Bonding, i při císařském řezu

No, váhově je níž, než třeba děti, které se narodily plus mínus v tom termínu, kdy se měla narodit. Třeba Evelína má 8,5 až 9kg (teď přesně nevím, dlouho jsem jí nevážila, ale zítra to udělám, jen tak pro zajímavost) a děti se stejným TP, tudíž o ten měsíc a půl mladší mají o 3-4 kg víc.

Ale třeba Eve mi odmítala všechny druhy UM, což asi taky dělá svoje. Děti po Sunaru jsou takoví macatější ;-) Taky v tom může hrát roli dědičnost. Tatínek je hubeňour.

Reakce na [372769]: Blanko, protože ošetřující doktorka mě označila za hysterickou prvorodičku, která si doma jen tak podél plotu naměří vyšší tlak a žene se hned do nemocnice. Kupodivu ale domu mě nepouštěli, že mám ten "hraniční tlak", ale zase se mnou nic nedělali. Tak jsem se musela fakt důrazně ozvat, pak mě pustili, do dvou dnů jsem skončila v péči Apolináře, a za 10 dní jsem akutně porodila, z důvodu vysokého tlaku , co začaly ty problémy, nenabírala tuk, a pak nastoupila akutní hypoxie plodu, naštěstí už jsem byla u Apolináře hospotalizovaná (ten den odpoledne jsem nastoupila, dělali mi pořád monitor - to na Bulovce ani náhodou), no, a to malou zachránilo. Taky je hubenější než ostatní děti, ale korigovaný věk dohnala na výšku a po neurologické stránce.

Reakce na [372818]: tak to byla myslím zrovna ta Mykisková. Podle ní jsem do rizikové poradny ani nepatřila. Asi špatně nesla, když jsem hlásila, že mě do porodnice s tím tlakem posílá příbuzný doktor - gynekolog porodník. Jako kdybych za to mohla, že v rodině máme buď doktory, nebo stavaře. Už jsem tam ležela jednou, na vyloučení preeklampsie, pustili mě domu, a za dva dny jsem tam byla zpět, tlak 160 /100, a myslela jsem, že si jdu jen pro léky na tlak, a doktorka, když se mě na příjmu ptala, jak se mi to stalo, že mi vylítnul tlak, tak jsem si udělala srandu, že jsem si představila Zemana na hradě a udělalo se mi špatně, a najednou jsem neměla hypertenzi v těhotenství, ale jiné stavy - hysterická matka, rozčílila se z voleb. Asi jsem zrovna narazila na Zemanovi voliče, nevím. Naše dítě to málem stálo život. Že se dcerka nevyvíjí to tam nikdo nepoznal, až u Apolináře. Pořád si tam ze mě dělali srandu, že bůh ví čím si ten tlak doma měřím, jasně, ona ta doktorka, která nám tlakoměr domu pořizovala, je asi neschopná vybrat ten správný, a nakalibrovat jej. Prostě nebyla to tenkrát dobrá volba, tady ta porodnice. Nerada na to vzpomínám, pak jsem se s nimi musela dost pohádat, aby mě tedy pustili domu, už jsem řvala že podepíšu reverz, že mě tam mají jen na pozorování. Fakt jsem jim utekla jen tak tak. Chtěla jsem jít té "paní doktorce" povyprávět, jak to bylo s tím tlakem a co to udělalo s naším dítětem, ale co, oni jsou splachovací. Kdyby mi dali léky hned, nemuselo to tak dojít, byla jsem přes 14 dní bez léků, a pak už ten tlak nezregulovali, rodit jsem šla při maximální dávce dopegitu.

To se mi nechce věřit, že zrovna dr. Mikysková nepoznala, že máš problém. Ona je totiž hodně pečlivá a přísná. Ale je pravda, že se tam motalo hodně mladých doktorek, které moc nekomunikovaly a když jsem se na něco zeptala, tak v lepším případě něco zamručely, jinak mlčely :-(

Zato na neonatologii jsem komunikovala většinou s dr. Klenkovou, která mě pokaždé informovala o stavu malé, kdykoli jsem za ní mohla přijít, byla trpělivá a laskavá :-)

I po těch zkušenostech bych na Bulovku šla zas.

Blanko, taky naprosto nechápu, zvlášť s mojí anamnézou, nastoupila na mě hned z ostra. Nikdy předtím jsem jí neviděla, tak netuším, co tu averzi způsobilo. Přijímali mě jiní doktoři, kteří rozhodli o hospitalizaci, ona byla moje ošetřující jen že jsem ležela na rizikovce. Jako aby mě někdo urážel stylem: a to vám řekl kdo že si máte doma měřit tlak? Tónem, jako kdybych si doma dělala sama pravidelný rozbory krve, a když říkám že doktor, tak prý: no bůůhví čím jste si to měřila (říkám že kalibrovaným přístrojem), bůh ví jak - říkám že tak jak se má, a asi správně, když ten tlak mi měří i tady. Tak prý není vysoký, jen hraniční. Říkala jsem jí, ať mě tedy pustí domu - nemůžou, mám vysoký tlak. Tak ať mi ho léčí - nebudou, ty léky jsou placebo. Tak už jsem tam na ně fakt zvýšila hlas, že mám zařízený vyšetření na interně, a ať mě propustí - tak mě propustili, pro jistotu mi už tlak neměřili. A pak to mělo hodně rychlý spád. Co já vím, třeba je fakt fanynkou Virozky, nebo se jí nelíbí barva mých naušnic, fakt netuším důvod jejího chování ke mě. A to jsem před tím taky měla dobrý reference.

Hlavně že to dobře dopadlo. Mě půl roku po tom všem vyskočila potravinová intolerance, prostě je to záhul s nervama pro ty mámy.