O tatíncích - co ty na té mateřské pořád děláš?
Autor: desideria 13.6.2013 v 11:17
Holky, mě k tomuto tématu napadá, jestli se trochu nemotají role. V současné době tatínci mají hlavně finančně zabezpečit rodinu. Pomoci s miminem bývalo zvykem spíš po ženské linii, babičky atd.. Když vidím, jak je manžel vyřízený z práce, nedovedu si představit po něm chtít ještě něco dalšího. On se stará aby byly peníze na účtě, aby byla zaplacená hypotéka, abych nemusela počítat, jestli mám nebo nemám na balík plenek. Když je s námi dopoledne třeba u doktora, tak to znamená, že pracuje do tří do rána, aby tu práci udělal - nikdo jiný to za něj neudělá. Že dcerku miluje, co může tak je s námi, koupe, jednou v noci krmí, neberu zas tak úplně jako samozřejmost. Když jednou večer odpadl úplně únavou a probudil se až ráno, tak jsem samozřejmě malou taky nakrmila a vykoupala bez něj.
Vím, že se naše dcerka narodila jako neskutečně hodné dítě, na druhou stranu každé krmení obnáší zhruba hodinu času, před krmením cvičíme, a každý týden obrážíme jednoho - dva doktory.
Autor: vločka 13.6.2013 v 11:33
Manžel mě občas vyčte, že on maká, tak chce mít doma klid a né se hned starat o dítě...ALE já si před mateřskou neválela šunky..chodila jsem do práce a tvrdě dřela, abychom se měli líp..a po té práci jsem ještě makala doma a kolem baráku, abychom nežili jak v jeskyni, takže když mě řekne o rozdělení rolí, tak se jen zasměju..ale spousta lidí to takto má a vyhovuje jim to..emancipace je super, ale pro ženský to má takovej důsledek, že krom hokny jedou doma ještě druhou směnu, tak aspoň o ty děcka ať se chlap postará taky
Autor: desideria 13.6.2013 v 11:42
vločko, až budu chodit zase do práce, tak u nás doma bude uklízet uklízečka, prostě co zvládnu to zvládnu, a není špatné si nechat vypomoci. Zrovna včera jsem obdivovala sousedku, pracuje na vrcholné manažerské funkci, jedno dítě školkové, druhé v bříšku, doma uklizeno, zahrádka opečovaná, nechodí ve zmačkaných hadrech, a hned jak to půjde zase bude pracovat aspoň z domova. Jediné, čeho jsem si všimla, že více chodí na obědy a večeře do restaurací, což chápu.
Taky je varianta, že se o dítě bude starat tatínek a maminka bude chodit do práce?
Když se rodiče domluví na dítěti, tak tomu oba dva něco obětují, čas, peníze, zodpovědnost ...
Holky, a to jsme na tom ještě s tříletou mateřskou dobře, v jiných státech jdou do práce když je dítěti rok, a řeší doma chůvu ...
Autor: Macek 13.6.2013 v 13:01
ahojky,holky,
Tak si myslím že jsme všichni na tom podobně.Celé těhotenství jsme se v podstatně těšila sama,až ke konci.Žijeme s příteleme 11 let na hromádce,a také je starší o 13 let.Když jsem přišla s porodnice,tak mi pomáhal a doknoce i uklízel,vypral,jak je to šlo.A to ještě stíhal pomáhat známému s koupelnou.Šestinedělí bylo v pohodě,malá byla hodná a budila se jednou max 2 krát za noc.Ted' jsem si našla brigádu na 6 hod,a tak o víkendech hlídá,a ani neremcá.Je pravda že když byla mimčo tak se moc nezapojoval.co se týče hlídání,krmení a přebalování.To radší šel a pomohl s úklidem.Myslím že je to u nich zakořeněné,a že to viděli vesměs doma když byli malými dětmi.Klasika máma uhoněná a táta u TV,myslím že by to měli prckové doma okoukat,a když uvidí že táta běžně uklízí a pomáhá mamce,bude se v dospělosti chovat úplně stejně.takže holky hlavu vzhůru
Autor: Hanka 13.6.2013 v 13:23
[328973] No to je otázka. Samozřejmě, že ten, kdo vydělává musí dostat taky nějaký odpočinek. To mám na pamněti, ale nechodím kolem něj trochu moc opatrně? Když jsem ještě chodila do práce, taky jsem nemohla přijít domů a hodit nohy nahoru. Bylo potřeba vyprat, nakoupit, ...atd. K tomu jsem dodělávala dálkově vysokou. A taky doma nebyl nikdo, kdo by mi řekl, máš toho hodně odpočiň si. Ženská přijde domů a začíná jí druhá šichta. Dnes je moderní stavět roli otce i matky na naprosto stejnou rovinu. Jsou si ty role ale opravdu rovné?
