Autor: LeaZ   18.2.2014 v 11:10

Ahoj,

já z vlastní zkušenosti jsem pro kyretáž. Já krvácela týden, než jsem se odhodlala jít na polikliniku. Byla jsem zrovna dlouhodobě u přítele, tak jsem to měla ke svý doktorce hodně daleko. Navíc jsem si myslela, že to samo přejde. Týden ze mě tekla skoro černá krev a další bordel do toho se objevila horečka,... To jsem si mohla klidně ušetřit

Autor: Lenka   14.4.2014 v 08:00

Chtěla bych se zeptat jsem po zamlklém potratu. Po zákroku vyčištění dělohy, doktorka v nemocnici mi řekla, že mám doma prožít klasické šestinedělí, ale gynekoložka mě chce poslat po třech týdnech do práce. Mám velmi těžkou práci, fyzicky namáhavou a pro mě i psychicky, stojím celý den a navíc na jedné noze, protože šiju ve stoje. Jaký mám tedy nárok? Proč mě doktorka chce poslat už po třech týdnech? Neptala jsem se jí, protože si mumlala, že mě dýl doma nechat nemůže. Děkuji všem za jakoukoli odpověĎ

Autor: Denule   14.4.2014 v 22:03

Ahoj, jsem v 9tt a zitra nastupuji do nemocnice na kyretaz pro ZT plati se neco?

Autor: terysek   14.4.2014 v 22:23

ahojík já to podstoupila dvakrát nic se neplatí.....drž se

Autor: Jana   27.6.2014 v 13:09

Zdravím, chtěla bych asi trochu podpořit, pokud je to možné.. Vy tady ve většině případů pišete, jak byl zákrok v pohodě. . Ja jsem asi fakt jiná.. mam za sebou zamlkly potrat a odmítla jsem zákrok. Můj gynekolog se se mnou absolutně nebavil , nedal mi ani šanci ke konzultaci, rovnou mi napsal papír do špitálu.. Tam jsem díky bohu narazila na skvělého doktora, který mi na rovinu řekl, že by také raději počkal.. Byla jsem tak šťastná, když mi to řekl, všechno jakoby ze mě spadlo..řekl mi, že jsem zdravá žena a nevidí jediný důvod, proč jít cestou sice rychlou ale.. Ze hlavně musím být v klidu já a nenervovat se představou kyretaže.. Ano já chápu, že k ní třeba taky možná dojde ale možná taky ne.. Můžete mi někdo prosím poradit ještě něco a dodat mi trochu odvahy, ze to zvládnu.. Dekuju moc

Autor: Gabca91   27.6.2014 v 15:33

Ahoj Jani, na zacatek je mi hrozne lito, co se ti stalo. Ja jsem samovolne potratila v lednu, taky jsem mela jit na kyretaz, moc jsem se tomu branila. Doktor mi nabidnul konzervativni lecbu, tyden jsem chodila na infekce na stahovani delohy (davali mi oxitocin do zadku) aby to telo vypudilo samo, nakonec se to povedlo. Po prvni menstruaci se nam podarilo otehotnet znova, ted uz jsem v 5mesici. Takze nezoufej, drzim palecky, at se to i tobe brzo povede :-*

Autor: Jana   27.6.2014 v 16:24

[577956] děkuju moc, já jsem zatím bez léčby, koneckonců rozhodovalo se včera. na kontrolu mám jít za týden.. Pokouším se pít bylinky a hlavně se nějak hodit do klidu.. , řebřiček je hnusný ale kontryhel mi i chutná :-D , tak snad to půjde.. Opravdu děkuji hodně moc, já si připadám jako exot, každý mě jen posila do nemocnice.

Autor: Nikoll   3.7.2014 v 09:59

Ahoj holky, nakoukla jsem tady k vám do diskuze a přečetla si pěkných pár stránek na zpět...

Je neuvěřitelné co se děje a kolik maminek denně příjde o své děti.

