Autor: Marťánek   16.9.2011 v 21:17

 Tak to měl podobnou reakci jako můj manžel.  Ten je zase tak vyjukanej z toho, že budou brečet, a on nebude vědět proč. Pořád chodí za mojí mamkou a ptá se co pak má dělat, až ho s nimi jednou nechám třeba chvilku samotného  Já mám také pořád před očima to ráno, kdy jsem si dělala těhu test z popudu manžela.Pořád mě pozoroval, až zavelel mazej, protože jsi to ještě nedostala a roste ti divně bříško odspodu. A jak já nechtěla, nechtěla jsem zase zažít sklamání z negativního výsledku. Oto větší byl pak můj šok  a podruhé šok  když mi Dr. sdělil že budou rovnou 2 

Autor: Lucinka   17.9.2011 v 09:16

Tak jste mě holky po ránu docela pobavily . Nejdřív odpovím na otázku, jsem kousek od Plzně, asi jsme každá z jinýho konce světa co . Takže 38.týdnů a dost? A to jako proč? To ti asi neřekli, co, asi aby se nám tam ty vánočky neupekly moc, nebo co :-). Ano, ano, já říkám, že tak jako těhotenství mi ještě nikdy nic tak rychle neuteklo!!! U mě to bylo trošku složitější... zase jsem začala kulhat, a bylo mi divně (mám totiž RS). a věděla jsem, že už si můžu začít balit věcy do nemocnice. Abych nepředbíhala, prášky byly vysazený (1.měsíc) a já zjistila, že jsem TO už 33 dní nedostala. Furt jsem si říkala, že to mám teď rozházený, když jsem vysadila ty antibubny ale pro jistotu jsem si koupila test. A? jeden pozitivní a druhý negativní, což nebylo nic pro moje nervy. Pak mi kamarádka řekla, že tyhle testy jsou kazový a že se jim nedá věřit, at si koupim Mama test, ten co vypadá jako teploměr. Tak jsem tak učinila a během snad vteřiny tam byly jasný 2 čárky. Jenže - den před tim, jsem musela jet na pohotovost, kvůli tý mojí podělaná nemoci a tam jim řekla, že jsem možná těhu (kvůi kortikoidům, který mi vždycky píchaji kapačkama). Další den jsem si to šla potvrdit na gyndu, a odtamtud jsme jeli tradááá rovnou do nemocnice, kde jsem jim to řekla, a oni mi podávali slabší dávky kvůli plodům a řekli mi, že mě ataku vlastně rozjeo začínající těhotenství, tak jsem tam týden dojížděla ambulantně na kapajdy a ted už je to sad dobré, jen se bojim toho, aby se mi zase v šestinedělí nerozjela ataka, když to budu nejmíň potřebovat... No tak to je román holky, co?  Je mi úplně jasný, že se budete chtít na cokoiv zeptat, takže klíďo můžete

Autor: Kačka   17.9.2011 v 10:06

Moc mi to nikdo nevysvětlil, ale předpokládám, že jim jde hlavně o pohodlí těch našich "vánoček" U mě se doktorce nezdá břicho dost velký na dvě děti (mně teda přijde velký až dost), tak asi aby se vešli a moc nepřerostli.

Teda holky řeknu vám, že mám stejný obavy jako ti chlapi...co já si s nimi počnu až budou brečet oba najednou, jak poznám proč bulí,... Budete je z kraje dávat oba do jedné postýlky? Četla jsem, že je to pro ně uklidňující, ale nevím. Pořídili jsme pro jistotu monitory dechu (máme v rodině miminko, které se pořád dusilo, tak mě to vyděsilo), a monitory nemůžu mít dva v jedné postýlce, tak asi budu sparťanská matka a hned je rozdělím.

Luci, obdivuji tě, že to těhotenství v pohodě zvládáš i přes zdravotní potíže...samo o sobě je to s dvojčaty náročnější a ještě tohle k tomu...máš můj obdiv!

Autor: Jammi   17.9.2011 v 10:20

[35230]Ahoj Luci, musím se přidat k názoru.Jsi moc statečná, vím, co je to za nemoc,mámei  ji v rodině.nečetla sem vše, znamená to, že už jsi po nebo před porodem?

já si vždy přála dvojčátka,ale  jsem samo moc ráda i za to jedno v bříšku.

