reklama

Těhotná ve 20. Co mám dělat?

Založila: Lenulka20, 24. 11. 2010, 20:39

Vložit nový příspěvek

  • Mája Příspěvků: 297
    Oblíbená: 4

    Mája Vloženo 27.11. 2010, 15:06 Reagovat Kotva

    Reakce na [706]:To je dobře, že ti má aspoň kdo pomoct... ;o)

  • Lenulka20 Příspěvků: 14
    Oblíbená: 1

    Lenulka20 Vloženo 27.11. 2010, 18:02 Reagovat Kotva

    Reakce na [707]:no sem za ni strasne rada...

  • Silvie Vloženo 27.11. 2010, 19:07 Reagovat Kotva

  • Mitti Příspěvků: 3251
    Oblíbená: 50

    Mitti Vloženo 27.11. 2010, 20:08 Reagovat Kotva

  • Lucie24 Vloženo 27.11. 2010, 20:48 Reagovat Kotva

    Zdravim děvčata,

    pročítala jsem vaše příspěvky po zpátku a nedá mi, než reagovat. Ve stejné situaci jsem byla před 5ti lety. Tehdy ještě s přítelem jsme spolu chodili asi 4 měsíce a díky neshodám s antibiotiky se stalo, že jsme prošli stejným rozhodování. Byl o rok mladší, ale postavil se k tomu jako chlap a nechal mě rozhodnout podle svého uvážení, že v každém případě bude stát při mě. Píšete, že nelitujete, že jste se miminka vzdali... Mě bylo 18 čerstvě před maturitou a příteli 17 těsně před 18tinami a výučním listem. Jeho reakce mě tehdy překvapila, řekla jsem mu potvrzující výsledek a on si vzal hrníček s kávou, posadil se k televizi a jen řekl "No tak jo" čekala jsem scény typu "Bůhví s kým to máš, moje to není...atd". Měla jsem se rozhodnout sama řekl že mi do toho kecat nebude a přizpůsobí se, protože je to mé svědomí a nebude mě do ničeho nutit.Samozřejmě, že spousta lidí mi rozmlouvala, varovala a dávala důvody proč ne, rozhodla bych se stejně. Dnes je Sofince pět let a tohohle rozhodnutí není potřeba litovat, naopak,jsem moc ráda, že ji mám. Už 3 roky je z přítele manžel a dlouho jsme bojovali o druhého potomka a nyní je na cestě asi 5 týdnů.

    Každý lituje a nelituje něčeho jiného, ale kdybych se rozhodla jinak, tak bych dnes seděla a myslela na to, že by tomu človíčkovi bylo tolik a tolik a litovala. Manžel je vzorný taťka a svoji pronceznu nade vše miluje, je až udivující, že ten 18ti letý kluk vzal tolik kuráže a postavil se ke svému otcovství čelem a hrdě.

    Každý je jiný a ať uváží jak chce je to jen čistě jeho boj...ale držím pěsti a pevné nervy

  • Příspěvků: 26
    Oblíbená: 0

    kopretinka Vloženo 03.12. 2010, 11:21 Reagovat Kotva

    Ahojky, mám podobnou zkušenost, otěhotněla jsem neplánovaně ve 22, školu nedostudovanou.

    Naštěstí jsem měla štěstí na úžasného chlapa, a to byl taky mladší než já. Jsme spolu doteď a máme se pořád rádi. Tenkrát jsem měla strašný strach, že se se mnou rozejde, byli jsme zrovna hrozně rozhádaní. Ale postavil se k tomu čelem a miminko jsme si nechali. Dneska jsem moc ráda, mám zdravé děti, a jsem přesvědčená, že taky díky tomu, že jsem je měla v ideálním věku. Taky si myslím, že těhotenství je dar, který se neodmítá!!!!

    Přeju hodně síly, štěstí a odvahy.

     

  • želfí Emeří Vloženo 04.12. 2010, 11:58 Reagovat Kotva

    Tak jsem asi na řadě se svým čerstvým příběhem. :)

    Je mi 21, jak říká česká legislativa "rodič je rovněž nezaopatřeným dítětem". Situaci jsem měla jednodušší tím, že na nějaké rozvažování mezi nechat a nenechat vůbec nedošlo. Zkrátka tato otázka vůbec nevznikla. Mladý tatítnek sice svou novou životní roli oplakal, ale když dostal čas se s tím srovnat, nemohla jsem nevpomenout lidového moudra "často jen děťátko udělá ze svých rodičů dospělé". Když teď v devátém měsíci skučím, stojí při mně pevně a krásně mě přesvědčuje, že to zvládnem. V rodinách to taky nemáme jednoduchý, ale na samostatné přežití podmínky máme a věříme, že všechny vztahové bolísky spraví první pohled prarodičů na prvního vnoučka. :)

    Upřímně si přitom užívám to, že mé tělo slouží, jak by mělo. Připadá mi od společnosti dost neprozítravé, že nepodporuje ženy v tom, aby měly mláďata, když je to pro ně i pro děti nejzdravější. Za našich maminek bylo první těhotenství ve dvaceti zdravá norma a teď se vede diskuse, jestli si zdravá ženská má v tomhle věku vůbec dítě nechat?

  • Jojo Vloženo 04.12. 2010, 13:04 Reagovat Kotva

    Správně, s tím souhlasím - co je na dřívější době jiného než na té dnešní? Dřív se musely holky nechávat i zplňoletňovat, aby se mohly vdávat kvůli mimču, a dneska je i ve 25 skoro brzo mít dítě. Je to divný.

  • Katka Vloženo 13.12. 2010, 15:31 Reagovat Kotva

    Je mi těsně před 20, s přítelem jsme spolu už 4 roky a plánujeme příští rok svatbu. O miminku se bavíme snad odjakživa, ale poslední půl rok je to stále intenzivnější. Strašně bychom ho chtěli. Já ještě studuji, ale přítel už dost slušně vydělává, ale stejně ještě chceme alespoň 2, 3 roky počkat hlavně kvůli rodině, která nás od mimi odrazuje, že prý já jsem ještě mladá (přítel je starší). Je to prostě dnes taková doba, ale moje tělo asi pracuje na starém principu...já bych mimčo brala hnedka...ale každý se na to musí cítit...a to víš jen ty, jestli se cítíš na to být mámou nebo ne...

  • Lenulka20 Příspěvků: 14
    Oblíbená: 1

    Lenulka20 Vloženo 14.12. 2010, 08:59 Reagovat Kotva

    no ja se na malou starsne tesim:)

Vložit nový příspěvek




Připojit další soubor

reklama
reklama
reklama

vybíráme z blogů na Maminkám.cz

Přejít na blogy

nově založená témata v diskuzi

Další nová témata

Do diskuzního fóra

Těhotenská kalkulačka.



Zapamatovat vložené údaje

Výpočet plodných dnů.


Tisknout

TOPlist