Autor: atékraM   19.5.2011 v 15:25

Holky, tak tentokrát mne moje pocity zbytečně stresovaly:-) Asi klasická těhotenská nervozita.

Všechno je v pořádku. Na UTZ jsem viděla dvoucentimetrového medvídka a srdíčko mu vesele bije. Vyrostl třikrát za dva týdny! I když mi je jako by nic, tak uvnitř se vše, zdá se, vyvíjí tak, jak má:-P 

Ještě jednou díky za podporu a empatii. Všem přeju, ať se obavy nepotvrzují. Markéta

Autor: Andrea   19.5.2011 v 18:32

Ahojky Marketko, jsem moc ráda, že to dopadlo dobře, moc jsem na Tebe myslela, aby Ti to dopadlo dobře a Ty si sem napsala dobré zprávy a tahle je ta nejlepší , až mi vyhrkli do očí slzičky, jak si mě potěšila, protože to je i pro mě impuls do dalšího snaženíčka, že se i já dočkám. Kočko drž se užívej si těhu a opatruj sebe i ten maličkej poklad co nosíš pod srdíčkem a, když budeš mít chuť písni měj se moc hezky 

Autor: Ingrid   19.5.2011 v 20:03

Ahoj atékroM,posílám Ti spoustu gratulací k dobrým zprávičkam.Moc sebe i to maličké opatruj a doufám,že nás budeš zásobovat jen samými dobrými zprávami.Jinak se omlouvám,že jsem Ti minule zkomolila jméno a jak vidím,tak se to chytlo a jsi pro nás Markéta.Ještě jednou přeji hodně štěstí a už žádné nervíky ať je mimi v klidu!!!!papa

Autor: atékraM   20.5.2011 v 15:07

Holky, děkuju.

Andreo, tobě moc držím palce a díky za positivní myšlenky:-) A Ingrid, jméno jsem si zkomolila sama, normálně jsem Markéta, ale říkala jsem si, že nějaká tu už určitě je, tak aby se to poznalo.-)

Budu se už snažit nestresovat, ať má červík uvnitř klid. Ještě jednou díky moc. M.

Autor: Andrea   23.5.2011 v 09:38

Ahojky Markét, není zač opatruj se a písni jak je a co mrně ju hlavně, ať je vše i dál jak má být a mrňousek pěkně roste 

Autor: Eliška   27.5.2011 v 18:31

Ahoj všem, psala jsem sem před pár měsíci a ráda bych sem napsala alespoň trochu povzbudivých slov pro Ty, které takováto věc hodně trápí. A také pro Ty, které neměly ideální zkušenost s doktorem.

Když jsem si zašla na kontrolu k doktorovi po proběhnuvší nepříjemné věci (omlouvám se, ale mně prostě to slovo nejde z pusy ven), tak jsem u něj skončila naštvaná a s pláčem. Je mým doktorem už víc jak 12 let, neměnila bych ho, ale zachoval se přesně jako doktor, který nedokáže připustit, že by mohlo být něco jinak, než je za svých x desítek let praxe zvyklý. Proběhlo to u mne velmi rychle, prakticky do dvou týdnů od početí. Probíhaly typické příznaky, i když až přehnaně silné (takže si myslím, že se to stát asi mělo, že tam nebylo něco v pořádku), já jsem to prostě věděla, že jsem těhotná. Mám už za sebou holčičku a u ní jsem to věděla hned, že ji čekám. MS dostávám po 1.těhotenství s přesností švýcarských hodinek vždy po 21 dnech, takže bylo jasné, že to není zpoždění z nějakého jiného důvodu. Takže jsem šla k doktorovi s tím, že jsem byla těhotná a že chci kontrolu, jestli jsem po té události v pořádku. Setkala jsem se s reakcí, že je to nesmysl a pokud nemám v ruce pozitivní test, tak nemůžu tvrdit, že jsem byla těhotná. Prý i dělohu mám tak nádhernou, že tam není vidět, že bych v posledních 2 týdnech prodělala něco nepříjemného. Byl to pro mne šok. Připouštím, že se může člověk splést, ale příznaky jsem měla naprosto jasné, také to, jak to probíhalo nebyla standartní MS, kterou já mám, nikdy nešpiním, přijde mi to aniž o tom vím, bez bolestí, bez problémů a v tomto případě to byla pekelná bolest s předchozím špiněním a bolestí i několik dní poté. Navíc když mi doktor řekne, že je to nesmysl, abych otěhotněla v té době, kdy jsem si to myslela, tak to mne dostal. Početí bylo z jeho pohledu nesmysl, zapomněl ale jaksi na skutečnost, že naše první dcerka byla počata 10. den od prvního dne MS (5. MS a 15. byla počata) a taky je na světě a je tedy jasné, že se to prostě stát může. S tímto těhu to bylo úplně stejně.

A proč to vlastně píšu - nenechte se zlomit, netrapte se, když doktor nemá třeba pro situaci pochopení. On to chápe, ale ze svého pohledu.

A povzbudit chci ještě jednou věcí. Nevzdávejte to, oplačte to (také jsem to udělala), ale jděte dál. Vyvarujte se upínání se na to, abyste byly maminkou, taky mi to ze začátku nešlo, ale zabojovala jsem. Nevynechávejte partnera, když vás to trápí, tak mu to řekněte. Ale netrapte se dlouho. :) Jednou to prostě půjde a vyjde to. Je to už nějaký ten měsíc a já už mám zase zpoždění, tak možná...Ale nedělám si test, neřeším to, říkám si, že MS určitě přijde :D. A tajně v dušičce si říkám - třeba to nepřijde :). Tak holky vydržte, ona ta nechtěná MS jednou nepřijde a pak budeme nadšeně držet malinké prstíky v ruce. Přeji vám všem, aby to bylo co nevidět.

Eliška

Autor: Pavlína   26.7.2011 v 14:07

Ahoj holky, chtěla bych se Vás, které jste podstoupili kyretáž zeptat, za jak dlouho jste se opět pokoušet  otěhotnět. Samozřejmě se nemůžu ani zbavit obavy, zda to vůbec půjde. Dříve se říkalo, že je velké riziko, že žena po kyretáži nemusí už vůbec otěhotnět apod., což už v dnešní pokročilé době asi už úplně neplatí, ale i tak mám trochu obavu. Díky, Pavlína.

Autor: Ditule   26.7.2011 v 18:36

Ahojky, já byla na kyretáži v prosinci 2010 a doktorka v nemocnici mi doporučila počkat půl roku . Moje doktorka zase řekla, že stačí 3 měsíce. Někde jsem četla, že čím dřív se začne zkoušet, tím líp. My se o mimi pokusili po těch 3 měsících a vyšlo to   teď jsem ve 23tt. Takže bych se toho nebála

Autor: Pavlina   27.7.2011 v 22:45