Zamlklý potrat – jít na kyretáž nebo ne?
Autor: tereza 15.12.2012 v 22:42
Ahoj holky....potkal mě stejný osud...nevíc ještě s tím rozdílem, že já měla těhotenství z IVF....a když jsem šl nqtšená na kontrolu, že konečně uvidim miminko tak mi doktorka řekloa, že je jí líto, ale že mám jít na revizi že se miminko nevyvíjí.....byla to asi největší facka jako jsem mohla dosta....hned mě nahnali dov edlejší ambulance, kde mi dělali předoperační že půjdu na kdyretáž.....vůbec jsem se na to necítila a hned jsem se ptala, že co se stane , když prostě nepůjdu....hned mě zašal doktor strašit infekcí a komplikacemi...až doma jsem si přečetla, že komplikace po kyretáži jsou ještě možná horší a častější než po spontáním potratu...navíc jsem prostě nemohla naše vytoužené miminko nechat jen tak odstranit....navíc podle statiky...každé 20 zamlklé těhotenství je špatně diagnostikované....teda bych mohla být tak jedna z 20 a zabít dítě??? to mě rvalo srdce....rodzhodla jsem se nikam nejít....nekrvácela jsem žádné problémy jsem neměla....hned vpondělí když jsem volala že na revizi tedy nepůjdu jsem volala i své doktorce, která bohužel byla nemocná....k dispozici byl jen zástup...řekla jsem si že jestli měla doktorka pravdu není kam spěchat....tak po týdnu jsem začala špinit navštívila jsem tedy zastupujícího lékaře a ten mi diagnozu potvrdil....také mi doporučil revizi ale nijak na ní netrval, řekl jen kdy je nutné jít do nemocnice....což už jsem v tu chvíli měla naštené z internetu....no za další dva dny jsem začala opravdu krvácet a potratila jsem i naše miminko....no a dál už to bylo jako normální trošičku silnější a delší menstruace.....a vím že to v mém případě byla ta nejlepší věc, kterou jsem mohla udělat....psychicky jsem se s tím vyrovnala..nikdo mi miminko nevzal a nehodil do kbelíku...odešlo samo...tak vím, že jsem pro něj udělala všechno....vím, že bych se s tím nikdy nesmířila, že jsem nechala naše dítě prostě odstranit....píši to ´pro další ženy ve stejné situaci jako jsem já....a uvažují o své volbě.....máme přece možnost říct ne.....příjde mi že je to por ty doktory jednodušší....udělají revizi a v 97% je to pro ně vyřízené...tady se ale čeká ...a 10% případů po spontálním potratu revizi ještě potřebuje ale těch 90% anestezii a kyteráž nepotřebuje a tělo to zvládne samo nehledě na to že psychika odcházení a rozloučení se s miminkem je mnohem přijatelnější....držim všem palce at se rozhoudnou jakkoli
Autor: Žížalka 17.12.2012 v 15:39
Čekali jsme první mimčo, těšili jsme se oba hrozně moc. Bylo plánované. Na kontrole 11+3tt se doktorovi nezdálo, tak jsme čekali další týden, ve 12+0tt mi řekl, že nebije srdíčko. Plod se přestal vyvíjet už v 8+6tt. Zítra mě čeká revize, které se bojím.
Můžete mi jen někdo vysvětlit, jakto že i přes to, že plod se nevyvíjí, chová se tělo, jako by bylo vše v pořádku? Jak je možné že to trvá i tři týdny, než na to přijdou doktoři? Proč si s tím příroda neporadí sama?
Autor: Monika 17.12.2012 v 22:17
[249380] Ahoj, taky jsem zažila zamlklý potrat, ale na revizi jsem šla. Ani mě nenapadlo, že bych nešla. Já jsem začala krvácet, tak jsme jeli do nemocnice. Na jednom ultrazvuku se to doktorovi nezdálo, tak šel do jiné místnosti, kde měl kvalitnější ultrazvuk, tam se mu to potvrdilo. Miminko se nevyvíjelo už 2-3 týdny. Druhý den jsem šla na revizi, ale před samotnou revizí mi udělali další vyšetření, kde se to opět potvrdilo. Jsem si jistá, že nikdo nic nezanedbal, vyšetření se zdálo opravdu důkladné a ani já jsem neviděla, že by srdíčko tlouklo a ten pohled na miminko a to, že mu srdíčko netluče byl prostě hrozný (v 7. týdnu jsem tlukot srdíčka u svého doktora jasně viděla). Pro mě byla revize přijatelnější, prostě jsem ten "proces ztráty" zaspala a od té doby (ač je to pořád těžké), to beru jako nový začátek. S miminkem jsem se rozloučila i tak. Každá nemocnice a doktor má jiný postup, ale přijde mi přehnané, že až každé 20. ZT je špatně diagnostikované. Přesně jak píšeš, každá žena má právo si zvolit, jestli na revizi půjde nebo ne. Já nevidím důvod, proč na ni nejít...
