Autor: šárka   20.7.2013 v 22:06

Ahoj holky, tak vás tu s chutí čtu a musím říct, že to co píšete je prostě parádní já jsem též atipická matka, protože netrávím 24 hodin s dítětem- je mu přes rok..chodím si přividělávat, když je příležitost, aktivně sportuji a naplno se věnuji svému koníčku, protože díky němu jsem psychicky v pohodě a ještě jsem se nezbláznila...pro okolí jsem zvláštní, sobecká a vidím, jak nemohou rozdýchat, že jsem šťastná a nemluvím jen o tom, co všechno už naše malé spapá a jestli chodí za ruku nebo bez. Moje kamarádky mě nechápou- ty co mají děti a sněkterými jsem se úplně přestala vídat, ač jsme si plánovali, jak budem s děckama pořád spolu..je to prosté..neumím se bavit několikrát do týdne o plínách, co manžel a atd. na druhou stranu obdivuju, kolik lidí takhle dokáže žít..já už bych byla na antidepresivech

Autor: tomismi   21.7.2013 v 10:20

zdravím, 

musím říct, že docela zajímavá debata. Jen...Jsem člověk, který před porodem 24h denně něco "vytvářel a podnikal". Ještě týden před porodem jsem byla na výšlapu a pár dnů před plavat, taky nějaké "akce". No prostě život žitý naprosto naplno. Na své miminko jsem se opravdu těšila a plánovala jsem si, jak hned po porodu pojedeme do lázní i s mimi, jak s ním budu chodit plavat, jak začnu cvičit, jak se těším do bazénu si pěkně protáhnout záda, do Čestlic do saunového světa. Vůbec jsem si nepřipouštěla, že bych nezvládla školu či domácnost. Mám kolem sebe spoustu kamarádek, které mají děcka a říkají, že mateřská je hrozná pohoda, že je to opravdu luxus. Pracují u toho, chodí se bavit, cvičit atd. Opravdu jsem se těšila. Jen "realita" mě opravdu zaskočila. Moje dítko deset dnů po porodu až do teď snad nepřestalo brečet, no spíš "řvát a vztekat se". A to tyhle všechny předsevzetí šly hned do pr...A ano i já jsem začala hodně hubnout, být nevyspalá vzteklá, školu jsem musela přerušit, domácnost absolutně nestíhám, nalíčená jsem byla asi 2x!!! Takovou zoufalost a bezmoc jsem nikdy nezažila a nikomu bych nepřála. Jen jsem tím chtěla říct, že ne vždy vám to ty děcka umožní.  Nicméně vám přeji pohodová mimča

Autor: Jancy   21.7.2013 v 11:01

Ahoj všem,

se zaujetím jsem si přečetla celou diskuzi. Je vidět, že co člověk, to názor. Já jsem těhotná potřetí a pokaždé s velkým odstupem, takže vždy byla jiná doba, jiné podmínky, jiné možnosti.

První těhotenství neexistovaly jednorázové plenky, respektive ty co začínaly, i když Pampersky, nebyly nic moc a stály tolik, že se občas koupila jedna dvě a žádná pomoc to nebyla, promočily se možná dřív než látkovky. Skleničky s kojeneckou výživou nebyly, nějaké vychytávky, jako ohřívače lahviček, chůvičky... nic takového. A já jsem navíc nekojila . Přesto jsem se synem chodila už od 3 týdnů na plavání kojenců, i když byl začátek prosince a tu zimu bývaly mrazy pod 15°C. Ne že bych byla nějak moc aktivní, ale prostě jsem to chtěla.

Druhý syn se narodil už v době o hodně příznivější, vzhledem k různým vymoženostem. Na výlety jsem brala jednorázovky, když bylo potřeba, tak se kdekoli dala koupit nějaká kojenecká bašta a já osobně jsem si nejvíc užívala vymoženost největší - kojení. Doma jsem měla chůvičku, takže když byl syn v postýlce, já jsem mohla být na zahradě a naopak, když spinkal v kočárku, já jsem v klidu mohla vařit, prát, šít, dělat cokoli a věděla jsem, že je v pořádku. Je pravda, že jsem se s ním moc nevyspala, kojila jsem dlouho a bohužel i v noci hodně často. Naštěstí nejsem z těch, co by se hroutily, když nemají všechno naleštěné a raději jsem se věnovala dětem. Starší zrovna začal chodit do školy, tak jsem měla o zábavu postaráno. Taky jsem hodně pletla, šila, přečetla spoustu knížek.

Teď si užívám třetí těhotenství, starší syn už je z domu a možná ze mě co nevidět udělá babičku, mladší jde do 9. třídy a já se těším, jak si budu užívat miminka, chodit na dlouhé procházky, občas využiju nějakou tu vymoženost jako jednorázovky nebo Hami jako od mámy. A zase jsem vzala do ruky jehlice a oprášila šicí stroj...

Prostě každá to máme jinak a to je dobře, život by byl hrozně fádní.

