Autor: Daďulka   24.9.2011 v 19:01

ahojte děvčata, včera mi Dr. diagnostikoval ZT, ještě mi brali krev na dynamický test HCG, prý aby byla jistota pro potvrzení srdeční neakce,plod se přestal vyvíjet a zůstal na 6+3tt, před týdnem jsem ale začala krvácet a prý jsem měla hematom, napsali mi Utrogestan+Askorutin. Každopádně včera mě ta informace šokovala, o mimi jsme se snažili cca 1 rok a navíc to je mé první těhotenství, slyším -jste mladá (27), příště to určitě vyjde ! co teď řeším je jít na revizi nebo nechat tělo se s tím spontánně vypořádat ? bojím se zákroku, tím spíš, že jsem zdravotnice. máte s tím někdo zkušenosti ?!

Autor: Beatka   24.9.2011 v 20:18

Dáďulko, pro mě to byl taky a pořád je obrovský šok. Ve středu odpoledne jsem se to dověděla a ve čtvrtek v půl sedmé ráno jsem měla nástup do nemocnice. V tu chvíli jsem tedy musela zařídit hlídání malého, sbalit ho k babi, pak zabalit sebe. Vůbec jsem netušila, co se bude dít....

Já ani nevěděla, že je možnost volby - jít nebo nejít - to jsem se dověděla až z této diskuze. Tak doufám, že vše provedli dobře....

Každopádně držím všechny pěstě!!!!!!! určitě je pro tebe horší, že jsi zdravotnice, tak znáš rizika....drž se!!!!!

Autor: Andrea.V   24.9.2011 v 20:51

Beatko, moc díky si hodná na metál určitě nejsem, kdybys mrkla do tématu, které jsem založila Porod bez radosti viděla bys, že bohužel nejsem sama a jsou tam holky, které přišly o miminko i víckrát, ale popravdě moc hezké čtení to není, když si  přišla teď o mimi, ale třeba časem a nebo by Ti to třeba pomohlo a posunulo Tě to dál, to nikdo neví rozhodnutí číst či ne je na Tobě, já si své miminko musela nejprve odrodit a pak šla na kyretáž, ale vše bylo ok první MS se dostavila normál 28 den od porodu a jak jsem psala teď končím 5tt nového těhu, také mám obavy jestli bude vše jak má být, ale pevně věřím a mám v sobě optimismus, že ano hlavní je se nevzdat příroda je mocná, ale nemůže vyhrávat pořád a jak se říká ženská vydrží víc než pár volů koukej na mě určitě se brzo dočkáš nového těhulkování a vše bude jak má být mocinky držím pěsti dobrou .

Dáďulko, jey líto i Tebe bohužel se to stává a je to časté v jakémkoli věku já bych se asi bála čekat s mrtvím i když malinkatým mimískem v sobě jestli odejde ven spontáně všechno asi bych volila revizi v ranném těhu to prý je menší zlo, každopádně držím pěsti, ať si vpořádku a i Tobě posílám velikánskej kusan svých nabraných sil drž se holka 

Autor: Monča   24.9.2011 v 21:40

[37125]Ahoj Beatko, vím mooc dobře, jak se cítíš, jsem také dva dny po revizi, jako ty. Vzhledem k mému věku -40, jsme ve čtvrtek jeli na odběr plodové vody v 17+4.tt do Ústí nad Labem, ale hned na prvním ultrazvuku (měla jsem jít na dva, na celkový a pak ještě na podrobnější srdíčka a mozku) jsem dostala ránu - doktorka mi oznámila. že plod již ve 12.týdnu odumřel. Do teď nemůžu pochopit, jakto že jsem neměla vůbec žádné bolesti, nekvácela ani nešpinila a přesto bylo mimčo již 5 týdnů mrtvé. S výsledky ultrazvuku mě poslali na pohovor s doktorkou genetiky a ta mi navrhla, že mám zůstat na revizi dělohy u nich v  nemocnici a že  mi zajistí podrobný rozbor plodové vody i vzorků mrtvého plodu. Mně i manželovi ještě odebrala krev na další vyšetření a probrala s námi naše rodokmeny co se týče případných genetických vad v rodině. Prý tak za tři měsíce mi přijde pozvánka na pohovor, kde nám sdělí všechny výsledky a uvidíme, zda se přišlo na důvod odumření plodu. Zkoušet znovu nám doporučila za 6 měsíců, tak 3měsíce prý dorůstá sliznice v děloze a v lednu až březnu mi nedoporučila otěhotnět z důvodu zimních měsíců  a zvýšené šanci na virové onemocnění,  které prý dost často může za potrat.

Autor: Beatka   25.9.2011 v 14:18

Moni, to je neskutečné. Jak se cítíš, co děláš, jak se snažíš z toho dostat? 5 týdnů to je dlouhá doba, škoda, že ti doktorka nedělala častější prohlídky...to je moc veliká ztráta. Je mi jasné, jak ses musela těšit a najednou před tebou ta prázdnota....ale musíme doufat, vydržet a zkusit to znovu!!!!!!!!!!!!!!!!! drž se, drž se!!!!!!

Já dostala v noci takovou zimnici, měla jsem 2 pyžama froťák župan, a 2 peřiny a třásla se se mnou i postel, to jsem v životě ještě nezažila, muž mě držel do dvou do rána, pak se mi podařilo usnout. Dnes jsem začala opět krvácet, vypadalo to, že už je krvácení na ústupu...

