reklama

Zamlklý potrat 2011

Založila: Daniela, 30. 05. 2011, 10:12

Vložit nový příspěvek

  • kačka Vloženo 19.06. 2011, 21:36 Reagovat Kotva

    AHOJ HOLKY,JSEM TADY NOVÁ,ALE PROŽILA JSEM TO SAMÉ , O MIMINKO JSME SE SNAŽILI DVA ROKY A NIC,PAK UŽ JSEM ANI NEDOUFALA ŽE SE TO ZADAŘÍ A V LEDNU JSEM OTĚHOTNĚLA,BOHUŽEL V 8TYDNU ZAMLKLÉ TĚHOTENSTVÍ  A PAK REVIZE. JEN BYCH VÁM CHTĚLA DOPORUČIT KAPKY FEMIGARD,PROTOŽE JÁ SI MYSLÍM,ŽE MI DOPOMOHLI K TĚHOTENSVÍ. MUSÍME VŠCHNI VĚŘIT,ŽE TO VYJDE ZNOVA.

  • Lucy Vloženo 21.06. 2011, 10:01 Reagovat Kotva

    Reakce na [13963]: Ahoj holky a Repy, já teď hodně chodím na "snažilky" protože už se snažíme, i když se nám moc nedaří. Svůj díl štěstí už jsem asi vyčerpala tím, že minulá tři těhu se nám zadařila na první či maximálně druhé pokusy. No a teď se nedaří. Ale s holkama se podporujeme...blbneme z toho trošku, z toho snažení, ale je to i legrace a jsou to takové spřízněné duše. Takže holky, které už se můžete začít po potratu znovu snažit, hupsky dupsky k nám na "snažilky"!

  • Betynka Vloženo 21.11. 2011, 14:26 Reagovat Kotva

    Ahoj holky, právě jsem přijela z nemocnice...včera jsem tam jela, protože jsem v 11+1 tt. začala krvácet, myslela jsem (a doufala), že se čistí hematom, který jsem měla hned zpočátku těhotenství, ale opak byl pravdou. Cca v 9 tt. přestalo mimču bít srdíčko :-(

    Je mi vážně strašně, ale koukám, že je nás hodně a ve většině případech všechno dobře dopadá...tak budeme s přítelem doufat.

  • margui Vloženo 05.12. 2011, 16:41 Reagovat Kotva

    Ahoj holky, jsem zde take nove. Minuly tyden jsem musela jit take do nemocnice, byla jsem v 9tt, ale mimi bohuzel uz nebilo srdicko. Je to strasne tezke obdobi, ale take doufam, ze priste se snad mimi podari. Drzim vam take palecky, at vse jde dobre, zvladate tyto tezke dny a mate brzy zdrave miminko.:)

  • Hája.. Vloženo 05.12. 2011, 17:25 Reagovat Kotva

    Reakce na [60123]: ahoj ;) Zapoj se k nám do snažilekSmile jsem taky po zamlklém,stalo se to v červenci...Neboj,i nám se jednou zadaří Wink

  • oluš Vloženo 14.12. 2011, 23:15 Reagovat Kotva

    Ahojky holky. Jsem dnes po revizi v 9tt. Srdíčko ještě před 14 dny jelo jak o závod a vše vypadalo tak nadějně. Dnes ráno měl být ten nej den v našem životě. Manžel si bral volno aby nepřišel ani o jediný milimetr našeho mimi. Po prvním záběru kde mi Dr. ukazovala hlavičku, ručičky, nožičky jsem byla ta nejšťastnější na světě,ale netrvalo to dlouho! Ten pocit beznaděje určitě každá znáte! Velikost i váha plodu odpovídala 9 týdnu takže se to muselo stát teď někdy. Pořád dokola si přemítám co jsem mohla udělat špatně,kde je chyba. Už o jedno mimi jsme přišli a tohle je rána podpás! Držím Vám všem pěstičky protože život je krásný a byla by škoda se o něj nedělit s mrňouskem! I když cesta k mimi je klikatá a bolestivá :-(..........

