Autor: Monika   20.9.2012 v 20:56

Ahoj těhulky tak tu čtu jak máte strach z porodu atak. Nedá mi to nenapsat vám. Mám za sebou tři porody a nyní vydejchávám další těhotenství, protože to je opravdu nečekané:-)

Tak k těm porodům. První jsem rodila ve dvaceti a samozřejmě jsem měla obavo,ale moje maminka mi vždycky říkal, že zuby jsou horší:-) Měla pravdu. Jako první mi odtekla voda takže jsme vyrazili hned do porodnice tam všechny přípravy a tak kontrakce sílily ale dalo se to pak přišly ty nejhorší a já začala chtít epidurál ale doktor řekl, že mi ho dá za hodinu no a mozek zamakal a malá byla do čtvrt hodiny venku:-druhý byl opět jiný bolesti od rána ale jen jako před menstruací takže nic moc v poledne jsme se vydali do porodnice pro jistotDoktor mě prohlídl a poslal domů do vany.Z té mě malej vykopal a sotva jsem si lehla praskla voda.Do porodnice jsme dojeli a za dvacet minut bylo po všem:-)

Třetí porod jsem si opravdu užila :-) věděla jsem něco od středy kdy mi začla odcházet hlenová zátka ve čtvrtek kontrola v poradně to potvrdila.Tak jsem se vydala obstarat děti a hlídání a v pátek v jednu ráno jsme jeli s minutovými kontrakcemi(pořád jsem čekala kdy rupne zase voda:-)) vodu mi musely píchnout až na sále ale po ní to bylo do pěti minut:-)

Ničeho se nebojte a poslouchejte hlavně svoje tělo a miminko moc dobře ví co dělat aby se dostalo ven. Přeji vám aby to šlo trochu v klidu a rychle.Bez bolesti to nebude, ale je tam jedno fantastické kouzlo: jakmile mimčo je venku všechno skončí bolesti tlaky nervy a už je jen krásně:-)

Autor: Lída   20.9.2012 v 21:16

[208030] Ahoj Moniko dík za optimistický a přesto nijak nepřikrášlený příspěvek. Čekám první miminko a jsem napjatá, nevím co mě čeká, ale roztřesená strachy naštěstí nejsem. Říkám si že ta bolest ať je jakákoli po nějaký době skončí a mám velikánskou motivaci všechno vydržet, mýho chlapečka

Autor: Monika   21.9.2012 v 13:32

[208038] Přesně tak musí se to brát jako cesta k nádhernému začátku. Třičtvrtě porodu máme jen v hlavě takže pokud budeš myslet pozitivně a věřit sobě i malýmu bude to určitě dobrý držím palce. Monika

Autor: Ivana   13.11.2012 v 01:12

Všem hodně pozitivního myšlení přeje Ivana. Koukněte se na http://www.youtube.com/watch?v=86KhFGqkBrM&feature=related , stojí to za to .

Autor: Jannys   9.1.2013 v 17:39

ahojky    budoucí maminky které máte strach z porodu stejně jako já před půl rokem,jsem semka dávala příspěvek o to jaký mám děsný strach já z porodu jako prvorodička,jsem si absolutně nedokázala představit co mně čeká,spíš jsem jen tušila,že to asi bude bolet:-) /Přenášela jsem 6 dní.