Autor: Misa 13.6.2013 v 13:37
Martinko,
jasně, že to teprve uvidím, ale chtěla jsem reagovat na jednu poznámku. Ten muj byl živnostník a moc práce neměl kvli tomu hnus počasí. Takže to myl nádobí, vysával, vytíral... Já mohla odpočívat, když mi nebylo dobře. Teď je ale zaměstnancem, dělá na směny, svoji zedničinu má jako vedlejšák, pomáhá tátovi s rekonstrukcí garáže. Má toho teď hodně, je unavený, takže teď po něm nic nežádám, ale je to taky tím, že musíme něco našetřit na zimu, proto teď jen pracuje a pracuje. Ale vím, že když bude doma, o malýho se postará. To mi i řekl v souvislosti s tím, že pokud budu chtít a potřebovat, mžu po porodu chodit cvičit, abych shodila nadbytečná kila. takže myslím, že to bude ok. A když ne, promluvím si s ním...
Autor: desideria 13.6.2013 v 15:35
hlavně tohle nikdo jiný než ten táta a máma nevyřeší. Když jsme chodili do práce s manželem oba, tak jsem neměla už fyzických sil (po 5ti dvanáctkách v týdnu) uklidit, vyžehlit. Tak chodila na tyhle práce paní. S jídlem jsem víc plánovala, když už stojím u sporáku, uvařím dvě - tři jídla, namrazím. To samé při plánování nákupů. Teď jsem doma, tak si uklidím, vyžehlím. Netrvá to celou věčnost, vždyť dát dusit maso na omáčku je kompletně 10 minut, pak se to 2-3 hodiny samo dusí, pak to za dvě minuty dochutím. V troubě se maso peče taky samo. Domácnost opravdu nesebere tolik času, chce to jen trochu plánovat jednotlivé kroky.
Autor: Mat 13.6.2013 v 20:46
Ahoj,
my jsme s přítelem o 16 let,miminko jsme chtěli oba, já měla hodně těžký porod, ztratila spoustu krve, ale doktorka rozhodla, že pokud kojím, transfuzi mi dávat nebude (nežiju v Čechách), takže první dva měsíce jsem zvládala jen kojit, vařit, starat se o malou jakmile jsem vstala a trochu se fyzicky namáhala, tak jsem měla závratě, zadýchala se a bylo mi hrozně zle. Přítel mi s malou nepomohl, nepřebalil, snad jednou, dvakrát. Přesto máme látkové plenky, děláme od počátku bezplenkovku, malá nikdy neochutnala umělé mléko. Babičce je 80, 1x týdně mi přijela vyžehlit plenky v šestinedělí, 2x jsem musela já. Přítel nakupoval, když bylo nejhůř, tak i vytřel. Ale aby v noci vstal a přinesl mi malou??? Ani omylem. Spíš mě okřikl, ať za ní nechodím, aŤ ji nechám vyřvat. A to vlastně praktikoval pořád - když jsem mu řekla, že malá chce pozornost, že potřebuje na záchod, nebo má hlad, tak mi vždycky odpověděl, že musí naučit samostatnosti, naučit čekat, atd. Zlepšilo se to, když si malá s ním dokázala hrát - přišla, něco mu podala, tj. kolem toho 10 měsíce. Teďka není problém je nechat samotné doma - on sice bude dělat něco na počítači, ona mi nejspíš opět vyhrabe hlínu z kytky a bude počůraná, protože on si málokdy všimne, že musí, ale hlady ani žízní neumře a ze schodů ji také nenechá sletět. A malá je spokojená s tátou... no, také ji naučil jíst čokoládu, dal jí zmrzku. Holt jsou ty role rozdělené. Také do mě přítel hučí, ať se vrátím na částečný úvazek do práce, mohla bych pracovat z domova, malá by nemusela do jeslí. Ale když jsem to zkoušela na pár týdnů, tak byl problém, že jsem najednou neměla pořádně čas po večerech ani na něj... jsem ráda, že on pracuje a já můžu být doma. Vidím to kolem sebe. Na první dítě tu mají nějak 18 týdnů mateřské a pak 6 měsíců rodičovské, u druhého je to už 3 roky rodičovské a delší mateřská. Ženské, co se vrací do práce de facto vydělávají jenom na tu chůvu. No a jednu chůvu máme v rodině - moc milá ženská, ale z těch všech školení na diplomy, které musí absolvovat, aby vůbec mohla být chůvou, má zcela vymytý mozek, dítě bych jí asi nedala, páč by se zcvoklo :-)))Jo a se zájmama, začla jsem chodit 1x týdně v 6 ráno cvičit a pokud se malá vzbudila než jsem se v 7:30 vrátila, byl přítel děsně utahanej celý den :-) a ptal se, zda tam příště ještě chci jít. Že to přeci není zdravé, takhle brzy ráno.
