Autor: Markytka   23.12.2015 v 22:38

Veselé Vánoce maminky! :-)

Autor: Markytka   12.1.2016 v 21:15

Ahojte holky,

je tady nějak mrtvo, jak se vám vede v novém roce? Já už funím z posledního, ale těch posledních pár týdnů už musím přežít. Moje mamka chodí skoro každý den k nám a pomáhá mi s Ríšou. Mám + 17 kg a jsem břichatá...

Vánoce byly sice super, Ríša si je užil, ale mě už na návštěvy moc neužilo. A že jich letos bylo. Největším hitem u nás byla dětská vrtačka a na míru dělaná závora. Ríša miluje závory. Z okna našeho domu vidí na vlaky a železniční přejezd a vydrží tam sedět i hodinu denně

A jak jste si svátky užily vy? Zuzi, tak co, vyjde ten chlapeček? Evi, co Vánoce ve velkém počtu, jak jste to zvládli?

Autor: Zuzka   13.1.2016 v 08:15

Ahoj Marky, já si vánoce docela užila, ale co přišlo potom, to zrovna krásný vstup do nového roku nebyl. Přišla jsem o miminko. Zamlklý potrat asi v 9. týdnu a přišlo se na to ve 12. týdnu. Takže to vypadá, že jsem se o vánocích radovala už s nebijícím srdíčkem.  Už mám i po revizi, příští týden jdu na kontrolu. Fyzicky už funguju, jen ještě trochu špiním, ale psychicky to pořád moc nedávám. Už je to lepší, alespoň dokážu zadržet plačtivý údolí, ale pořád se bojím potkat se všedním děním kolem. Včera jsem po týdnu vylezla z domu a to jen do školky pro Terku a s manželem. Naštěstí jsem nepotkala nikoho "známého". Ráno bere Terku do školky tatínek. Mé rodiče jsem zaúkolovala jako hlavní informátory a aby všichni dělali, jakoby nic a nikdo se na nic neptal. 

Hodně mi pomohl internet. Než jsem si o tom něco přečetla, myslela jsem, že se mi zhroutil celý svět. Vůbec jsem nevěděla, co se děje a pořád jsem si říkala, že je to jen zlý sen nebo hodně špatný vtip. Nikdo mi nebyl schopný nic říct. Ale jak jsem měla po zákroku, tak se mi i trochu ulevilo. Byl to nepopsatelný pocit mít v sobě něco, co je "mrtvé". 

Prý na kontrole budou i nějaké výsledky, ale co jsem četla, tak je strašně malá pravděpodobnost, že se tam něco objeví. Prý se to stává i zdravým ženám. Prostě příroda ví, co v takových případech dělat. Na druhou stranu bych měla být i ráda, že se to stalo teď a že bychom se později nemuseli rozhodovat, zda si nechat miminko s nějakým hendikepem. Kdyby totiž mělo trochu síly žít, mělo by nejspíš stejně nějaké zdravotní problémy. 

V hlavě mi už začíná šrotovat, co bude dál. Mě by nejspíše vyléčilo další těhotenství. Ale ten strach!! Teď bych měla stejně dodržet šestinedělí. Co se týče dalšího snažení, každý tvrdí něco jiného. Někdo hned, že je těho nachystané, někdo zase extrém, čekat až půl roku a zlatý střed 3-4 měsíce. Tak si vyberte. Každopádně čekám do kontroly. Doufám, že mi doktorka řekne něco rozumného. Když mi to oznámila, že má pro mě špatnou zprávu, do toho se mě hned ptala, jestli chci nějakou antikoncepci, že 4 měsíce bychom tomu měli dát čas. Myslela jsem, že ji pošlu někam! Já přišla o dítě a ona mi cpe HA. Jestli se rozhodnu jíd do dalšího, nechtěla bych teď nic brát. 

Trochu jsem to nakousla s manželem, co bude dál a nechává to na mě. Jen má pořád obavy z finanční stránky. Takže vlastně pořád stejný. Jen já mám zase dilema, jestli ANO nebo NE. Ale obávám se, že teď je to ještě silnější než předtím. 

Hned jsem si vzpomněla na Tebe, jestli jsi v pořádku, že tu nikdo nic nepsal. Mě se do toho pořád nechtělo s tím začínat tak do nového roku.  Vám alespoň začne hezky. Když jsi to zvládla až sem. Moc Ti držím palce!