A 24.6.2012 10:23 to začalo, mísné slabé bolesti jako když máte dostat menstruci,právě jsem se probouzela ze spánku a ležela jsem v posteli schoulená do klubíčka a nějak jsem tomu nevěnovala pozornost.Porod jsem si poslední dny přála ze všeho nejvíc na světe,jelikož jsem ani nedostávala žádné "poslíčky" nevěděla jsem ani náznakem co mně může potkat za bolest.A tak to začala bylo to pravidelné po 10-15-20 minutami,jednou tak podruhé jinak.Až když se mi to nezdálo,zavolala jsem příbuzné po skype kde jsem jí vše sdělila a ta mi jasně řekla,že už se mi to rozjíždí.Nechala jsem to zatím být,jelikož jsem další den tudíž 25.6.2012 mněla jít na vyvolávaný porod.Bolesti pro mně byli dosti nepříjemné tak jako když máte dostat menstruaci.Nějak jsme nečekali doma a vyrazili jsme po 3h bolestí které byli pravidělné po 10ti minutách do porodnice,kde jsme jen sepsali jak to probíhá a pod,natočili mi monitor,ale žádná sláva,kontrakce byli velmi slaboučké,ale já je cítila docela,no..děsně! :-(.Odvedli mně na pokoj,kde jsem mohla používat pytel,masážní činku,balon,využívat sprchu kolikrát jsem chtěla,za celou dobu jsem byla snad ve sprše 4x.Nu nic,přítel šel pro nějaké jídlo,jelikož jsme od rána nejedli a tak jsem zůstala samana pokoji.Kde mně chodila kontrolovat PA která mněla službu na porodním,opravdu nepříjemné,když se do Vás vrtá "cizí člověk",ale je to přirozené,na to,že jsem neskutečná stydlivka mně to přišlo normální.Kontrolovali i na lůžku tep srdíčka a monitory po cca 1h i někdy více.Bolesti samozřejmně byli větší a větší,kolikrát už jsem příteli mačkala ruku jako ďa a když bylo TAKKO na 70myslela jsem,že vystřelím z kůže.Když mi PA řekla,že se rodí s TAKKEM 100 a více viděla jsem vše černě a to,že tonepřežiju.Bolesti jsem hrozně špatně snášela a to jsem si myslela,že mám silný prách bolesti.

Autor: Jannys   9.1.2013 v 17:56

Ale skutek utek,když mně chodili kontrolovat vůbec jsem se neotevírala,hlavička sice naléhala ale nic se nedělo dala mi PA dlobule do konečníku s tím,že dozrají porodní cesty,jelikož jsem byla za cca 5-6h otevřená jen na 2cm což je opravdu prv věřte mi.Kolem 19:00h večerní už jsem opravdu nemohla bolestí jsem pomaličku začála řvát,:-( tudíž jsme probírali nejlepší alternatíávu dali mi klistýr který jsem zvládla na jedničku :-) na ten můj studnějak extra nepomohl a já trpěla dál jak pes :-( Po dohodně jsme se domluvili,že bude pro mně nejlepší epidurální anestezie.Tak se tedy zavolalo a anestezilog mi přišel píchnout.Opravdu pokud se některá toho bojíte NEBOJTE SE!!!Vůbec jsem to necítila,až mi anesteziolog řekl,že už to je.Nu nic dal mi snad koňskou dávku tak,že mi PA musela chodit snižovat dávku.Příterlodešel,jelikož to nemnělo cenu šlajsem se prospat na 4h,jelikož jsem s tou bolestí byla už tak unavená,že jsem usínala mezi kontrakcemi.Přesně ve 02:30 přišla PA,že jestli jdem do toho,řekla jsem,že ano.Zavolala jsem příteli který došel přesně v 03:00h a to začalo to pravé ořechové.Bolestí jsem skoro brečela,alenic co přišlo po tom kdy minapíchli oxytocin,aby bolesti a pravé kontrakce vyvolali.V03:30 mi PA píchla vodu a ihned jsem byla na 8cm otevřená a už chystali porodní box.Musela jsem si stoupnout a už zkusit tlačit,věřte nejhorší kombinace co existuje.A opřela jsem o postel a tlačila uf co Vám mám vykládat zařvala jsem si :-)Asi za 5 minut jsem s emohla odebrat na porodní lehátko.,Kde mi nastvaili nástavce na hohy a já mohla zkusit tlačit.Ani né po minutě jsem dostávala silné kontrakce co jsem ani nestíhala zaregistrovat,jen jsem se soustředila na tlačení PA mně hodně podporovala.Dr. už byl tam a jen seděl na stoličce a to si ještě soukromně telefonoval a vždy jen nakoukl mezi nohdy.Až viděl,že už miminko leze ven tak se odebral přímo ke mně na 3 zatlačení byl Nikýsek venku a ani neplakal.Přišlo ošetřeni a pro mně ooobrosvká uleva,porodila jsem placentu a pak všichni obdivovali jaká placenta byla maličká.Můžu Vám říct pokud se bojíte nástřiho tak se VŮBEC nebojte necítíte to!!!!Pak přišel blahodárný pocit plný štěstí a tím že jsem to zvládla bylo neskutečný.Neuvěřitelný zážitek,přítel byl celou dobu semnou.A ještě něco když porodvnám šití a porod,bylo pro mně horší šití,ale na to jsem se už tolik nesoustředila když jsem se dívala na toho našela krásného chlapečka jak si pomlaskává.

