snažení po revizi

Ahoj holky, přidávám se k vám do diskuze. Byla jsem v 10 tt a bohužel, zamlklé těhu. Byl to docela šok, do té doby probíhalo vše úplně v pořádku. Skoro po roce snažení (je mi 40) jsem měli velkou radost, že to vyšlo.

Ve středu jsem podstoupila revizi dělohy. Bylo to bez komplikací, fyzicky je to OK. Ale psychicky jsem na dně. Ztrácím naději, že nám to ještě vyjde, vzhledem k mému věku.

Jak jste na tom vy? Máte nějaké rady? nějaké bylinky na podporu, ev. homeopatika? Máte někdo zkušenosti? K lékaři jdu za týden .... Díky a držím palce.

MartinaZN:

ahoj Martino, to mě mrzí, že jste o mimi přišli. Stejně tak mě to mrzí u všech holek, které o svém trápení tady píší. Já mám doma z předchozího manželství syna (14). S přítelem jsme se pokusili 2x o otěhotnění. Musím říct, že otěhotnět u nás nebyl problém. V obou případech to přišlo po 2 měsících snažení. Poprvé (přesně před půl rokem) dlouho nepřicházela srdeční akce plodu. V den, kdy došlo k samovolnému potratu tam už srdeční akce byla, ale už se nepodařilo potrat odvrátit. Celou tu dobu, kdy jsem byla těhotná, mi nebylo dobře. Hrozně mě bolelo břicho, byla jsem úplně vyřazená z provozu v domácnosti. Tak tak jsem dávala přítomnost v práci. Než jsem stihla jít na neschopenku, přišel potrat. Tehdy jsem byla hodně smutná. Ale věděla jsem, že to jednou zkusíme znovu. Přesně po půl roce jsem znovu zjistila těhotenství. Bylo mi báječně, přirozeně se dostavila bolest prsou a normální pobolívání v podbřišku. Dělala jsem všechno pro to, abych mimi ničím neublížila. Nepila jsem kávu, ani špetičku alkoholu, byla jsem opatrná ve fyzické zátěži. Na týdenních kontrolách jsem se již od ranných prohlídek dozvídala, jak gestační váček roste. Na konci 7tt, jsme začali být neklidní, prý tam ještě není plod. Dostala jsem definitivní termín, do kdy se tam plod musí objevit, jinak přijde na řadu revize. Byla jsem v 8+1, když tam plod stále nebyl. Druhý den byla revize. Prý nemělo už význam čekat. Ještě v nemocnici mě prohlíželi a nic. Revize v úterý proběhla bez komplikací. Druhý den jsem šla domů. Je to zvláštní pocit, nejsem na tom psychicky tak, jak před půl rokem. Tehdy jsem o mimi přišla, ale teď? O co jsem vlastně přišla? Mimi tam celou dobu nebylo. Zřejmě chyba již v počátku, zřejmě se zárodek vstřebal a tělo bylo zmatené. Plodové obaly zůstaly a tělo je nevypudilo. Ano, jsem smutná, protože nám nevyšel ani druhý pokus. Nyní mě spíše bolí to, že tento pokus byl na 99% posledním pokusem. Je nám oběma 40 let. S každým dalším pokusem se věkově posouváme dál a ač jsme si mimi přáli, snažíme se myslet i do budoucna a neříká se to lehce, ale nechceme být starými rodiči. Chceme své děti vidět vyrůstat, studovat, chceme si užít jejich radosti a prožít s nimi i jejich starosti. Chceme jim být co nejdéle k dispozici a pomáhat jim. Neříká se mi to lehce, ale můžeme být oba za pár let nemocní, a my nechceme ty malé děti nechat samotné... Já vím, možná se to bude zdát někomu hodně drsné, co popisuji, nemusí to přijít, ale může. Přítel má z předchozího manželství děti dvě (13 a 17), já mám dítě jedno. Když se sejdeme všichni najednou, je nás hned plný byt. Jako žena se budu dlouho smiřovat s tím, že další dítě už mít asi nebudu. A to je teď to, co mě trápí. Oba pokusy v tomto věku třeba něco znamenají. Třeba už naše těla geneticky nezvládají vytvořit životaschopný zárodek. A mohlo by se stát, že pokud bych další těhotenství udržela, neunesla bych, kdybych o mimi přišla v pozdějším stádiu těhotenství, nebo kdybych z různých důvodů přišla o narozené mimi... Je třeba si opravdu přiznat, že asi věk 40 je hraniční. Ano, je spousta žen po 40, které donosí zdravé a krásné mimi, já jim držím palce. A asi i budu závidět, ale pokud se přítel rozhodne to zkusit znovu (ač nyní už nechce), je to na velkém zvážení všech rizik. Toť moje pocity nyní, 4 dny po revizi. Možná hodně pesimistické, v žádném případě nechci nikoho v pozdějším fyziologickém věku od plánování těhotenství odrazovat tím, co jsem napsala. Jsou to popsané jen a jen moje pocity. Holky, všem vám přeji hodně štěstí a radosti ve vašich životech :-) a radosti z narozených miminek.

