Autor: Bibi   31.5.2011 v 20:04

Ahoj holky,dneska jsem byla u doktorky. Poslala mě na spoustu vyšetření a říkala, že musíme počkat aspon do září, než se začneme snažit. To je ale strašně dlouhá doba.Ráda bych kdyby to šlo dřív. Myslela jsem si, že začínám být v pohodě, ale dneska mě doktorka trochu rozhodila,tak mi pořád tečou slzy a nemám si o tom s kým popovídat.

Autor: Lucy   31.5.2011 v 20:19

[11809] Bibi, zdá se to jako strašně dlouhá doba, ale já to nikdy nedodržela. Nevím, já se dvakrát za sebou začala snažit hned po druhé ms. Ale stejně mi to hned napoprvé nevyšlo, takže nakonec jsem otěhotněla opravdu až po 3 ms, jenže pak to u mě skončilo znovu špatně. Ale nemyslím si, že by to bylo proto, že by to bylo brzy. Já si fakt myslím, že pokud nenajdou chybu v tobě, díky těm testům, které ti budou provádět, tak je nejpravděpodobnější, že skutečně se něco při vývoji nedaří, tak jak má, že může být nějaká chyba při založení těhotenství, při splynutí vajíčka a spermie. Takže pak je vážně lepší, když to příroda ukončí sama. Hlavně je důležité být v pohodě a pak si myslím, že nevadí, když se začne dřív. Mně moji doktoři většinou taky říkali 3 měsíce čekat, ale přímo v nemocnici, kde mi poslední potrat dělali, mi doktorka dokonce řekla, že po první ms se můžem znovu snažit, a to jsem byla už ve 13 týdnu. Takže jak vidíš některý doktor proti brzkému snažení také nic nemá. A hodně holek otěhotnělo i dříve než až po 3 ms. Pokud je "uvnitř" nás všechno v pořádku, není důvod, aby se těhu nechytlo. Na druhou stranu jsem sama nervózní z toho, že ještě nemám kompletní výsledky ze všech vyšetření, budu je mít až 20 a 23. Našli mi něco se štítnou žlázou a taky nějakou drobnější chybu v trombocentru, teď to přezkoumávají. Takže si říkám, že co kdybych náhodou v tomhle cyklu byla těhu a ještě nejsem "léčená"....Proto si určitě nech nejdřív ta vyšetření udělat. Aby jsi byla v dalším těhu klidná. Přes léto ti to trochu rychleji uteče, bude nějaká dovča, hezké počasí....dá se dělat hodně aktivit venku. Určitě se čeká trošku lépe než v zimě, v plískanicích a ponurých dnech. Neboj, to uteče a nevěřím, že by se ti to stalo znovu, na to vůbec nemysli, to je hodně nepravděpodobný. Ale stejně je to celé smutné, tohle téma, které musíme probírat, že se nám to vůbec stává. Drž se a když budeš potřebovat, tak plač, to se nedá držet to v sobě. Pa

Autor: Daniela   31.5.2011 v 20:36

Bibi buď statečná,musíme být všechny statečné a věřit,že za nejaký čásek si budeme psát třeba pod názvem těšíme se na miminko

Autor: Ingrid   31.5.2011 v 22:33

[11809]Ahoj Bibi,pořádně se z toho vyplač a uvidíš,že ti bude líp.Takové zklamání a pocit bezmoci jsem zažila včera.Slzy jsem měla na krajíčku celý den.Byla jsem včera na nonzultaci u doktora,protože mi konečně dorazily výsledky.Strašně moc jsem si od vávštěvy slibovala a doufala jsem,že konečně po 14 letech marného snažení donosit aspoň jedno zdravé dítko se dozvím proč to nejde a proč jsem už 5 potratila.Bohužel jsem se nic konkrétního nedozvěděla.Genetiku mám dobrou,toxoplazmóza a ostatní nemoci taky dobré.Jen mi našli poruchu mutace genu srážlivosti krve v mírném stavu,ale na to mi doktor řekl,že si nemyslí žeby to byla příčina,protože potrácím pokaždé v jiném týdnu a jsem schopná donosit mimi do 18- 24t.Takže mi napsal doporučení na imunologické vyšetření do Repromery v Brně.Je to prý nejbližší centrum,které by mi mohlo pomoct.Naštěstí jsem na netu zjistila,že mají pobočku na severu moravy,tak tam ve čtvrtek jdu se poradit s doktorem a zjistit jestli mi to vyšetření může udělat tady a nebo budu muset do Brna.Mojeho doktora napadlo,že bych mohla tvořit protilátky proti miminku,že je to vlastně cizí orgán který ve mě roste a tělo se tomu může bránit.Tak jsem zvědavá co mi na to v centru řeknou,ale je pravda,že začínám mít dojem,že budu patřit mezi procento žen u kterých na nic nikdy nepřijdou.

Naposledy mi doktor doporučil počkat 6 měsíců,ale hned po první ms jsem to hodila za hlavu a snažíme se.No přesně řečeno nehlídáme to a jestli to vyjde budu jen ráda.Už jsem to někde jednou psala,že když jsem to jejich doporučení poslechla,tak jsem potom nemohla mezi dvěmi potraty zapadnout přes 3 roky.Takže už to neřeším a snažím se čím nejdřív.Je mi už 34 let,děti nemám a čas strašně letí.