Autor: Simka 13.6.2013 v 21:40
Ahoj holky, při prvním porodu byl manža se mnou, šestinedělí jsem neměla lehké, ale manža nakoupil, uvařil a zbytek jsem se musela postarat sama, manža chodil do práce a zároveň studoval, na což prý potřeboval dost času. Vaření jsem si ulehčila tím, že jsem si pro obědy chodila do školní jídelny a manža teplé večeře nechce. Samozřejmě občas pomohl, ale nijak se nepředřel.:-) Druhé těhu jsem měla komplikovanější, manža mi malinko více pomohl, ale taky zas nic závratného, opět začal studovat. Při porodu byl se mnou, po porodu se postaral o první dcerku v šestinedělí už je to s druhým dítkem jednodušší, tedy pokud samozřejmě nejsou komplikace. Já jsem si na konci šestinedělí už troufla s dcerkama vyjet i na pobyt od mateřského centra. Z počátku jsem se fakt strašně moc honila, hlavně kvůli starší dcerce, aby nepoznala rozdíl, když přišla sestřička, ale pak mi začlo rapidně ubývat sil, dost často mi nebylo dobře, začla jsem být i nervózní a uštěkaná, a najednou manža už nepotřeboval tolik času na studium a začal mi neskutečně pomáhat. koupeme společně, pak připraví večeři pro starší dcerku a pak pro nás, umyje nádobí o víkendu převážně vaří, pohraje si s holkama. Každou druhou neděli bere starší dcerku do divadla, takže vaří většinou v sobotu večer, jezdí na nákupy, žehlí povlečení a prostě udělá co je potřeba. Tedy vždycky dělal o co jsem ho požádala, ale mě už nebavilo si pořád o vše řikat a teď to jde i bez toho. Manža by klidně i rád holky hlídal, abych si někam zašla, ale já jsme taková závislačka, tak nikam bez nich nechodím. Jen ve středu chodím se starší dcerkou na cvičení a o mladší se postará tatínek, vykoupe, udělá kašičku a pohraje si s ní. Mladší dcerka nám vstává dost často ráno mezi 5-6,00 hod. a dokonce se už se mnou manža ráno střídá ve vstávání, jen malou nakojím a on už si ji vezme, přebalí, převlékne, uvaří nám čaj. Jen tedy v noci absolutně neslyší, když k malé vstávám.:-)
Autor: Helena & Vojtíšek 20.12.2012 14.6.2013 v 19:36
[328973]
Desiderio, ono to přeci není tak černobílé. Každý muž nemá náročnou práci, jako tvůj manžel a ne každý muž vydělává tolik, aby se žena nemusela obávat, jak to zvládnou. To jen na okraj. Mít dítě je rozhodnutí vždy dvou lidí a není přeci spravedlivé, aby muž žil jako před tím a žena byla zralá na psychiatrii. Upřímě, z některých příspěvků mám dojem, že jsou ti pánové prostě líný hova.a (pardon). To že chlap vydělává a má po práci nárok na odpočinek je hezká představa, ale chodil do práce stejně i před tím, než měl potomka, tak co je na tom najednou tak náročného, že by nemohl pomoci??? A žena do práce chodila jistě stejně. Takže nevidím důvod, proč by po příchodu domů nemohl vzít kočárek a na hodinu se s miminkem projet, místo čučení na bednu nebo pití piva, když se jeho žena nestihla od rána ani učesat a pořádně najíst. Ale to maminky s hodným miminkem, jaké píšeš, že máš, jen těžko pochopí
Kdo nezažil, opravdu nepochopí. Ještě tak před dvěma měsíci nacházel můj přítel po příchodu z práce rozcuchanou trosku, rozbordelený byt a uřvaný miminko, teď mám uklizeno, uvařeno, jsem v pohodě a miminko se na něj culí, hned jak ho zmerčí. Přesto mi od začátku vydatně pomáhal a teď pomáhá pro svoje potěšení. U nás za to mohly prdíky a náročnější povaha syna a jak jsem tady na stránkách četla, nebyla jsem na tom zdaleka nejhůř.
Tak jen jsem musela reagovat, to tvoje pojetí není podle mě motání rolí, ale prehistorický přežitek, promiň, nic ve zlém
Nový příspěvek
Nově založená témata v diskuzi
Dovolená
Poslední příspěvek: 9.1.2025 v 18:37
HCG 14 dní po ovulaci
Poslední příspěvek: 5.1.2025 v 13:36
První IVF
Poslední příspěvek: 3.9.2024 v 11:53