    O zamlklém potratu jsem se dozvěděla vlastně až z interneru a díky těmto stránkám vím, že není všm dním konec! Děkuji

  • nikol Vloženo 05.01. 2012, 19:21 Reagovat Kotva

    awojky 16.11 jsem podstoupila zakrok při kterém mi odebrali moje malinký zlatíčko. Bylo mu necelých 8 týdnu když mu přestalo být srdíčko. Ta bolest je neuvěřitelná. Pořád si říkám že je to jen sen, ale není. V pátek mě pustily domů a já stále pláču a nevím jak se s tím poprat pláč. Vůbec si nejsem jistá jak tohle všechno zvládnu. Zdá se mi že život je v tomhle ohledu nespravedlivej. Proč někdo kdo kouří, pije, fetuje a bůhví co ještě odnosí zdravé a krásné miminko. A my co tu píšeme se těmhle věcem velikým obloukem vyhýbáme, cpeme se vitamíny, odpočíváme, dáváme na sebe pozor a stane se nám tohle a kolikrát ne jednou. Je to tak nefér ale ani jedna z nás s tím nemůže udělat vůbec nic. Přála bych si aby to byl jen sen a já se ráno probudila a miminko tu bylo se mnou a bylo zdravé a já se dívala na to jak mi roste bříško a mimi v něm. Chtěla bych ho zdravoučké zpátky ale to boužel nejde. Doufám že tam kde jeho malinká dušička je se má moc dobře.pláčpláčpláč

  • Jana Vloženo 13.01. 2012, 08:14 Reagovat Kotva

    Zdravíííím, mám prosbičku, jsem 5 týdnů po kyretáži a menstruace se ne a ne dostavit. Vždycky mě tak týden před, bolely prsa a ted sem úplně bez příznakůů..Tak se chci zeptat, kdy se menstruace dostavila u Vás...Na kontrolním ultrazvuku po zákroku, bylo vše v pořádku...Těhotenský test jsem nedělala, protože nevim jesi to má cenu, jestli tam ještě nemůže být nějaký zbytek HCG, po předchozím těhotentsví..Děkuju za rady...a holky nezoufejte...přišli jsme o miminko zhruba v 5tt, 2dny v nemocnici jsem čekala na verdikt, pořád mi brali krev, pořád sem chodila na ultrazvuky, nikdo mi nic neřek..a pak jen šup šup na sál a večer domůůů..bylo mi hrozně, ale dala sem se docela rychle do kupy, protože přece musim bejt v pohodě, kvůli tomu dalšímu miminku o který se snažíme a to by nechtělo, aby jeho budoucí maminka byla neštastná..berte to takhle..jinak se utrápíte...Kiss

  • Dáša H. Vloženo 29.05. 2012, 17:08 Reagovat Kotva

    Ahoj holky,

    jsem po zamlklém těhu v 7tt (loni duben) a mimoděložním (loni prosinec). pokaždé jsme otěhulili docela brzy (2. a 4. pokus), za což jsem ráda.. Nejhorší (nebo nejlepší?) na tom je, že jsem už úplně rezignovala a jsem ve stadiu, že se mi do dalšího pokusu už ani nechce, mám pocit, že nejsem připravená být maminkou (zvláštní je, že před prvním neúspěchem jsem takto nepřemýšlela), zkrátka asi potřebuji ještě pauzu. Takže jak tady některé holčiny radily - záleží na Vás, jak se cítíte, když jste fyzicky A HLAVNĚ PSYCHICKY ok, jděte do toho po šestinedělí (pokud dr.nedoporučí delší dobu nebo nějaké testy). mně zatím žádné testy nedělali, protože zamlklinka a mimoděložko jsou trochu jiné kategorie. jediné, co chci dopříště zvládnout, je spravení zad pomocí metody Ludmily Mojžíšové. mohla by to být jedna z příčin neúspěchu.. a pak taky psychika.. holky, dávejte si pozor na posedlost miminkem. asi si tím někdy každá projde, ale když tlačíte na pilu, ať už z důvodu toho, že nemůžete už ani měsíc vydržet nebo z důvodu toho, abyste stihli rodit ještě do 25 (30,35,40...), nemá to cenu. mně se oboje vymstilo, chtěla jsem být mladá mamina, dítě chtěla už od 21 let a podruhé chtěla "zapadnout" co nejdříve po potratu. pak jsem si ale uvědomila, že nezdravá posedlost není dobrá ani pro nás, ani pro miminko. takže bacha na spěch za dalším otěhotněním za každou cenu! pořád se těším, ale najednou mi je jedno, jestli otěhotním za půl roku, za rok nebo za dva... prostě jednou se dnad dočkám. tečka. Obdivuji všechny holčiny, co to ustály samy za podpory partnera, já moc ne, začala jsem navštěvovat psycholožku, ale i to bylo k něčemu dobré, zorientovala jsem se ve svých pocitech a jsem celkově taková klidnější :-D

    Asi jsem moc odbočila, je to můj úhel pohledu a úžasné je, že jsme každá jiná, takže univerzální rada neexistuje. myslím, že každá vnitřně poznáme, jestli jsme už po neúspěchu připravené začít znovu nebo ne ;-) moc Vám všem přeji zdravá a úžasná miminka!