Autor: Lena   25.9.2011 v 20:48

Ahoj holky, já jsem se se TZ vyrovnala až překvapivě dobře - samotnou mě to překvapilo - třeba moje "metoda" pomůže i některé z vás..... O mimi jsme se snažili víc než rok a půl a když se konečně zadařilo, tak to skončilo rychleji, než to začalo :-( Když jsem zjistila, že jsem těhotná, ani jsem tomu nemohla uvěřit - už jsem začínala uvažovat o tom, jestli jsme oba zdraví, když to tak nejde (je mi 30, partnerovi o rok míň)... Když mi pak doktor v 6+4 řekl, že jde o ZT, byl to celkem šok - obrečela jsem to... ale pak jsem si řekla, že všechno zlé je k něčemu dobré - aspoň vím, že otěhotnět můžu, jen to chce všechno správně načasovat ... Vím, že to asi zní dost drsně, ale mě tahle myšlenka fakt moc pomohla, abych se cítila líp... teď už jen čekám, až se mi nastartuje cyklus a začneme znova... ale tentokrát to už bude doufám se šťastným koncem... Přeju všem hodně sil a optimismus (i když je to někdy fakt hodně těžké)...

Autor: Monča   26.9.2011 v 14:21

[37216]Beatko, moc děkuji za podporu, celý víkend jsem odpočívala, četla si a spala(případně brečela). V sobotu mě ještě bolelo břicho a trochu jsem špinila, ale v neděli byl klid. Dnes jsem to ale už nevydržela a šla do práce, učím ve škole druháčky, tak to není nic fyzicky namahavého a doma už se to nedalo vydržet. Aspoń mě ty děti přivedly na jiné myšlenky. Také mi dost pomohly kamarádky, vždy je dobré, když to člověk nedrží v sobě a má někoho na vyplakání.

Bohužel mi gynekolog udělal ultrazvuk jen v 9 a 11 týdnu a pak mě vždy jen kontroloval už bez ultrazvuku, se slovy, že vše, co může posoudit on, je v pořádku. Bohužel to nebyla pravda. Do 12 týdne jsem se bála potratu a tak o miminku věděl jen manžel, ale jak přešel 16 týden, tak jsme to oznámili dcerám ( 13 a 19 let) a rodičům a začali přeorganizovávat barák a připravovat se a plánovat. A pak ta rána. Je to o to horší, když to přijde takhle dýl. Jo být mladší, tak to beru jako Lena, ale mě už začíná tlačit věk. No uvidíme, co poradí či doporučí genetička. Hezké slunečné odpoledne všem.

Autor: Verča   30.9.2011 v 23:16

Ahoj, 23.8 mi yl doktorkou diagnostikován TZ v 9tt, jenže protože jsem byla nastydlá, tak mě na kyretáž vzali až 3.10, abych se stihla vymarodit. Doktorka mi řekla, že miminko je mrtvé prý asi týden (shodou okolností, jsem ten den omdlela-bylomi dost slabo). Dnes je to již jakoby 14 dní co je miminko prakticky mrtvé, ale já nešpiním ani nekrvácím, nic. Je mi špatně od žaludku, chutě, prostě všechno jakobych těhotná byla. Dnes jsem to probírala s kamrádkou a říkala, jsem jí, že už se těším na pondělí, až to budu mít za sebou a ona mi řekla o příběhu její známé, které bylo dgn TZ a na když nastoupila do nemocnice, tak jí udělali kotrolní UTZ a zjistili, že mimi najednou srdeční činnost má. Za jak dlouho po odumření plodu se většinou dostaví samovolný potrat nebo alespoň nějaké příznaky s tím spojené? Mám nakonec čekat, když už jsem to vydržela, tak dlouho nebo mám jít na tu kyretáž :( Myslím, že rekonvalescence by mohla být rychlá, je mi 20 let. Nevím, stále se rozhoduju.

Autor: Lucy   1.10.2011 v 08:05

[37150] Mončo, je mi jako tobě, také mám dvě už velké děti a mám 3 zamlklé potraty, poslední ve 13.týdnu....teprve poté to začali doktoři řešit...a zjistili mi nějakou imunitní přemrštěnou reakci na "zonna pellucida"...což je plodový obal vajíčka, prý mé tělo vyhodnotilo ty plody jako nepřátelské cizí útvary a útočilo proti nim!! Kdyby se to vědělo dřív, lze to řešit podávání kortikoidů na potlačení imunitní reakce. Ale píšu ti i proto, že se divím, že doktoři pořád doporučují čekat celý půlrok, mě po posledním potratu řekli, že klidně po první ms...jakmile prý tělo menstruuje a má co menstruovat, tak je jasné, že děložní výstelka tam už byla. Je dobré pít od prvního dne cyklu do ovulace kontryhel, který děložní sliznici pěkně obnovuje. A znám hodně holek, které po zamlklém potratu otěhotněli již po první či po druhé ms....a už jsou skoro na konci zdravého úspěšného těhu! Já bych to po první nelajzla, pro svůj klid, ale snažíme se vždy po druhé ms. A proč čekat déle, vždyť je jen malá pravděpodobnost, že se to povede hned v prvním cyklu...já například už čekám 5 cyklů a stále se nezadařilo....takže když bych čekala půl roku a pak se 5 měsíců nedařilo, tak je rok v čudu...a to fakt už v mém věku nejde.

[38781]  Verčo, určitě ti ještě nejdřív udělají UZ, zda je plod skutečně bez srdeční akce! Ale pokud bohužel ano, tak revize jako takové se neboj, to není fyzicky náročný zákrok. Mně po nich po fyzické stránce nic nebylo, ani bříško mě nebolelo, maximálně jako při ms....je to jen smutek na duši...Ale jsi mladinká a v mladém věku se to skoro nikdy neopakuje!

Držím Vám (i sobě) holky palečky, aby příště bylo všechno v pořádku!