Já sama musela podstoupit odběr plodové vody ve 20tt protože mi vyšel screening v druhém trimestru pozitivní na douwna...4 týdny čekání na výsledky se neskutečně táhlo, ale nakonec se díky bohu potvrdilo že je vše v pořádku..Byly jsme rozhodnutí, že pokud testy vyjdou špatně miminko si nenecháme, neumím si představit že by mi v té době vyvolali porod a já z porodnice odešla bez malého  

Moc mě mrzí co se Vám děje a držím Vám palce aby se vše v dobré obrátilo a i vy jste se dočkali toho vytouženého miminka 

Jak jsem tam koukala a četla, tak některé příspěvky jsou z roku 2011 což už je nějaký pátek zpátky, takže pevně věřím, že už se holky dočkali..Taky jsem si všimla u některých jmén metříku a jsem ráda že se maminky dočkali :-) 

MNOHO SIL VÁM PŘEJI HOLKY A HLAVNĚ ZDRAVÉ MIMINKA :-)

Autor: Zuzka   15.7.2014 v 08:12

Ahoj holky, předem bych chtěla říct, že jsem moc ráda, že existují tyhle internetové diskuse. Člověk  vidí, že tohle trápení nepostihlo jen jeho, že se to bohužel stává velice často...Já jsem čtvrtý den po revizi. Přesně před týdnem jsem šla na pravidelnou kontrolu ke svému gynekologovi,byla jsem v desátém týdnu. Bylo mi už konečně dobře, cítila jsem se skvěle,těšila se na miminko...Ani ve snu by mě nenapadlo, že domů pojedu s brekem. Doktor dlouho mlčky pozoroval obrazovku ultrazvuku, začalo mě polévat horko, ale nezmohla jsem se na slovo.Pak řekl, že nevidí srdeční akci.Úplně se mi zatočila hlava.Vždyť mi nic nebylo,nekrvácela jsem, břicho nebolelo...Vůbec jsem se nemohla vzpamatovat,vůbec jsem to nedokázala pochopit. Nejhorší bylo čekat doma další tři nekonečné dny na další kontrolu,která diagnosu zamlklý potrat potvrdila. Už jsem měla přijít na lačno, lékař mě poslal do nemocnice na revizi dutiny děložní. Prosila jsem paní doktorku na příjmu,hlavně ať mi to udělají ještě dnes,čekání doma přes víkend bych už asi psychicky nevydržela. Odpoledne jsem šla na výkon,strašně jsem se bála.Výkon trval 16 min a opravdu jsem o ničem nevěděla a když jsem se probrala, bylo mi dobře,jen trochu pobolíval podbřišek a dost jsem krvácela(jen jeden den).Za čtyři hodiny jsem mohla jít domů. Jen by vám měli ještě nějak "vypláchnout" hlavu. Dnes je to přesně týden, co jsem se dozvěděla,že je konec.Fyzicky je mi úplně dobře, ale psychicky jsem úplě na dně. Pořád se ptám PROČ? Ale je dobře,že se to stalo teď a ne třeba až za měsíc, za dva. Příroda ví, proč to dělá. Asi to tak mělo být. Jsem nesmírně šťastná,že mám doma dvouletého chlapečka,který mi nedovolí,abych se celý den doma užírala.Na dnešek jsem se taky poprvé vyspala,samozřejmě po prášku.Jsem ráda,že mám kolem sebe lidi,kteří se mě snaží podpořit.Jen mě strašně mrzí,že to není zrovna manžel,prožívá to tak nějak po svém, ale vím,že je mu to taky líto.Jen jsem od něho čekala víc,aspoň otevřenou náruč, vyplakat se mu na rameni,pár slov útěchy...Přeji všem,které tohle potká a kéž by jich bylo málo,aby se to snažily nějak překonat,nebály se kyretáže (opravdu to nic není)  a aby se nakonec dočkaly vytouženého miminka.Já pevně věřím,že u nás se to povede,musím věřit.Tak hodně sil.