Autor: halinkaja   21.2.2011 v 14:02

Ahojik divoško,gratuluji ti a z celeho srdce ti přeji aby vam vše dobře dopadlo je to pozitivní zprava kéž bych ja mohla taky oznamit takovou radostnou novinku.A neboj se nic se neopakuje dvakrat musíš byt vesela a hlavně nanic špatneho nemyslet.Ja mam v sobě pořad velkou bolest ale mam vedle sebe to moje zlato ktere mně dokaže mocinky podržet nevím jak bych to bez něj zvladla.Každičky dník myslim na ty moje nenarozene miminka ale proti přirodě se bojovat neda je mocna a silna říkam si asi to tak mělo být ale něco v zadu mně šepta nemohla jsem pro to udělat něco aby se to nestalo??????Asi ne zbytečně se trapím ja nemužu vubec mezi lidi bojim se jich.Dnes jsem byla u doktorky na kontrole dostala jsem antibiotika protože jsem jí řekla že mně poboliva dosti břicho pry preventivně aby nebyl zanět tak nevím jestli je mam vubec jist chceme se pokusit o miminko během 2měsicu a rvat do sebe antibiotika nevim no.Potkala jsem tolik znamych a pořad jsem před něma utíkala už jsem nevěděl kudy mam jit abych někoho nepotkala bylo to strašny jsem doma zavřena a je mně tady nejlip fakt jo.Nic ještě jednou opatruj se ty i miminko moc se držte a dej vědět  jak pokračuješ papa

Autor: Divoška   21.2.2011 v 14:17

[3236]

Moc děkuji. Doufám, že tentokrát vše vyjde, ale před každou návštěvou lékaře se cítím fakt hrozně. Je to úplný horor, to čekání, jestli bude vše v pořádku a podobně.

Autor: Divoška   21.2.2011 v 14:34

[3255]

Ahoj Halinkajo.

Tvoje pocity moc dobře znám a věř mi, chce to čas. Já jsem na tom byla úplně stejně, také jsem jen seděla doma a brečela a nechtěla jsem mezi lidi, protože jsem věděla že se budou ptát a opravdu se o tom nemluví moc hezky. Zvláště zpočátku, pokud je to příliš čerstvé, přesně jako u Tebe. Je moc dobře, že máš v manželovi (nebo příteli) takovou oporu, i já jsem ji měla a byla pro mne opravdu mocinky důležitá. Úplně zapomenout se na to určitě nedá a je to mnohem horší, než když Ti zemře některý rodinný příbuzný, například dědeček nebo babička. Věř ale, že určitě bude líp, čas léčí rány a možná to bude ještě nějakou dobu trvat, ale určitě se z toho dostaneš a další miminko se podaří, stejně jako u nás.

Pokud Ti lékařka napsala antibiotika, myslím, že se nemusíš bát jejich užívání. Předpokládám, že určitě ví o vašem plánování miminka a navíc, pokud píšeš že se budete pokoušet až za 2 měsíce, to už budeš mít antibiotika dávno využívané a bude zas vše v pořádku. Věřím, že lékařka ví, co dělá a případný zánět by Ti mohl početí dalšího miminka určiě ještě více zkomplikovat.

Já jsem měla zhruba měsíc před otěhotněním také antibiotika. Dostala jsem docela nepříjemnou angínu s teplotami, takže nebylo vyhnutí. Věřím, že na zdraví miminka to určitě nebude mít vliv.

Přeji hodně štěstí a hlavu vzhůru :D

PS: Možná bys mohla zkusit i tu Mojžíšovou, je to sice tak na půl roku, ale mně to určitě pomohlo.

Autor: Blanka24   21.2.2011 v 17:45

[3235]  Ahoj Divoško :-) ....mohla bych se zeptat kam jsi chodila na tu metodu paní Mojžíšové? A jak to probíhalo?

Já na tom byla nedávno a trvalo to po 1 hodině 2 dny za sebou. Fyzioterapeutka mi srovnala kostrč a další kostičky v páteři a žebra, pak mě naučila ty cviky. Hodně se mi ulevilo a dle jejích slov by to už mělo být v pořádku a v pohodě bych donosila dítko. Nicméně pro klid duše počkám na vyšetření, kterým mě můj gynekolog chce v dubnu poslat.

Autor: Kača   21.2.2011 v 18:33

[3256] Ahoj Divoško, tohle úplně znám, ty děsné strachy ořed vyšetřením, ultrazvukem, zda tam bude bít srdíčko. Klidná jsem si připadala vždycky tak 2 dny po UZ, a pak zase strach.. Ale snažim si to zakázat a už se víc těšit než bát. 

Ten nepříjemný pocit z potkávání známých a touha být jen doma, to taky znám. Tak mě to rmoutilo, že teď, když čekáme potřetí, tak mám špatný pocit z oznamování našeho těhotenství. Okolí jsme to řekli ve 13. týdnu, ale jen když se ptali.. Kdyby to šlo, nekraději bych vše oznámila až po porodu:) Kdyby to zase nevyšlo,..

Držím Vám všem moc palce, a skvělé výsledky po metodě paní Mojžíšové. Byla to prý dáma od rány:) 

Autor: Divoška   22.2.2011 v 11:50

[3265]

Ahoj Blani. Já jsem na Mojžíšovou chodila do Městské nemocnice Ostrava - Fifejdy. Ono těch fyzioterapeutů, kteří provádějí metodu Mojžíšové se najde víc, ale málokdo z nich spolupracuje s pojišťovnami a pak si kurz musíš hradit sama. Já měla doporučení lékaře, tedy jsem i záměrně hledala někoho, kdo s pojišťovnou spolupracuje.

