Autor: Mea   1.7.2012 v 09:53

Ahojky,

my jsme se narodili 9.5. a bohužel to proběhlo s velkýma komplikacema, který si myslim, že jsem si tak trochu zavinila sama tím, že jsem od přírody strašný strašpytel a bojim se sebemenšího píchnutí, takže myšlenka porodu mě pronásledovala skoro celých 9 měsíců a čím víc se to blížilo tím víc jsem byla vystresovaná. Protože přenášela, musela jsem nastoupit do porodnice kde mě 5 dní mě rozháněli, ale moje tělo prostě odmítlo reagovat na léky, který do mě hustili ze všech stran, když se jim už konečně povedlo dovést mě ke kontrakcím, tak jsem se pro změnu neotvírala. Nakonec to skončilo císařem se spinální anestezií, protože ani epidurál na mě nezabral. Doktoři z celýho špitálu kolem mě chodili a kroutili hlavou, že to není možné  Já si osobně myslím, že to všechno bylo z mého zbytečně vsugerovaného strachu. Takže jak tu některé píše, nevyhledávejte hororové příběhy o porodech, jen si to tím sami stížíte.

A musím říct, konec dobrý, všechno dobré. Všichni na mě byli v porodnici moc hodní a já po 5 dnech trápení s úspěšným koncem, jsem panu doktorovi na otázku, jestli se za rok za dva opět uvidíme odpověděla, že určitě ano

Jsem zveděvá, jestli si u druhého těhu odpustim vyhledávání těch hororových článků, pěkně věřím že ano.

Přeji všem hladký průběh

Autor: Zuzka   22.7.2012 v 10:27

ahojky maminky,

já jsem si taky u prvního těhotenství říkala jakej asi bude porod ale nebála jsem se, stále jsem si říkala že mám termín porodu hooodně před sebou a to jsem jinak jako taky pěknej strašpytel a bylo mi jasný že začnu plašit okolo termínu porodu ale nakonec se náš klučina rozhodl nás překvapit a přijít na svět už v 37tt a to jsem to opravdu ještě nečekala, musím říct že kontrakce se dali snést do té doby než se rozhodli mi píchnout vodu, pak teda to byla docela síla ale jen do tý doby než mě z postele dali na kozu a začlo se rodit, pak už to bylo dobrý :) měla jsem obavy že jak mimčo poleze ven tak to bude bolet ale to mě teda nebolelo, opravdu nejhorší to bylo když mi praskli vodu a já čekala než uznaj za vhodný jít rodit, ale porod už byl hladkej a měla jsem to i jako prvorodička celkem rychlé, vodu mi píchli za 10 min 4h dopoledne a v 5h a 5min byl kluk na světě, ale doktor mě nestihnul nastřihnout a malej mě teda hodně potrhal i ve vnitř tak mě pak museli uspat a douho sešívat ... teďka jsem v 15tt a moc se na mimčo už těším a opět porod nějak zatím neřeším, času je zatím stále dost :)

spíš řeším kam se vydám rodit když naší porodnici v roce 2011 nečekaně zrušili a to jí v roce 2003 celou zrenovovali ... to mě opravdu mrzí že budu muset podstoupit pak jízdu přes 20 km do některé z blízkých porodnic.

Tak maminky nemějte obavy, dá se to vydržet ten porod :) na to jaká jsem já slabota že se mi dělá špatně když vidím krev a jako malá jsem byla schopná u rozbitýho kolena křičet na celej panelák že umřu tak si myslím že to jde :) a každopádně porod za to stojí, děti jsou krásný dar života :) tak hodně štěstí, žádné komplikace a hlavně hoooodně moc zdravííí pro vás i ty ratolesti co čekáte :)

Autor: silvijaa   4.8.2012 v 11:10

[159526]hlavne klid a klid a klid do porodnice jen s manzelem a dobrou naladou ,protože tu bolest prekona malinky gdy se narodi:)jsi ženska a my zensky sme vic trplivy:) držse a nebojse

Autor: Terysha   4.8.2012 v 11:27

Taky jsem byla úplně vklidu a těšila jsem se na ten zážitek, zní to divně, ale vážně! :-) Navíc už jsem to chtěla mít za sebou- to těhotenství, přenášela jsem nakonec 9 dní, porod vyvolaný, VEX, atd.... a já si říkala, že to mám za to, že jsem neměla respekt, kdo ví, ale i tak to dopadlo dobře, každopádně chápu, taky jsem byla v pohodě, těhotenství je dlouhé a člověk se hrozně moc dlouho na něco těší, tak už "to" chce mít prostě doma a porod je jediná cesta k vytouženému cíli! 

Autor: Laděnka   4.8.2012 v 12:49

[186865] no já mám do porodu 8 týdnů...což je prakticky ještě hodně dlouhá doba a přitom je to zachvilku těším se moc.ted sem byla na předporodním kurzu a vedla ho skvělá porodní asistentka...a tak nás do toho zasvětila jak vše probíhá atd...tak o to víc sem klidnější.a ještě bude u porodu přítel,takže mám povolení mu mačkat ruku...ale myslím že až budu mít do porodu opravdu jen pár dní či pár hodin tak ten strach teprve asi přijde..ale zase na druhou stranu jak mi říkala segra přes ty bolesti na strach neměla čas myslettakže to nějak neřešim...a užívám si poslední týdny těhotenství

Autor: Katika   6.8.2012 v 14:01

Ahoj holky, ja mam jeste 6 tydnu. Loni jsem prisla o miminko v 5 mesici, byl to predcasny porod, tak jsme ted cele tehotenstvi nervoznejsi. Na jednu stranu jsem stastna, jaky kus cesty jsem uz usla, na druhou stranu jsem se zacala bat porodu, komplikaci a tak. Snazim se ale vzdycky si rict, ze to zvladnu a ze si jeste musim uzit svobodu nakladani s casem. Jelikoz mam torchu zlracene hrdlo, pocitam i s o neco dirvejsim terminem, tasku mam sbalenou, hadriky vyzehlene v komode. Ted se jenom chystam vymyt policky a zbavit se molu v kuchyni a pak jenom relaxovat a cekat:)

Autor: Evula63   6.8.2012 v 15:55

Ahoj holky, já jako prvorodička jsem se taky strašně bála porodu a i toho, jestli poznám, kdy do porodnice jet. Nakonec jsme to strefili,dávejte hodně na vlastní instinkt a ne na rady z internetu, jak to má vypadat... Musím říct, že jak to přišlo, tak jsem se nebála vůbec, bylo to všechno přirozený a v pohodě. Vím, že se to dobře mluví, když už to má člověk zasebou... Ale nebojte!

Autor: Katika   10.8.2012 v 12:57

No, ja si taky myslim, ze kdyz uz jde do tuheho, clovek to necha plynout a uz se nestrachuje a ridi se jenom intuici. Tak snad to brzy prijde. Ja mam ted 6 tydnu pred terminem a uz se zklidnuju, ale zneklidnuje me, ze to muze byt uz treba za 3 tydny nebo taky az za 8 a clovek nevi. Tehotenstvi nas proste uci svate trpelivosti:)

Autor: marguaret   15.8.2012 v 12:06

Ahojky,tak asi se budete divit,ale já u prvního ani druhého porodu nebála opravdu nevím proč,ale ne vůbec ničeho a ani jsem nic nezjišťovala,brala jsem to jak to je,že to bolí,ale strach nikde,tan se nedostavil! ZATO TEĎ  můj třetí porod a můžu říct,že se bojím jak čert kříže a nevím proč...neumím si to vysvětlit,fakt se strašně bojím až je to neuvěřitelné