moc vám GRATULUJI A PŘEJI AŤ ŠE DOPADNE JAK MÁ

Autor: Lucinka   17.9.2011 v 10:51

Budu se snažit na všechno odpovědět oběma najednouDěkuju vám za váš obdiv, je to blbá nemoc, ale mám jí už dlouho a už jsem se s ní (tou sviní) vyrovnala dávno, prostě to chce trpělivost a hlavně to nevzdávat!!! No, my máme monitory dechu koupený už od začátku, pro jistotu, a taky jak se znám, bych furt stála nad postýlkou a poslouchala jestli dýchají , ale slyšela jsem, že je to lepší a u dvojčátek kor... už několik miminek se tím zachránilo! To nemluvím o tom, že když to tu začne zničehonic řvát (ty monitory) tak budeme asi v pěkným šoku .. My máme postýlky 2, ani jsem nepřemýšlela nad tím, jestli je dám do jedný, taky preferuju sparťanskou východu a dám je obě zvlášť (povíme si, jak se k tomu budeme stavět později)no když budou řvát tak prostě...nevim no, snažit se je uklidnit nebo já nevim, to se bude řešit, až to nastane ne? Já mám v baráku tchýni, která furt říká jak mi bude pomáhat, tak uvidim (to je jasný, že bych bydlela radši sama, tchýně je tchýně, i kdyžz já mám zlatou). Jammi-nene, já mám teprve před porodem, jsem už za jeden den ve 30.tt. tak uvidíme, snad si mě pohlídají no, i dr. na gyndě mi říkal, že si mě ohlídá, tak spoléhám na ně. Chodím na kontroly teď už po 14.dnech ted jdu ve čt, tak uvidim, co mi zase poví - nevím jak vy holky, ale já mám vždycky uplaně sevřenej žaludek, před prohlídkou a ty jsi v kolikátým týdnu?

Autor: Kačka   19.9.2011 v 09:25

Ahoj holky, jak se daří? U nás pořád klid, o víkendu jsme courali po výletech, využívali jsme asi poslední příležitost jet ve dvou Luci, já mám zatím taky naslibováno, ják nám budou všichni pomáhat (manžel je málo doma), ale říkám si, aby to všechny rychle neomrzelo Od babičky mám ultimátum, koupat děti každý den, jinak nebude chodit pomáhat...radši se nedohaduju, i když všude slyším, že koupání každý den je zbytečné (uvidíme, co řeknou v porodnici). Na prohlídky se taky vždycky bojím, ale domů z nich chodím klidná, že je pořád všechno v pohodě. A už se mi zdají šílené sny, o porodu a jak nebudu umět se pak o ně postarat...no prostě o tom, čeho se asi bojím

Autor: Lucinka   19.9.2011 v 10:06

Ahojky, to my jsme byli včera vybírat koberec  do budoucího kinder pokoje, ale ten bude až, až.. někdy. Ten můj chlap taky není moc doma, havně o víkendu, když bych ho potřebovala... No, někdo vydělávat musí, ne? Jj, naslibováno mám taky, jen se naopak bojim, abych tu tchýni neměla furt , ale ono to nějak dopadne. Taky mě ráno přepadla panika, že už jen 2 měsíce (když to dobře dopadne..termín mám sice 27.11. ale tak dlouho tam asi nevydrží), takže jsem nejdřív začala plašit, že už je to za chvilku, a potom jak říkáš - že to nezvládnu, atd... To chce hold klid

Autor: Kačka   19.9.2011 v 11:06

My budeme muset ve prospěch prcků vyklidit ložnici a dočasně pak spát v obýváku (abych s nimi byla v jednom patře než dostatečně vyrostou), ale říkám si, že to stačí až tak za rok...a to je zatím v nedohlednu Já vím, vydělávat musejí, ale jak jsem teď přecitlivělá, tak mu to pořád vyčítám, že mě nechává pořád samotnou a že děti bude sotva znát, když bude od tmy do tmy pryč...asi už mu lezu silně na nervy, včera se ptal, jestli už bych nechtěla porodit Taky plaším, chodím po domě a přemýšlím, co mi chybí, co bych ještě uklidila, vyprala, přestěhovala na praktičtější místo...a pořád dokola

Autor: Lucinka   19.9.2011 v 12:31

To znám, jsem taky abnormálně přecitlivělá a třeba v pátek jsem furt bulela, vždycky to na mě nějak přijde, všechno je mi líto, začínám panikařit, že ještě doma potřebujeme tolik věcí udělat, a on je furt v prácino v ten pátek to bylo fakt děsný, brečela jsem i u škrábání mrkve, ale pak jsem si řekla, že to je až vtipný a že se musim uklidnit.My je budeme mít taky zatim v ložnici, to musíme! snad se tam vejdemeten pokoj je fakt zatim v nedohlednu, ale aspoň že nám ho tchán přenechal a budou mít jednou svůj. Vy máte taky patrový domeček? My jo, jenže tu jsme s tchánovicma. Máme celý patro jen kuchyň máme společnou...což mě štve, že budu muset furt běhat dolu, ale zase už jsem si na to vcelku zvykla