Autor: šárka   21.7.2013 v 11:32

Tomismi, tvoje dítě je kopie mého  taky jen řve a řve a te´d přešel na vztekání se. Ale já mám fajn, že mám 3x do týdne hlídání..navzdory tomu, že se babičky cukaly, protože nikoho moc nebaví hlídat řvoucí mimčo, ale musím konstatovat, že si zvykly rychle[342426]

Autor: Naďa   21.7.2013 v 12:47

Tomismi,to je presne to,co jsem psala. Nase mala se teda uz uklidnuje a obcas si ji vezmou nasi na vikend a uz jsem se srovnala a umim i uklidit a tak...ale porad jen kdyz spi. Kdyz je vzhuru,tak si me zada na sto procent. Jinak kdyz byla malinkata a umela spat v kocarku,tak jsem s ni chodila hodne ven,za kamaradama a na zahradky a po vyletech. Plavani jsme absolvovali az v roce a ted v 15 mesicich jsme byli u more. Je to narocne,ale nesedim na zadku a nelituju se. Jen proste nemam energii na praci a nejde nic delat pres den. Maximalne rychle ohrat jidlo a jist a paralelne krmit.

Takze je fajn ze chcete byt aktivni a moc vam preju at vam to vyjde. Dnesni doba opravdu umoznuje furu veci pojmout jednoduseji.

Autor: Luca*   21.7.2013 v 13:02

Dnesní doba fakt umozňuje spoustu věcí, jen chtít. Mám kamarádku která si pořád stěžuje, jak tohle nejde a tamto nejde. Velké téma je, že nemůže sehnat s malým dítětem práci, protože je problém dojíždět a pak by nestihla domáctnost a péči o dítě atd. Celkově od ní pořád slyším, jak tohle nejde, tamto nejde. Mě zazlívá, že se nechci v nejbližší době vrátit do zaměstnání (jednak se snažíme o druhé a navíc podnikám a to chci rozšiřovat) a že jsem tak nějak nad věcí a taky je spousta věcí, které neřeším. A proč taky. Myslím, že je dneska hodně lidí, kteří myslí negativně a už předem je pro ně spoustu věcí ztracených, taky je hodně lidí, co žijí podle toho "jak by se mělo" a aby dobře působili na okolí   a  pokud někdo vybočí z lajny, tak je divný. A upřímně jsem ráda divná.

Autor: Lady:-)   21.7.2013 v 13:13

Tak jsem napsala takový krásný filozofický text a když jsem se s vámi chtěla o něj podělit, tak se mi to resetovalo... takže znova.

Mám nesmírnou radost jaká debata se tady rozjela  se zájmem čtu všechny vaše zkušenosti. Stejně jako skoro každá těhotná jsem schopna vést dlouhé debaty na téma těhotenské peripetie, výbavička a podobně, ale kromě toho míluju filozofické debaty o všem možném. 

Proto když jsem si včera vyrazila s přáteli do hospůdky, tak jsem se hned po komentářích směrem k mému rozměrům mého břicha a přírůstku váhy od minulého týdne, zapojila do debaty o politické situaci v naší banánové republice a posléze do debaty o neuvěřitelném luxusu placené mateřské dovolené až na 4 roky... (určitě řada z vás namítne, že těch peněz je málo, ale snad kromě slovenska a severských států  neexistuje stát, který by toto matkám umožnil...). Prostě mě baví se bavit i o něčem jiném a sledovat jaké kdo má zkušenosti a názory.

Pochopitelně jako prvorodička, která díky věku sežrala všechnu moudrost světa mám přesně naplánováno jak to bude vypadat až se Andulka narodí... Ale také jsem se poučila zkušenostmi z minulých let a pravdivostí rčení: Chceš li boha pobavit, prozraď mu svoje plány. Já jsem pragmatický člověk, který miluje dlouhodobé plánování a proto mám stále před očima boha, který se v minulých dvou až třech letech v mém případě smál až se za břicho popadal a to když jsem řešila hroutící se vztah, rušila svatbu, nezvládala kariéru a volalal o pomoc všemi směry v kombinaci se syndromem vyhoření a postraumatickým stresovým stavem. A rok se s rokem sešel a já se nestíhám divit, jak se vše vyřešilo... 

A přece si nedám pokoj, takže dnes jsem po shlédnutí Objektivu na ČT1 naplánovala, že naše druhá dovolená po narození Andulky bude na Srí Lance... protože tu bude určitě milovat. Jo jo  a pán bůh sí říká, jak jsem blbá a jak budu ráda, když dojedu k rodičům na moravu

A taky se musím podělit o včerejší zážitek. Vyrazila jsem na rychlý nákup do Tesca. Kromě spousty ovoce, vitamínů a jogurtů jsem do košíku dala i dvě lahve Lambrusca... Přiznám se, jsem divná a asi budu matka alkoholička, ale činám tak s požehnáním lékaře, který mi zdělil, že v 2 a 3 trimestru mi ta sklenička vína neublíží a ani mrněti... a navíc to pomůže mému tlaku, který se pohybuje kolem 90/60... no a jak tak skládám nákup na pás, tak mě začne poučovat paní zřejmě čerstvého důchodového věku, že jako ve svém stavu bych pít alkohol neměla. No čerti mě brali. Tak jsem se ji odfrkla, že jsem se ji o názor neprosila a když už tak jestli mám týy návštěvy nakojit... A ona že jenom chtěla jako zkušenější poradit... Jak říká Veronika, jsou země, kde je těhotná braná jaké posvátná... a jsou země, kde se na nás dívá jako nemocné či nesvéprávné...