    Dáša

  • Mája Vloženo 29.05. 2012, 18:08 Reagovat Kotva

    Ahoj holky,

    taky Vám napíši svůj příběh, snad Vás povzbudí. Měla jsem doma dceru a moc jsem chtěla druhé, doktoři mi doporučili čekat - po prvním dítěti jsem měla zdravotní komplikace - po císaři srůsty dělohy a měchýře, pak operace slepého střeva, porucha srážlivosti krve, EB virosa - neustále se vracející infekce a roky strašně letěly. Bylo mi 37 když jsme to mohli zkusit, nedařilo se a byla mi i doporučena Mojžíšová, po 4 měsících opravdu pravidelného cvičení jsem otěhotněla, byla jsem tak nevýslovně šťastná, v 10. týdnu jsem začala krvácet - byl to zamlklý potrat. Byla jsem doma s dcerou a nemohla se z toho vzpamatovat. Chtěla jsem moc do práce, ale právě kvůli tomu těhotenství jsem zaměstnání odmítla. Chtěla jsem na sebe dávat pozor. V té době, kdy jsem "měla rodit" jsem opět otěhotněla a pevně věřila, že teď se to opravdu povede. Srdíčko tam tlouklo a já zas byla šťastná, v 8. týdnu opět krvácení a silné bolesti. Tentokrát jsme nemusela ani na kyretáž. Na pohotovosti v Krči mi doktor jen suše oznámil, že tam nic nevidí, že vše je čisté, že se diví, že to srdíčko tam mohlo tlouci. Jedna zdravotní sestra mi řekla, že příroda si to takto řídí, že ať jsem ráda, že příroda je moudřejší než člověk. Jsem proti potratům dětí, ale já pak často vzpomínala na slova té sestry. Začala jsem pracovat ve škole s postiženými dětmi, byly to děti šikovné, ale bylo mi jich líto, o hodně věcí byly ochuzené než děti ostatní a hlavně potřebovaly neustálou péči. V té době jsem si říkala, jak bych asi zvládala péči o postižené dítě a už jsem na tu pilu tak netlačila. Měla jsem doma šikovnou holčičku, nastoupila do školy a dělala nám velkou radost. V práci jsem byla spokojená, když jsem opět otěhotněla, již jsem to nečekala, bylo mi 39 a já vlastně zas nějak očekávala, že začnu krvácet. Na Vánoce jsem přestála 10. týden a stále bylo vše v pořádku, byla jsem na odběru choriových klků,kvůli vysokému procentu postižení, ale i to bylo v pořádku.Nyní jsem ve 32. týdnu a moc se těším na svou další holčičku. Já byla moc nervozní kvůli věku, že to moc letí a roky ubíhají a v okolí se vyskytovalo mnoho známých s miminky. Tak jsem si řekla, že příroda to zařídí podle svého, že já s tím nic nesvedu. Samozřejmě, že probrečených nocí a chvilek bylo hodně. Neztrácet naději a věřit tomu, že vše bude tak, jak má být. Přeji Vám všem hodně štěstí a abyste se svého zdravého miminka dočkaly. Hlavně to nevzdat a zkoušet. Tak mi to taky paní doktorka řekla, že to může vyjít třeba na popáté.

    Zdraví Vás Mája

17 8 9 10

Vložit nový příspěvek




Připojit další soubor

reklama
reklama
reklama

vybíráme z blogů na Maminkám.cz

Přejít na blogy

Nejnovější příspěvky do diskuze

Další nové příspěvky

Do diskuzního fóra

nově založená témata v diskuzi

Další nová témata

Do diskuzního fóra

Těhotenská kalkulačka.



Zapamatovat vložené údaje

Výpočet plodných dnů.


Tisknout

TOPlist