Nejprve jsem šla na vyšetření k nemocniční lékařce, to sestávalo především ze zjištění mobilizace a držení těla, zdravotních obtíží a dalších věcí na které se lékaři obvykle ptají. Poté probíhaly samotné "kurzy". V prvním týdnu jsem šla cvičit myslím 3x po hodině, kde mně fyzioterapeutka naučila správnému držení těla, upozornila mne na všechny vady a neduhy, které při držení těla mám. Poté započala výuka jednotlivých cviků s tím, že mne vždy naučila tak dva nebo tři, které jsem pak do další hodiny měla cvičit doma, pořádně se je naučit a v případě nejasností jsem se mohla na cokoliv zeptat. Když jsem správně zvládla všechny cviky, měla jsem samozřejmě za úkol cvičit pravidelně každý den doma s tím, že se počet jednotlivých cviků postupně zvyšoval (třebas o dva týdně), aby mělo tělo a svaly možnost si na cvičení zvyknout. Začínala jsem třeba na 5 a ke konci jsem dělala až 20 cviků téhož druhu. Zvyšování počtu však nebylo nutné u všech, které a proč mi samozřejmě vysvětlila fyzioterapeutka. Doporučeno jsem měla cvičit 2x denně, nejlépe ráno a večer, ale vzhledem k časové náročnosti (ke konci i hodinu) a k mé pracovní vytíženosti jsem byla ráda, když jsem to zvládla jen večer :D

Potom probíhaly tzv. "mobilizace". Tj. takové to srovnání kostiček, o kterém jsi také psala. Na mobilizace jsem docházela vždy individuálně v závislosti na menstruačním cyklu. Provádí se vždy dva dny po sobě v období po skončení menstruace před ovulací. Každý z těch dvou dnů cvičení s fyzioterapeutkou probíhalo rovněž kolem hodiny nebo o něco méně (to záleželo na momentálních zjištěných nesrovnalostech kostiček). První den mi fyzioterapeutka provedla mobilizaci bederní páteře a kostrče, druhý den pak horní poloviny těla jako žebra, klíční kosti ap. a zároveň zopakovala některé cviky z předešlého dne. Tyto mobilizace se mají opakovat 6 x, tzn. léčba se protáhne až na sedm měsíců (možná i více, u mne to tak bylo) - první měsíc se naučíš cviky a pak 6 x po menstruaci jdeš vždy dva dny za sebou na mobilizaci. Já jsem ještě před každým cvičením chodila na 10 - 15 minut na parafín na bedra, to se pak svaly lépe uvolní.

Po ukončení rehabilitace bylo opět nutno navšívit nemocniční lékařku, která opět zkontrolovala můj stav a dostala jsem od ní lékařskou zprávu pro svého gynekologa. Samozřejmě doporučení ve cvičení pokračovat platí i nadále s tím, že léčbu je možno opět na doporučení lékaže kdykoliv zopakovat.

Autor: Blanka24   22.2.2011 v 16:43

[3287]  Doufala jsem, že jsi z Prahy....;-)  ...Já jsem tu fyzioterapeutku hledala spíš podle toho, jestli se to učila přímo u paní Mojžíšové. Nechtěla jsem někoho, kdo to má zprostředkovaně. Jinak u mě taky první den dělala kostrč a bederní páteř a druhý den zbytek - kliční kost, žebra atd. A naučila mě ty cviky. Po další menstruaci ji mám zavolat a objednat se na kontrolu.

Sice jsem doufala, že najdu někoho, kdo má smlouvu s OZP, ale nakonec jsem byla ráda, že jsem narazila na tuhle paní. Vlastně kontakt a doporučení na ní mi přišlo z více nezávislých stran, tak jsem si nakonec řekla, že to zkusím. Sice nebyla nejlevnější - dohromady ty 2 hodiny mě stály 3tisíce, ale čert to vem. Pořád je to levnější, než umělé oplodnění, které navíc nemusí vyjít.

A s tím cvičením jsem celkem v pohodě. Jen bych měla být pilnější ;-)

Autor: halinkaja   2.3.2011 v 08:07

Tak vam píši po dlouhe době musím říct že jsem na tom lepe ale stale na ty prcky myslim snažit se začneme co nejdřiv tedy snažit prostě zapojit se do normalního života a vše co k tomu patří .-)) takže i sexík a prostě to nechame osudu.Nema cenu něco dělat na sílu musí to jít stranou myšlenky ja chci musím si řikat že to možna dopadne ale pokud ne život jde dal bohužel je to tak.Mam štěsti že mam to svoje zlato je hodny,ma me rad a hlavně jsme dva na vše i na bolest i na radost.Dokazal mně v tomto těžkem období že se na něj mohu 100procentně spolehnout dokazal mně podržet povzbudit prostě toto je velke štěstí už za nej musím byt štastna a jen čekat jestli bude toho štestí přibívat.Uvědomuji si že něco chtít za každou cenu se nemusí vyplatit .-))Přeji všem mocinky štěstíííí

Autor: halinkaja   6.4.2011 v 13:27

[2778]Dobry den chtěla jsem se vas zeptat jak se vam daří a co miminko doufam že je vše v pořadku.Občas si to tady pročítam a dívam se jak se vše mění jak člověk musí vše překousnout a fungovat dale vím že to tak má být ale stejně je ten svět nespravedlivy.My se pokoušíme o miminko zatím se nedaří ale dáváme tomu volny průběh i když ja bych ho chtěla hned ale vše nejde na povel dejte mně o sobě vědět děkuji držím palečky