Autor: Luca*   21.7.2013 v 17:03

Jo Lady taky se ráda bavím i na jiná témata než plenky, krmení, kakání, čůrání a tak.

Jé s tou důchodkyní v krámě si mi připoměla zážitek z tramvaje...podařilo se mi dostat do druhé tramvaje (první byla nacpaná k prasknutí)...a to jsem si to místo musela vynutit. Oni totiž si lidi strašně rádi stoupají na místo pro kočár a neradi ho opouštějí (přesto, že v jiné části tramvaje je místa dost...napadlo mě stádování). Když se tramvaj rozjela ozvala se nepříjemná důchodkyně s větou proč jsem se tam cpala a nepočkala na další tramvaj, tak se jí ptám, proč bych měla čekat, že tramvaj nebyla plná a lidi mi místo pro kočár v pohodě mohli uvolnit. Na to se do mě pustila, že pobírám kde jakou dávku a jak se mám na mateřské dobře..to mě dostala. A říkám jí, jak ví, že beru nějaké dávky (tedy krom mateřské).  NO prý jsem nebyla příjemná...ale důchodkyně dala pokoj. Nechám si poradit, ale aby se do mě někdi navážel to fakt ne.

Lady a víš, jak to mají v jiných zemích s možností pracovat s dětmi? Nebo tam fungují jesle nebo nějaké dětské skupiny? To že je jinde mateřská hodně krátká to vím, ale jak to funguje potom dál to nevím.

Autor: Lady:-)   21.7.2013 v 17:43

Asi před měsícem, jak poslanci CŠSD rozpoutali debatu o poviné rodičovské dovolené pro otce vyšel článek tuším v tištěné MF dnes o různých systémech ve světě... ´bohužel na internetu jsem ho nenašla. Tak jenom co si pamatuju.... Je problém v tom, že my máme mateřskou a rodičovskou a ve většině států v tom rozdíl nedělají... Ale obecně: Nejdelší mateřskou lze čerpat v severských zemích. Ve Švédsku, Norsku či Dánsko pobírají maminky mateřskou nejméně rok. Mateřská se však téměř shoduje s rodičovskou. Nejdéle tak mohou pobírat nějaký příspěvek (mateřskou nebo rodičovský příspěvek) české maminky, a to až do 4 let věku dítěte. Naproti tomu v USA mají maminky 12týdenní mateřskou dovolenou a bez příjmu. Finanční podporu v mateřství nejde tak dlouho nelze v žádné jiné zemi evropy pobírat. Ve většině mimoevropských zemí mají totiž maminky nárok pouze na mateřskou a rodičovský příspěvek není vůbec zaveden. Rodičovská dovolená je i kratší ve většině západoevropských zemí. Po skončení mateřské, tak mají maminky nárok na rodičovký příspěvek pouze po dobu několika měsíců, např. v Lucembursku 6 měsíců, v Itálii 10 měsíců, v Německu 12 měsíců. Déle než 2 roky lze rodičovský příspěvek pobírat v Rakousku (2 roky), Polsku, Litvě, Maltě, Španělsku, Maďarsku, Estonsku a Slovensku (3 roky). Proto se nijak zásadně neřeší přivýdělek během mateřské, protože ti zaměstnavatel drží místo.  některých státech je dokonce povinností státu zabezpečit ti adekvátní péči o dítě (školku...). To je právě kámen úrazu v u nás. U nás během poklesu porodnosti došlo k rušení školek a jeslí a legislativa jaksi neřešila co s dětmi. Takže já osobně vidím problém ne v tom, že bych musela po dvou letech jít do práce... (moje máma mě jako pořádná krkavčí matka předala babičce už v 6 měsících a musela do práce a většina z nás šla do jeslí...) problém je že netuším, kam malou dám. Jesle ve městě nemáme, já osobně nejsem zastánce chůvy, protože nechci mít dítě fixované na mámu, nebo nějakou další paní... Líbila by se mi nějaká dětská skupina, kvůli socializaci, ale zatím jsem na nic adekvátního nenarazila. Školka, která se mi líbí a vzala by mrně i od dvou let se skupinami 5dětí/1učitelka ve vedlejším městě, kam jsme schopní dítě vozit, protože já to mám po cestě do práce a tatínek by to vzhledem ke svému zaměstnání taky zvládl... tak ta stojí 9500 bez stravy a ostatní školky v našem okruhu (byť soukromé) berou od tří let. Prostě se budu modlit, aby někdo něco do té doby otevřel... Poloviční úvazek se u nás realizovat nedá... jsem státní zaměstnanec, ale ne na úřadě, kde to občas jde. A firemní školka to je taky sen... 

Pro zajímavost se podívej na tento odkaz... taky zajímavé čtení 

http://www.obcan.ecn.cz/text.shtml?x=139537