Maminky,nebudu Vám lhít BOLÍ TO!Ale je to něco nádherného.

Přeji nádherné porody bez komplikací a ať vy a aji miminka jsou zdravá.

Autor: HelenaS   14.1.2013 v 20:48

Ahoj holky,

já jsem rodila 20. prosince svoje první miminko, takže mám čerstvou zkušenost a můžu předat pár rad.

Měla jsem vyvolávanej porod. Kontrakce jsou po zavedení prášku horší než u normálního porodu, protože nastoupí v kratších intervalech. Já měla čtyři hodiny kontrakce po dvou minutách. Bolí to, ale teď už si ani nevybavím jak, mezi kontrakcema jsem klimbala. Jestli chcete epidurál, hlavně se o něj hned hlaště a pak i průběžně. Mě sice chodili pravidelně kontrolovat, ale tu dobu, kdy se epidurál dává jsem prošvihla a měla jsem smůlu. Na kontrakce pomáhá rozdýchávání. Ale ne to rychlý, co znáte z filmů, to až u porodu, ale hluboký, do břicha. Sice mě to otravovalo, ale kontrakce mnohem rychleji přešla. Takže hlavně poslouchejte, co vám radí sestry nebo PA.

Až vám u porodu řeknou, ať tlačíte, tlačte co nejvíc to jde, zkrátí vám to trápení Až bude miminko venku, zbývá už jen placenta a to není vůbec cítit a maximálně šití, což je teda opruz.

Měla jsem hlubokej nástřih, malýho museli brát kleštěma, protože se zasekl o kost a měl šňůru kolem krku. Takže jsem měla i hodně šití, to mě snad štvalo víc, než celej porod.

Co mě překvapilo po porodu, byly očistky. Věděla jsem, že odcházejí, ale ne v takový míře. Je to opruz, jako hodně silná mestruace (samozřejmě bez bolesti). Takže jestli budete mít některá šití, hodně větrejte, protože ty očistky to můžou zanítit (což je můj případ) a to je teprve nepříjemný.  Jestli si berete do porodnice jednorázový kalhotky, tak jedině ty síťovaný, co dejchaj!!! A větrání znamená mít pod sebou jednorázovou podložku a položenou vložku, bez kalhotek. Je to opruz, takový nedůstojný, ale vyplatí se to.

A kdyby se náhodou stehy některý zanítily, tak samozřejmě k doktorovi. Mně ten můj (na pohotovosti v porodnici) řekl, ať si to oplachuju heřmánkem, což nepomáhalo a snad se to ještě zhoršilo. Takže jsem zasedla k internetu a  zahájila samoléčbu Pomáhá to oplachovat roztokem hypermanganu, mazat balzámem Višněvski (Višňák) a super je Framykoin zásyp, ale ten je tuším na předpis, já ho měla z dřívějška.

Já kvůli tomu šití byla úplně nemožná, nemohla jsem moc chodit, vůbec sedět, ležet jen na jednom boku a byla jsem zoufalá. Ale teď, tři týdny po porodu, jsem jako nová. Tak nepropadat panice, všechno se zahojí

Přeju všem, abyste moje rady nepotřebovaly a porod byl pohoda

Autor: Míša   15.1.2013 v 11:40

Dobrý den, mohla bych Vás poprosit o vyplnění mého dotazníku pro mojí absolventskou práci, byla bych Vám moc vděčná, děkuji

http://login.oursurvey.biz/7245

Autor: AURELIA   25.2.2013 v 15:10

[159526]

ahoj tak ti řeknu že v tom sama určitě teda nejsi ... do termínu svého prvního porodu mám 9 dní teda jako nic moc a abych řekla pravdu trápí mě ten strach už docela dýl.. taky dost čtu ale o porodech samotných radši ne bojim se že se budu bát ještě vícccccc já vlastně ani nevím čeho se bojím nejvíc jestli kontrakcí jako těch bolestí, nástřihu, nebo tlačení, šití já jsem posera asi tak celkkově ale hodně mi ppomáhá masáž hráze kterou provádim od 30.tt pravdielně rozdíl pružnosti je fakt znát a to mě asi uklidnuje taky jsem si pořídila dianatal gel snažim se psychicky nějak zklidnit i když se na miminko taky moctěšim nevim co je silnější jestli strach z toho všeho nebo natěšení na holčičku těším se až bud PO... a konečně si oddychnu