Autor: Petranda   18.5.2014 v 16:00

Klárko, před pár lety jsem byla v podobné situaci, šlo sice o první dítě, ale jinak to bylo hodně obdobné. Přesto jsem na potrat nešla a samozřejmě jsme se s tehdejším partnerem rozešli, sice až když bylo malému půl roku, ale spělo to k tomu od začátku. Synka bych nevyměnila za nic na světě a rozhodně ne za sobeckého slabocha, kterým můj expřítel po vztahové a citové stránce byl. Nyní jsem šťastná v novém vztahu a s dalším robátkem.Držím ti moc pěsti!

Autor: Veru+M   18.5.2014 v 16:10

Ahoj,neštastnice,naprosto vím,jak se cítíš..jsem na tom stejně..10 tt,doma 4 letý klučina a přítel dítko už nechce..nutno podotknout,že by každý prcek měl jiného otce..pár dní už jsem neštastná a bojuju sama se sebou,zda jít či nejít..sama s 1 platem v budoucnu 2 děti neuživím,ale tím,že jsem jedináček,tak jsem pro syna chtěla a chci sourozence..ale 1.těhu nebylo štastné a 2.jsem si představovala láskyplné a ted jen sedím a roním slzy..nevím co ti poradit,ale cítím to stejně v tom,že pokud půjdu na potrat,vztah skončí-ikdyž už možná skončil ted..

Autor: Akálka   18.5.2014 v 17:57

Ahoj Klárko,jestliže ti tohle řekne chlap,pak podle mě vůbec nemá cenu se jím zabývat,natož jeho rodinou.Veru taky vím,že bez peněz to dneska nejde,ale vždycky je nějaká možnost jak se to dá vyřešit.a jak říkáš tímhle už ten vztah skončil.Holky vykašlete se na chlapy a soustředte se na sebe.On se nějakej najde,který si vás zaslouží.Já jsem v 11tt a nedokážu si představit,že bych šla na přerušení.Držte se a hodně zdraví.

Autor: Brozanka   18.5.2014 v 19:51

[543255]Klárko,myslím,že je to vícc než jasné,stojí za tebou rodina a moc dobře ví o ttvých zdravotních problémech......myslím,že kdyby o nich věděl tak dobře i tvůj přítel,tak by se nenechal ovlivnit a jednal by vlastní hlavou. Děti jsou smysl života,zanechávají tu po nás nesmazatelnou stopu a hlavně,početí samotné je zázrak......nedej si to vzít,mohla by jsi jednou litovat a ČAS NEJDE VZÍT ZPÁTKY. 

Autor: Bledulka   18.5.2014 v 20:02

Klárko i Veru, koukala jsem se na druhou řadu Čtyři v tom (dá se to pustit na webu čt) a hodně inspirativní pro mě byla Kristýna, už od začátku počítala s tím, že bude na dítě sama, ale pustila se do toho srdcem... Třeba bude inspirací i pro vás.

Autor: Lemu   18.5.2014 v 21:22

10týden už je opravdu dost, ale před několika měsíci jsem na interupci byla první týdny naprosto šíleny hormonální smrš´t  beznaděj, výčitky pocit viny, ale zracionalizovala jsem to rozhodla jsem se pro své narozené děti pro jejich lepší život a jejich pohodlí dalším dítětěm bych sice uspokojila své svédomí a touhu po dalším dítěti ale dost bych zkomplikovala život jim. Budeš schopná když zůstaneš sama uživit své jedno natož dvě děti ano zvládnou se dá všechno, dítě ti to vynahradí, ale život za tebe nikdo neodžije a ikdyž to pro mě byl ten nejhorší zážitek a rozhodnutí v životě vím, že jsem udělala dobře a jednou až bude čas být lepší matkou než bych byla teď tak budu... vše má svůj čas. Miminko je krásný dar, ale je to velmi ale veliká strarost .

Autor: Pavli   21.5.2014 v 09:22

Klarko,napis nam jak ses rozhodla..ja.byla.na potratu.pred 3 lety,kdyz jsem mela doma doma uz 6ti mesicniho prcka,myslim, ze byvh to zvladla,melu by mezi sebou rozdil rok,ale z me i pritelovo blbosti a strachu ze to takhle nezvladnu jsem na potrat sla a dodnes si to vycitam!!!zvlast kvulu tomu ze Misovi jsou 4roky a pritel se rozhodl,ze dalsi uz nechce:-(

Autor: Veru+M   21.5.2014 v 16:52

AHOJDA VŠEM,tak jsem dnes byla na kontrole a měla si vyzvednou průkazku,ale po ranní sms od přítele,že si nechce zkazit příštích 18 let a ani tomu mimi,jsem se krapet zhroutila,ač podvědomě vím,že "to" nechce. Sebrala jsem zbytky sil a odvezla mého prcka s neštovicema k babičce a jela na gyndu a tam rovnou po příchodu se rozbrečela. Dr udělal utv.a jsme 11+0 a vypsal mi žádanku..já si mimi /ač mi to dr rozmlouval / i nahrála a brečela jsem celých 10 min v ordinaci..bohužel už nemám čas na přemýšlení a zítra,nebo v Pá musím na krev a v Po nejpozději na zákrok..  Jsem si vědoma všeho..tak moc to bolí,ale vím,že bych s prckem č.2 jen ukojila svou touhu po dítěti a pocitu,že Max má sourozence,ptž já nemám,tak jsem nechtěla,aby zůstal prostě do budoucna sám  Finančně by mi asi pomáhala máma,ale co dál..co výchova a starání se..s horečkou je vysilující postarat se o 1,natož o 2 děti :( Udajně 1 dítě=žádné dítě a já byla s Maxem od počátku sama,tak vím,jaká řehole to je..tak moc to bolí,kord když jsem dnes drobka viděla 

Autor: Pavli   21.5.2014 v 17:25

[545902] jeste si to muzes rozmyslet....ver mi ja toho lituju uz pres 3 roky a dotedka taky vidim ten ultrazvuk........kdykoliv vidim nekoho kdo ma 2 deti nebo druhe ceka tak si vzpomenu a boli to.Nemela jsem to delat.