Autor: Markytka   14.1.2016 v 21:31

Ahoj Zuzi,

moc mě mrzí, co se stalo . O zamlklém těhotenství jsem toho docela dost slyšela i četla. Bohužel se to stává docela často . Budu ti držet palce, aby se vám co nejdříve zadařilo zdravé miminko. Myslím, že teď není na místě otázka, jestli vůbec nějaké další zkoušet, když jste se jednou rozhodli pro další dítě... Ale to je samozřejmě na vás

Já jsem dnes byla v poradně, jsem 35+5 tt. a váhový odhad chlapce je 3 700 g. Jestli tam vydrží do termínu, bude mít hrubě přes 4 kg. Tak mi doktor navrhl Hamiltonův hmat, že bychom ho udělali příští týden ve čtvrtek a zkusili vyvolat porod. Prý není zastánce lámání váhových rekordů. Věřím mu, že se v odhadu nesekl, u Ríši to taky trefil jen s rozdílem 100g. No, takže tak... Na jednu stranu jsem ráda, že vím, že už se to blíží, ale na druhou stranu mám docela strach To jsem u prvního porodu nezažila

Tak moc děkuji za podporu a pevně věřím, že i ty se co nejdříve dostaneš do kondice a další mimi bude v pořádku

Autor: Zuzka   15.1.2016 v 19:41

No, Marky, po pravdě jsem zase přemýšlela, že je tu ta možnost se znovu rozhodovat. Ale je to ještě silnější, takže určitě budeme zkoušet dál. Čím dřív, tím líp. Uvidíme, co mi řekne příští týden doktorka. Čekala bych tak jednu MS, to si myslím, že dá tělo najevo, že se zase zaběhlo do starých kolejí. Co se týče psychiky, tak ta se "zahojí" právě dalším těhotenstvím. Nechci čekat. 

Jinak jsem věděla, že takové případy jsou, ale radši jsem o nich ani nečetla a ani se více nezajímala. Čím méně toho člověk o těchto špatností ví, tím lépe. Doteď jsem byla relativně v klidu. Potkat mě toto při prvním těhotenství, věřím tomu, že se tak rychle do kupy nedám. Holky mě hodně drží nad vodou a není to tu tak prázdné. Být tu sama, tak jsem asi zralá na psychiatra. Manžel mi také hodně pomáhá. Je celou dobu se mnou. Takže skoro na dva týdny si vzal dovolenou a celou dobu stál při mě a snažil se mě s holkama přivést na jiné myšlenky. V takových případech se opravdu pozná, jak pevný je rodinný vztah a tím myslím i mé rodiče. Ti to prožívali hodně silně se mnou a také toho mrňouse obečeli.

Teda, tak to už můžeš jít příští týden rodit!!!   To tak rychle uteklo. A je to teda cvalda. Jestli máš doktora ozkoušeného, že se ve váze vyzná, tak teď nevím, jestli to je dobře nebo ne. Mě také doktorka strašila velkým mimčem a v obou případech to bylo v normě. 2,8 kg a 3,2 kg. Takže na mou doktorku moc nedávám.  O tom hmatu jsem slyšela, ale někdo to dokonce neuznává. Já bych se teda bála. Abych pravdu řekla, nevím, zda to byla jen náhoda, ale mě k oběma porodům pomohl sex. Vždy jsem po něm skončila v porodnici.  U Terky za tři hoďky a u Elišky to bylo delší, ale už mě nechtěli pustit domů, tak mě druhý den pomohli a dali kapačku na urychlení. Vana a víno, horká sprcha, jídlo, to bylo vše vniveč, ale na každou působí něco jiného. Hlavně se drž!!!!! 

Autor: Markytka   24.1.2016 v 20:44

Ahojte holky,

tak jsem ještě pořád 2v1. Vyvolání jsme odložili kvůli mojí šílené rýmě. Smrkám a vykašlávám zelené kusy hlenu, jsem úplně vyšťavená. No ještě porod do toho a fakt padnu.

Zuzi, je super, že ti jsou všichni členové rodiny oporou. Taky si myslím, že tělo ví, co je správné. A pokud ti normálně naskočí menstruace, asi je připravené opět otěhotnět. Budu ti držet palce

Co se sexu v těhotenství týče, u nás už to asi není technicky možné. Vypadám jako velryba a jsem ráda, že chodím, natož něco jiného . No uvidíme, jak to dopadne. Ve středu jdu opět k dr. na kontrolu a to už bych toho Hamiltona chtěla podstoupit...

