Autor: Viera   18.8.2015 v 05:20

Tak se se mnou rozešel "stastny" nastávající tatínek. Nějak mi nic moc nepomáhá na sklidneni. Snad to bobek ty nervy zvládne. Jsem 13tt. Nemáte náhodou nějaký postup jak se cítit lip? Úplně se celá klepu, celou noc jsem nespala a musím fungovat se dvěma staršími. Moc dekuji

Autor: Romi   18.8.2015 v 08:38

Vierko, jak staré jsou tvé děti? Třeba ti pomohou ony. Můj starší syn by mi určitě byl nesmírnou oporou a společně s mladším by mě stále rozesmívali svými kousky... To byl tatínek všech třech anebo jen toho nenarozeného? Jak jste spolu byli dlouho?

Autor: ája   18.8.2015 v 08:56

Vierko to mi mrzí nedokážu pochopit chlapa, když se k tomu takhle postaví přeji hodně sil a mysli na to malé.

Autor: Assi   18.8.2015 v 09:03

[776899]Ahoj Viero, to mě moc mrzí! Hele třeba ještě přijde k rozumu, některý chlapi prostě zazmatkujou a prchají, když neví, jak nastávající situaci zvládnout... mozek se jim zazdí na nich a nic ostatního nedokážou vidět. Recept je jen čas, uvař si meduňkový čaj a s prckem si povídej, že to zvládnete a bude to všechno dobrý, máš úžasný rozptýlení v těch dvou větších capartech.... :0))) Jediná rada je fakt jen ta meduňka a soustředit se na malé denní úkoly.. já takhle přežívám den co den výlevy své drahé "polovičky".. včera mně tu sdělil, že jsem intelektuál a sluníčkář, kterým se dá jenom pohrdat...to, že se nesbalil a neodešel je jen v tom, že tady nemá zázemí a kámoše, u kterých by mohl přespat... prostě se někdy chovají jako pitomci a nedokážou být tou potřebnou oporou, ale důležitá jsi tu teď ty a nový život v tobě, na který se můžete těšit i s dvouma staršíma!!! To je teď to nejdůležitější!!! Drž se a kdyby ses potřebovala vypovídat, jsme tady!!!

Autor: Romi   18.8.2015 v 09:25

Assi, to si děláš legraci? To máš vážně tak "milého" partnera? Po tom všem, co sis zkusila? Někteří chlapi jsou fakt děsný.

Autor: Assi   18.8.2015 v 10:03

[776948]Romi, kéž by i když by to byla blbá sranda ... ale má prostě svoje záseky, kdy se chová jak malé dítě na písku.... prostě je takovej... po první kontrole mi sdělil, že když se povedlo, tak může jít a bude mi platit alimenty a podobný slinty .... pak si zase bere dovolenou na screening, že chce malý vidět a pusinkuje mi bříško.... prostě se v tom plácá...a fakt neni jednoduchý to zvládnout, ale snažím se:0)) je fakt, že se v duchu pomalu smiřuju s tím, že až se děti narodí, tak prostě zdrhne, protože to neustojí, proto se taky v práci domlouváme na nepřetržité spolupráci prakticky, že bych hned při mateřské začala dělat nějaký věci na dálku ...je fakt, že mě hrozně mrzí a bolí, že si nebudu moct dopřát ten luxus věnovat se jenom dětem a hned jak se trochu postavim na nohy, tak se budu muset vracet do práce, ale někdy to tak prostě je a musím věřit, že to s prckama zvládneme :0)))Hlavní je jen jediné, aby byli prckové zdraví, to je to jediné, na čem opravdu záleží:0))

Autor: Romi   18.8.2015 v 11:04

Assi, to máš pravdu. A ty jsi silná osobnost, jen tak tě něco nepoloží. Miminka věděla, komu se mají narodit. Když jsem čekala dvojčata, tak se muž choval taky jako blbec, kolikrát fakt jak malej. Sice neměl takové kecy jako ten tvůj, ale musela jsem všechno zařizovat sama... (A to nemluvm o tom, jak kolegům v práci uvěřil, že to, že nemůžeme mít miminko, mám psychický... - až časem zjistil, že je to jeho příčina). Když jsem o jedno mrňě přišla a druhé bojovalo o život, klidně se jel na týden potápět do Chorvatska na vraky... No nic. Řekla bych, že po školení, které mu dala jeho bývalá partnerka, kvůli které vlastně odešel, dost zmoudřel a dospěl. Teď má normální ženskou a i se chová úplně jinak... Konečně. A já jsem si mohla najít normálního muže, který má o rodinu zájem a chová se jako skutečná spřízněná duše. Takže mu vlastně teď děkuju, že nás opustil . Pokud se to stane i tobě, určitě to zvládneš. Bu´deš mít totiž obrovskou motivaci ve svých milovaných dětech . Ale třeba dospěje dřív, než se naděješ...

Autor: Petrouska   18.8.2015 v 11:14

Neni to jednoduche,ja mam doma to same,kdyz jsme se brali byl to nejlepsi chlap na svete,postupem casu jak jsem otehotnela tak to slo do haje,nebudu tu o tom vypisovat,pozdeji se nam krize umoudrila a dhodli jsme se na miminko,moc jsme se tesili,hladil mi brisko,coz u male nedelal,tesil se na screening a pak najednou mi rekl v jedenactem tydnu,at jdu na potrat,ze ma strach,ze je moc brzo na druhe atd. Krize vyrcholila az tak,ze nespaval doma atd... nasla jsem si podnajem,kdyz se do toho vlozili muzovi rodice,poradne mu vycistili bachor a on se zacal snazit,zatim je to par dni a je to napeti ve vzduchu,ale porad verim. Hlavne mam v nich oporu,takze na ulici neskoncim,pomohli by mi opravdu se vsim. Ja se snazim uklidnovat ruznymi vylety,zajdu si popovidat za rodici,do obchodu atd. Ale opravdu to chce jen a jen cas

Autor: Romi   18.8.2015 v 11:14

Jinak dnes ráno pro zpestření dne, poté co jsem na chvíli odešla do vedlejší místnosti telefonovat, se můj mladší syn, původně se dívající na pohádku, rozhodl, že půjde za mnou. Jenže trouba otočil klíčem ve dveřích, asi si myslel, že jsem ho zamkla. Já jsem slyšela rachot, tak jdu ke dveřím a ony byly zamčené zevnitř a klíč v zámku . Už jsem se viděla, jak budu rozbíjet jedno ze sklel, abych se k malému dostala. Ale nejdřív jsem si s ním povídala a říkala mu, že má zkusit vyndat klíč. Říkal, nejde to, nejde to. Tak jsem mu vysvětlovala, ať to ještě zkouší, ať s klíčem trochu otočí.. (stačilo by mi, aby klíč vypadl a já mohla odemknout jiným)... no a ono se mu nakonec povedlo odemknout zevnitř. Uff . Všechny klíče ve spodním patře hned putovaly někam do výšky, kam se na ně prcek nedostane... Člověk se pořád učí .