Autor: Monika 17.12.2012 v 22:23
[249923] To máš těžké, přesně to jsem si říkala taky... proč se na to nepřišlo dřív? Taky jsem neměla žádné problémy až později jsem začala krvácet a to už se mimi nevyvíjelo 2-3 týdny. Můj doktor mi říkal, že moc žen na to přijde až na kontrolním ultrazvuku, což může být i měsíc od poslední kontroly. Revize se neboj, fyzicky tě nic bolet nebude, ale psychicky to bude nějakou dobu trvat. Buď silná , příště to vyjde
Autor: Žížalka 19.12.2012 v 17:41
[250082] Tak už to mám za sebou. Včerejšek byl hroznej, několik gyn. prohlídek, pak sál a zbytek dne v bolestech na pokoji. Jeden z nejhorších dnů, co jsem zažila. A pak to prázdno. Cítím se prázdně. Dnes už je mi o něco líp, jen na každý sebemenší podnět reaguji jako plačka.
A ty jsi jak dlouho po zákroku?
Autor: Monika 19.12.2012 v 17:51
[251004] Tak mě právě nic nebolelo ani v den revize, ani po ní, jen takové divné pocity v podbřišku, tak se docela divím, žes měla takové bolesti, ale to má asi každá jinak. Mě pouštěli tak 2 hodiny co jsem se probudila z narkózy. O tom prázdnu ani nemluvím, to je jasné, vím co prožíváš. Já jsem teď 9 týdnů po revizi, už se na to všechno divám jinak, ale první týdny byly opravdu drsné. Ale všechna bolest přejde, uvidíš. Brzy začneš plánovat další těhotenství, jako já
Autor: Žížalka 19.12.2012 v 17:59
[251006] To už máš dva měsíce za sebou, to je fajn. Doufám že za pár týdnů mi napíšeš, že už jsi v očekávání :)
Mě už je dneska lip, jen ty nepříjemný pocity..
Autor: Monika 19.12.2012 v 18:14
[251009] Děkuju, taky doufám 
Čekám druhou porevizní menstruaci a řešíme, jestli už to zkusit nebo počkat ještě měsíc. No uvidíme...
Držím palce ať jsi co nejdřív v pohodě.
Autor: Žížalka 19.12.2012 v 18:23
[251015] Dá se říct, že už jsem se s tím smířila. Jen ten červík se pořád ptá, proč zrovna já. Letoší rok byl opravdu nejhorší, jakej jsem zažila a právě když jsem otěhotněla, říkala jsem si, že se ta smůla snad konečně prolomí. Za jak dlouho po revizi se ti ms dostavila? Jinak mně hned gynekolog říkal, že nemám být smutná, že to můžu za dva měsíce zkusit znovu, takže to vychází, že se může už po druhé ms. A v nemocnici mi naopak doktor řekl, že máme počkat půl roku. Můžu se zeptat, kolik ti je?
Autor: Monika 19.12.2012 v 18:55
[251016] Taky jsem si říkala proč zrovna já. Ale stává se to hodně holkám, až jsem byla překvapená jak je to "běžná věc". Já jsem si říkala, jak nám teď (až na nějaké detaily) všechno vychází a ono se stalo toto. První MS jsem dostala po 33 dnech. V nemocnici mi jedna doktorka řekla, že se klidně můžeme začít snažit po 3 měsících, druhá až po 6 a můj gynekolog řekl 4 měsíce, takže každý má jiný názor. Je mi 27.
Nový příspěvek
Nově založená témata v diskuzi
Dovolená
Poslední příspěvek: 9.1.2025 v 18:37
HCG 14 dní po ovulaci
Poslední příspěvek: 5.1.2025 v 13:36
První IVF
Poslední příspěvek: 3.9.2024 v 11:53