Autor: Zuzka   25.1.2016 v 10:12

A já už měla tendence Ti napsat, jestli už jsi náhodou neporodila.  Pak jsem se ale trochu bála. Po tom, co se nám stalo, jsem se bála, jestli se něco nestalo vám.  Tak to je moc dobře, že jsi relativně v pořádku. U nás také začíná rýma. Terka nehorázně soplí a to příští týden má jet na lyžák. Doufám, že se z toho dostane. A ty opatrně, aby si toho malýho tím kašlem také nevypudila. Moc dobře vím, jak je to nepříjemné. Nám doma všem pomáhá Sinupret. Je to na odhlenění převážně nosu, ale doktorka říkala, že to pomáhá na celkové zahlenění. Honza trpí hodně na rýmu od té doby, co máme děti. Klidně se ho to drželo dva měsíce v kuse, ale pak ho začal také užívat a do tří dnů mívá pokoj. A jsou to jen bylinky, takže těhu by to mohly také, snad.

Všechno je možné.  Však nikdo neříká, aby si byla hlavním aktérem Ty.  Pokud se k Tobě Tvůj milý bude chtít dostat, dostane se. 

Jinak jsem byla v pátek na kontrole a ještě že tak. Doktorka má teď tři týdny dovolenou. Řekla jsem ji, že jsem zase po 10ti dnech krvácela, už jsem si myslela, že by to mohla být MS, ale bylo by to dost brzy a taky že tak. Žádná MS, měla jsem tam velkou sraženinu, která nešla ven, tak ji musela pomoct. No byl to teda pěkný hnus, ale snad už je všechno venku a bude zase dobře. 

Ve středu na Tebe budu usilovně myslet, pak dej vědět, jak to dopadlo. Jestli se to podaří a ty do 24 hod porodíš. Jeee já budu na trní. Tak tfuj tfuj tfuj a hodně sil!! 

A co Evča? Snad jsou všichni v pořádku.

Autor: Evka_   26.1.2016 v 01:15

Holky, moc se omlouvám, že jsem se neozvala dřív, byl trochu šrumec a.. no.

Hlavně - Zuzko, je mi to moc moc líto. Moje sestra taky takhle přišla o první miminko,  řekla nám to, až když byla těhotná znovu... Je fakt, že na to první dlouho vzpomínala, ale narození Klárky jí to vynahradilo. Taky si myslím, že přiroda ví, co dělá - věděla to i u mě, když jsem čekala Víťu - tehdy měli být původně prďolové také dva a nakonec byl jen Vítek. Ohledně financí - jak vidíš, u nás se to jaksi rozseklo bez nás... místo dvou dětí hnedle tři, no... a prostě to zvládneme, vidím kolem sebe víc lidí, kteří nemají ani to, co máme my a mají tři děti, které jsou spokojené. Ona je opravdu nejdůležitější ta pohoda a vztahy, které mají doma.. Takže za mě - šla bych do toho znova.

Markytko- tý jo, to to uteklo! Tak na tebe taky budu myslet, moc !!! Ať vše dobře dopadne a budeme se těšit ! :)

Jen v rychlosti - před Vánocema mi skončil manžel na týden se zády v nemocnici, takže jsem byla drobet svázaná co se týká dokupování dárků a tak, děti navíc svým nespaním úspěšně sabotovaly večerní pečení cukroví, takže jsme měli jen perníčky a linecké kuličky, ale povedlo se mi uplácat aspoň chaloupku... Pod stromečkem byli všichni vykulení a bylo to fajn. Ohledně nemocí se zatím držíme. Mimina se vesele kutálí a za chvíli už to ani mimina nebudou - posílám fotku dvojčat.

Autor: Zuzka   28.1.2016 v 13:43

Evi, jsem ráda, že to bylo jen z časového důvodu, že ses neozývala.  Trochu jsem si oddychla. Tak ono tak nejde o finanční stránku teď, jako spíše v budoucnu, až budou děti větší. Školy, pomůcky, případně intr, vysoká atd. Ale jak říkáš, jsou na tom hůř. Po této stránce má strach hlavně tatínek a to mu nemůžu zazlívat. Přece jen, je živitel rodiny a bude to převážně na něm, tak se nemůžu divit, že se na to dívá s trochou obav.

Teda Evi, to už jsou chlapáci!!! A už se začínají dost odlišovat, že? Bych je snad rozeznala i já. 

Hlavně, že jste to bez jedné dost důležité pomocné síly zvládli. Člověk by čekal, že budeš spíše Ty ten slabší článek. Pořád v presu, rozhozený celý organizmus do posledního obratle,... A už je to v pořádku?

Teď jsme drobek nachlazení. Terku jsem musela nechat doma, příští týden by měla jet na lyžák, tak aby se do té doby trochu zotavila, Elišák taky začala soplit a o mě se také pokouší nějaká slabost. Ale jsme bez teplot a to je hlavní.

Marky, čekáme... povedlo se?  Včera jsem na Tebe usilovně myslela, snad se to vyplatilo a jsi (jste) v pořádku.