Jestli si mimi strašně moc přeješ,jsi po gyn.stránce zdravá a silná i na to žeby to bohužel zas nemuselo dobře dopadnout,tak na nic nečekej.Jestli máš sebemenší pochybnosti,že není něco v pořádku,tak počkej ať máš klid a žádné výčitky.Myslím si,že doba mezi novým početím,ale nemá žádný vliv na to co se stalo nebo může stát.Ať se rozhodneš jakkoliv moc ti držím palečky,aby bylo vše v pořádku.pa

Autor: Lůca   31.5.2011 v 22:44

Ahoj holky i já se řadím bohužel mezi vás, které čekají a doufají. Jsem po 2 zamlklých potratech a jednom mimoděložním. Už jsem říkala, že na to kašlu, že už nemám sílu, ale ta touha je větší. Říkáte, že je to i věkem, mě je 23let a snažíme se s manželem 2roky. Ono to tak věkěm nebude. Holky neplačte a doufejte. Přece jsme silné a jednou to vyjde. Nejdůležitější je být fit po stránce psychické. Jinak mě když doktor řekl v prosinci, že můžeme až v květnu, tak jsem byla úplně hotová. Všechno tak rychle utíká, že jsem si ani nestihla všimnout, který je měsíc. Tělo si potřebuje aspoň chvilinku odpočinout a nesmíme zapomínat, že dokud nejsou testy hotové, tak si můžeme uškodit sami. Je lepší vědět kde je příčina  a hlavně při každém vyčištění dělohy vám opotřebují i děložní sliznici a ta pokud není obnovená a připravená, tak je veliké riziko samovolného potratu.Však se nám to všem jednou povede

Autor: Ingrid   31.5.2011 v 23:24

Ahoj Lůco,máš pravdu věkem to určitě není.Ve tvém věku jsem měla za sebou dva nezdary.Nějak jsem to neřešila a bývalý doktor mi stále tvrdil,že je vše v pořádku a jsem zdravá.No a dnes je mi o dost víc a jsem na tom stále stejně jen mě začíná trošku ten čas děsit jak strašně rychle utíká.Jak píšeš,že by si mělo tělo odpočinout,taky jsem dost o tom četla,ale mi se trošku potvrdilo něco jiného.Když jsem měla tak dlouhé pauzy,tak jsem vždy potratila do 9t.Loni jsem to už neřešila a hned po první Ms jsem zapadla.Těhu bylo v pohodě až do 18t,kdy jsem musela porodit protože mi odtekla plodová voda.Možná kdyby mě doktor častěji kontroloval,tak by nějaký problém zjistil dřív,mohl těhu zachránit a já se mohla v srpnu radovat z miminka.Takže se nedá říct,že délka dalšího početí zaručí mnohem větší úspěch.Je to prostě o náhodě.

Moc všem přeji,aby jednoho krásného dne drželi své zdravé miminko v náručí.

Autor: Andrea   1.6.2011 v 08:26

Ahojky holky, už jsem to tu někde psala já mám skvělou gyn.dr. 14 dní po porodu na konci 5 měsíce my udělala UZ a prohlídku a řekla, že gynekologicky jsemúplěn ok a děloha, že je krásné vyčištěná a dokonce, už i skoro obnovená, doporučila sice tak 3 MS počkat, ale dodala že kdybych náhodou otěhu po šestinedělí a první MS nemám se děsit a těhu si užívat, že se nic neděje, takže myslím že záleží hodně na tom co vám řekne dr. jak jste na tom po těch trápeních fyzicky a také jak se cítíte vy samy nejen fyzicky, ale i psychicky. Já mám kámošku a její maminka otěhotněla těsně po porodu první dcery na začátku šestinedělí a za 10 měsíců po prvním porodu se jim narodila Katka, takže si myslím, že tělo si řekne, když nebude připravené, tak se nedá ukecat . Přeju všem krásnej i, když zataženej den

Autor: Daniela   1.6.2011 v 10:57

Holky vůbec jsem netušila,že je nás tolik,které tím procházíme a ještě neuvěřitelnější je kolik z vás už po několikáté.Tolik bych vám všem přála zažít ten pocit,když po devíti měsících držíte v náručích ten uzlíček co si vám vegetil devět měsíců v bříšku,já to zažila skoro před 11 a 8 lety a byl to nepopsatelný zázrak a o to hůř jsem nesla to,že když jsem si šla pro těhu knížku doktor se mě u mého kontrolního UZV zeptal jestli jsem nebyla nachlazená,věděla jsem,že se něco děje,jen mě nenapadlo,že to že jsem před 14 dny byla nakřapaná,ale nebrala žádné léky znamenalo,že miminku už 14 dní netluče srdíčko.Zatočil se se mnou celý svět,říkala jsem si co se to stalo,copak se příroda zbláznila zrovna teď,když po letech pekla jsem konečně začala s dětmi šťastně a beze strachu žít a těšit se že z tak čisté lásky zplodíme miminko,které jsme si všichni 4 tolik přáli,tak nám není přáno?Ale příroda je moudrá dá nám určitě další šanci,věříme že nám i pomohla,protože věděla že víc utrpení už nezvládneme a miminko by mohlo být nemocnéa až nadejde ten správný čas naše přání se splní a budeme všichni šťastníA holky přesně tohle přeju z celého svého srdce vám všem,ať máme stále sílu doufat věřit a nikdy se nepřestáváme snažit!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Autor: maminka23   1.6.2011 v 11:04

Ahoj holky já jsme v 8 týdnu těhotenství a prvorodička,to co se stalo vám se stalo všem mým kamarádkám,o první miminko přišly,bojím se proto že,se nachladím nebo s eněco pokazí a já o malé příjdu,snažily jsme se tři roky a teď s eto konečně povedlo. Snažím se jak můžu abych neonemocněla a zdravě jím a beru vytamínky a hlídám se. Snad to všecko není až moc přehnané. Asi bych se ze ztráty miminka těžko dostávala. Ikdyž nevím jaké jsou vaše pocity tak vám při dalším snažení přeji hodně úspěchu a snad můj prcek bude v pořádku