se ti chlapi umi chovat-i když bych nemela byt. Jsem mlada maminka dvou kluku 6 a 3 roky.A pred mesicem jsem zjistila, ze cekam mimco.Manzel třetí nechtěl, ale tak nejak vyplynulo, ze potrat v zadnem pripade absolvovat nebudeme.Byl nastvany, ze ja holcicku moc chtela, proto jsem sla pres mrtvoly, ale tak to není. Bohuzel pred tydnem, v dobe, kdy me čekal druhy ultrazvuk a kdy se s tim manza tak trochu srovnal, nam oznamili, ze tam jsou dve fazolky. Manzela od te doby nepoznavam.V zivote nekricel a ani nezvedl hlas, nikdy nedelal naschvaly..za to ted? Ja uz se tyden rozmyslim co s tim, jestli si ty prcky nechat a nebo podvolit se prani a jit na potrat? Uz jsem fakt zoufala, takze kdyby jste se me zeptaly minuly tyden-odpověděla bych, ze prece nezkazim manželství a rozhodne splnim prani manzela.A nyni ?Bohuzel kazim manželství a budu o ty deti bojovat!!! Babicka mela jedno prislovi...ty chces pro deti hrady a zamky-ale oni chteji JEN zit ;-);-)
Autor: Romana R. 30.12.2013 v 22:55
Nukiko, BOJUJ za své děti!!! Jsou to už teď živí čovíčci, bezbranní a musí se chránit! Neboj vše bude dobré, až se Ti miminka narodí a uvidíš, že i Tvůj manžel "vyměkne"...
Moc Ti držím palce, ať jste hlavně všichni zdraví a Tobě přeji HODNĚ moc sil a věř mi, správně jsi se rozhodla a určitě v tom nejsi sama!!!
Mě osobně tento web velmi pomohl, hlavně Ty holky tady jsou skvělí a statečný! Tak jako Ty!!! Tak se DRŽ!!!! A vydrž!!! :-)
Pa
Autor: desideria 30.12.2013 v 23:11
no Romano, AHOJ!!! Tak co nového! Napiš!!
Autor: desideria 30.12.2013 v 23:18
[399344] no teď jsem to našla! Tak čas ještě budete potřebovat, lehký to není. Důležitý je, že děti mají tátu, a že ty se na sebe můžeš vždycky podívat do zrcadla - zvládla jsi to! My jsme v pohodě, porodila jsem předčasně, bylo to takový divočejší, ale nakonec jsme v pořádku obě.
Autor: Romana R. 1.1.2014 v 22:01
Ahoj Desi
to jsem moc ráda, že jste obě v poho a hlavně VELKÁ GRATULACE k maličké!!!
JJ, celý život bude nejspíš boj s těma našema chlapama...ale my se nedáme
Krásný nový rok všem HOLKY!!! Hlavně pevné zdraví a super pevné nervy :)
Autor: Aja 3.1.2014 v 20:21
Nukika - já bych na tvém místě byla trpělivá..manžel má jen nervy. Sama si nedovedu představit jak by můj muž regagoval.Myslím, že má obavy jak to utáhne. Bojí se a proto tak reaguje. Stejně s tím nic nenadělá.Přece se nezbalí a neodejde.Spíš bych se snažila zachovat klid. Třeba se ti podaří se s ním normálně v klidu domluvit. Hormony také dělají své. Drž se!
Autor: J 1.5.2014 v 00:29
J
Autor: vlasta.klemtova 25.3.2015 v 23:27
Ahoj, velmi mě zaujal příběh Romany. Jak jste na tom dnes?
Nový příspěvek
Nově založená témata v diskuzi
Slevy podzim 2025
Poslední příspěvek: 13.9.2025 v 18:41
Dovolená
Poslední příspěvek: 9.1.2025 v 18:37
HCG 14 dní po ovulaci
Poslední příspěvek: 5.1.2025 v 13:36