Reakce na [910750]: Ahoj Martino, je mi lito, ze Te to take potkalo. Ja o mimi prisla ve 12.tt po delsi nemoci a sok to byl strasny, do te doby jsem nikdy o zamlklem tehu neslysela. Fyzicky jsem se dala dokupy brzo, psychika po nekolika tydnech. Hodne mi pomohlo vymluvit se z toho na ruznych forech a taky zjisteny, ze z manzelovy strany tim prosly obe babicky, jedne mimi umrelo po narozeni.. to me nakoplo a posunulo dal.. Miminko si moc prejeme, uz se snazime, ale zatim se nedari, tak doufame, ze se brzo usmeje stesti... Jinak asi tyden po revizi (byla jsem na ni v unoru) jsem zacala pit kontryhelovy caj a asi i diky nemu se deloha brzo vycistila a byla jsem fit ... Drzim palce, aby ses z toho smutneho brzo dostala a aby se vam jeste zadarilo. Z duse to sice nezmizi, ale chce to byt v pohode.

PavliV + VAN:

Ahoj holky, moc vám děkuju za podporu. Zítra budu týden po revizi a dávám se dohromady. Každopádně to byl pro mě taky šok. Docela dlouho nám trvalo, než jsem otěhotněla, skoro rok. Potom jsem neměla vůbec žádné problémy, vše probíhalo jak mělo. žádné krvácní, jen nevolnosti. Ještě v 10 tt jsme byla na kontrole. A pak další týden, nic!!! Kdybych bala mladší, asi to beru jinak. U předchozích dvou těhu jsem neměla problém, takže tohle mě překvapilo.

Teď se musím dát co nejdřív dohromady, fyzicky jsem dost unavená, ale začala jsem chodit do práce. Piju denně čaj z kontryhele, pak mám homeopatika ARNICA MONTANA 9 CH, urychlení hojení, vstřebání hematomů, odstranění pocitů zhmoždění, lék má specifický účinek na svaly a kapiláry a CHINA 9 CH únava. Tak doufám, že to bude fajn. Holky, jak dlouho jste asi tak špinily?

Jdu v pátek na kontrolu, tak se na vše poptám. My bychom určitě ještě miminko chtěli. Začala jsem brát i kyselinu listovou, a určitě e ještě budeme pokoušet. I když je mi 40 (přítel je mladší), budu doufat, že to ještě vyjde. Moc bychom si to přáli.

PavliV: Doufám, že jsi na tom už lépe a určitě bych to nevzdávala. Zkuste se poradit s doktorem co ti na to řekne. Myslím si, že věk 40 nění až tak hraniční .....

VAN: Tobě taky moc držím palce, aby to vyšlo. Už máš děti? Já mám 16 a 14. Neuvažovala jsi na nějakou podpůrou homeopatickou léčbou? já právě ano, a chtěla bych si najít nějakého homeopata..... Zatím nevím ani důvod, proč se mimi přestalo vyvíjet, uvidíme co na kontrole.

Holky, mějte se moc hezky a přeji hodně optimismu. I když je to těžký, hlavně večer doma, mě to pořád bere.

ahoj holky, tak od posledního příspěvku uplynuly 2 dny a už ani nekrvácím ani nešpiním. Utichlo to obojí včera ze dne na den. A jak se daří vám? Martino, už je ti také lépe?