Autor: Monika   19.12.2012 v 20:51

No jo, to je taky pravda, nevím jak bych to zvládla.

Autor: Žížalka   19.12.2012 v 20:54

[251098] Pevně věřím, že za pár měsíců se tu sejdeme s dobrými zprávami.

Autor: Monika   19.12.2012 v 20:57

Určitě

Autor: Marie   19.12.2012 v 22:04

Ahoj holky. Jestli můžu, napsala bych vám pár řádků. I mně potkalo loni v září zaml. těhotenství. Byl to šok. Vůbec mně nenapadlo, že i mně by se mohlo něco takového stát, když už dvě děti mám. Revize u mně proběhla úplně bezbolestně, alespoň co se fyz. stránky týká. Samozřejmě psychika rozhozená. Brečela jsem, obviňovala se,hledala jsem příčinu, ale to znáte tímto určitě procházíte také. Narovinu, chce to čas. Moje dr. mi řekla, že máme počkat jednu až dvě MS a zkusiot to znovu, dokud je tělo nastartované na těhotenství. Napsala mi projistotu jod a kys. listovou. Po druhé MS jsem opravdu otěhotněla a výsledek, můj 5 měsíční syn spinká vedle mně. Píši vám to proto, abyste věděly, že stát se to opravdu může kterékoli z nás, ale tím to nekončí. A nejlepší a jediná náplast na tu bolest po potratu je nové těhotenství. Nic vám nebudu nalhávat, budete mít strach. Ale prostě není důvod, proč by to tentokrát nemělo vyjít. Proto vám všem, která tu jste s touto špatnou zkušeností přeji, aby příští vánoce už u vás v postýlce spinkal ten malý zázrak. Držím moc pěsti!

Autor: Marinka83   19.12.2012 v 22:23

Ahoj holky,

jen vám sem hodím svou zkušenost. Taky jsem po zamlklém potratu šla na revizi. Byla jsem 9+3 tt, když jsem začala špinit. V nemocnici mi řekli, že to vypadá na zamlklý potrat, že miminko se nevyvíjí v pořádku a že mám přijít za týden na kontrolu. Kdybych se ale rozkrvácela, tak hned. Za dva dny jsem se rozkrvácela. Bylo to, jako bych dostala normálně menzes. Jeli jsme do nemocnice, kde mi řekli, že je to jasné, že je to probíhající potrat a vzhledem k tomu, že plod nemá srdeční akci, není co zachraňovat a že jediné řešení je revize. Druhý den jsem tedy šla na revizi. Personál příjemný, nebolelo to, na pokoji holky také po revizi, takže jsem to nesla až překvapivě dobře. Problémy nastaly až doma. Hnusné křeče v podbřišku, každé i jen pitomé vyčurání bolelo. Prý jsem citlivka, nevím, důvod mé bolesti nikdo nezkoumal a asi po dvou měsících to polevilo, než to odeznělo úplně, ovšem trvalo dalších půl roku. Po šestinedělí se nedostavila menstruace a gynekoložka si s tím nelámala hlavu, prý jsem opět těhotná. Na mé námitky, že těžko, když jsme kvůli mým debilním bolestem neměli žádný sex nereagovala. Po měsíci mi píchla injekci na vyvolání. Prý to do týdne dostanu. Nedostala jsem. Takže po dalším týdnu další injekce na vyvolání, opět nic. Brala jsem si každý týden propustku kvůli injekci na vyvolání další dva měsíce. Pak jsme přešly na injekce na podporu růstu děložní sliznice, ty už byly po dvou týdnech. Každý měsíc v termínu menstruace jsem brečela bolestí, jak neuvěřitelné křeče jsem měla, ale ani kapka krve. Už to vypadalo, že mám srůsty po revizi a děloha už nikdy nebude v pořádku. Psychicky jsem se složila a skončila jsem v nemocnici . Vypadalo to jako alergická reakce, která se ovšem nikdy nepotvrdila, lékařka napsala do zprávy, že to byl nervový kolaps. Tam jsem se konečně po sedmi měsících léčby dočkala menstruace. Pak trvalo další rok, než jsem znovu otěhotněla, ale to už je jiné vyprávění. To jen pro ty, co váhají, co je lepší. Dnes už bych nechala potrat proběhnout spontánně a na revizi šla jedině v případě, že bude problém a děloha se nevyčistí sama. Většinou si s tím totiž příroda poradí mnohem lépe a vyhnete se tomu, že jako mě vám seškrábnou nejen to, co má odejít, ale poškodí přitom i sliznice. Nemusíte mít tolik štěstí jako já, že se vám to sice za dlouho, ale zahojí.... 

Autor: Žížalka   20.12.2012 v 15:53

[251125] Takové příspěvky je tu potřeba, dodává to optimismus nám, co jsou zrovna ve fázi prázdnoty..

Autor: Ingrid   20.12.2012 v 16:10

Ahoj Žížalko,je mi to moc líto a věř,že vím o čem mluvím.Momentálně jsem v 7tt a je to moje šesté těhotenství a moc doufám,že bude konečně úspěšné.Trvalo to skoro dva roky než se to povedlo a věř,že každý měsíc když dorazila ms mi bylo opravdu hodně smutno.Momentálně jsem na začátku a plná obav co bude dál,ale snažím se být optimista.Tobě přeji aby se brzy zadařilo,protože to je opravdu ten nejlepší lék na takovou bolest.

Autor: Žížalka   20.12.2012 v 16:12

[251367] Kdybych  měla trochu štěstí, pošlu ti ho, aby bylo vše v pořádku. Nedovedu si představit tohle porjít šestrkrát. Jsi hrozně silná žena. Držím ti pěsti.

Autor: Ingrid   20.12.2012 v 16:49

Jsi  moc hodná,ale to štěstí potřebuješ stejně jako já a možná,že v těchto dnech víc.Nevím jestli je to moje síla a nebo touha co mě vždy zvedne ode dna a pokouším štěstí znovu.Tak hlavu vzhůru a honem do dalšího snažení.Opatruj se!