Ahoj. Souhlasím, že zmíněná maminka má tvrdý styl výchovy a že to není případ pro sociálku a policii. Nám se sice takový styl příčí a svírají se nám srdce, ale volat sociálku by asi bylo opravdu spíše ke škodě, než k užitku. Jak říct kamarádce, aby přehodnotila svůj styl výchovy, a zároveň si ji nerozhněvat? To na tom bude to nejtěžší. Přečetla jsem pár knížek od Jiřiny Prekopové (dětská psycholožka). Dobře ve svých knihách vysvětluje, proč je proti tělesným trestům a proti zamykání do pokoje. Co takhle si něco od ní přečíst (I roče by měly dělat chyby, Děti jsou hosté kteří hledají cestu, Jak být dobrým rodičem, Neklidné dítě, Malý tyran) a pak ji říct, jak vás to zaujalo a že byste jí taky něco půjčila k přečtení? A můžete při té příležitosti probrat konkrétní situace, např. to zamykání v pokoji. To, že je chlapec neklidný a schválně provokující v její přítomnosti, znamená, že si ověřuje scénáře chování - dává mu to jakousi jistotu, předpokládá, co se stane, když provede to či ono - o tom taky paní Prekopová ve svých knihách píše. Je to pouze námět, doporučení, co si přečíst, pokud byste o tom chtěly vědět více.