Autor: Romik a Danielek /12.3.2013/   1.2.2013 v 18:45

Desi, škoda, že neradíš, já vím, každá rada je drahá. Ale já už ani žádné zázračné rady nečekám, takže nevadí , jen jsem se chtěla o další bolestivou ránu podělit. Dost to bolelo a asi chvíli bolet bude. [271809]

Autor: Romik a Danielek /12.3.2013/   1.2.2013 v 18:49

Růženko, zatím vždy balím kufry a manžel pak velmi rychle vše stáhne a seká latinu, takže z toho nic není a hlavně máme děti. Uvidíme, jak se to vyvine . Pak je to tak, že mu vše odpustím a je mi ho líto, že je takové pako. A tak je to stále dokola a to mě momentálně hrozně nebaví. Mám pocit, že vše dělá ne kvůli mě ani sobě, ale kvůli okolí.

[271767]

Autor: Mirka   1.2.2013 v 18:55

[271829] ahoj Romiku jj asem to já z březnovek máš opravdu můj obdiv nezlob se ale asi bych  s ním fakt vyrazila dveře vím není to lehké máš doma dvě děti třetí na cestě ale já´bych ty nervy neměla mě když bývaly řek at jdu na potrat zvedla jem zadek a šla do hájeco  s  takovým kreténem přímo nesnáším takové to netykavé chování a koneckoncu pokud ho to malé nezajímá fajn ale na tebe by mohl myslet máte doma dvě děti no nezávidím ti tvou situaci ale rozhodně bych nenechala sebou vytírat

Autor: desideria   1.2.2013 v 18:55

[271829] Nechápu, jak si představoval, že podstoupíš interupci, a příjdeš domu a budeš se tvářít jako by nic? Tak ať jde na vasektomii, když s tím má takový problém, že neumí ukočírovat ty svoje spermie na uzdě. Uf, na to už opravdu nemám co říct .. A některé z už narozených dětí do děcáku dát třeba nechce? Nepřekáží mu? DEBIL. 

Autor: Romik a Danielek /12.3.2013/   1.2.2013 v 19:57

Holky, jsem ráda, že se tak pěkně umíte vytočit na tím mým bláznem. Já už se zmáhám pouze na opovržující mlčení . Scénář je jasný, jen se mi čím víc se blíží porod do toho nechce. Sbalit Danielkovi a sobě všechny věci a nastěhovat se mého bytu je řešení stále otevřené. U staršch chtěných, plánovaných a manželem milovaných dětí bych byla jen, když by byl manžel v práci nebo si řešil své "záležitosti", to už jsem mu řekla a velice se ho to dotklo, že bych ho opustila, já se v něm vyznám čím dál míň.

Je mi z toho na nic, ale asi se tomu nevyhnu, ačkoli jsem to chtěla oddálit, co nejvíc, bohužel jizva je opět otevřená a bolestivá. Určitě to zvládnu vyřešit, ale sil ubývá. Zakazuji si se litovat, ale v té nemocnici to na mě dolehlo hodně. Ani nevím proč mi říkal, že chce být u porodu, ale tuším, že by pak nejspíš nechtěl vysvětlovat blízkému okolí, proč tam nebyl.....Nazývá to zodpovědností, ale já mu řekla, že je pokrytec nic jiného, nic nedělá kvůli mě ani nejmenšího, dělá to jen proto, že ví, že by ho okolí odsoudilo a z toho se mi chce blít .

Díky za slova podpory moc si toho vážím, nikomu jinému tyto stavy svěřovat nechci, stydím se za to, že se můj muž takto chová .

Autor: RuzenaEisova TP 23.3.   1.2.2013 v 20:39

Romi fakt ti vůbec nezávidím, ale plně tě chápu. Třeba máš ještě krapet naděje pokud si sním byla jinak štastná. Oni jsou totiž chlapi všichni stejní. A pokud pracuje,  nepije a je na něj spolehnutí tak bych se stím naučila žít. čas vše spraví nebo alespon vyprchá to napětí. Já začala se svým prvním už ve 13 a pak těhotenství a za pár let rozvod a pak další a pak před svadbou další udělal dítě jiný a šel a já zas zůstala sama a tak dneska všechno beru úplně jinak sem tam si pobrečím a říkám si proč zrovna já, ale v poslední době jsem už tak obrněná, že si jen povzdychnu a zasměju se tomu a život jde dál. Snažím se radovat z maličkostí.  Držím palce

Autor: Lada   1.2.2013 v 20:39

Ahojda maminy,můžu se k vám přidat?? Otěhotněla jsem neplánovaně s mým nynějším přítelem,ale on rodinu nechce,posílal mě na potrat,ale já jsem se naštěstí rozhodla pro malýho človíčka... S přít.to je teď takový divný,chová se občas hnusně,neobejme mě,nic.... Když ho to chytne,tak vyčítá. Navíc je pravda,že nemáme moc peněz,tak nevím,jak to vše zvládnu,kdybych zůstala s mimi úplně sama... Nemáte některá taky tuto zkušenost?

Autor: Romik a Danielek /12.3.2013/   1.2.2013 v 21:34

Růženko, můj muž je dobrý táta našim dvěma dětem (plánovaným), pracuje, nekouří, nepije, sportuje. Ovšem toto vše já beru jako normál nikdy jsem nehledala mužského s jinými vlastnostmi. No, vše klapalo dokud jsem neotěhotněla potřetí a mu se zhroutil svět a má za to, že to šlo lehce vyřešit a já to neudělala. Nechápe moje emoce a asi ani nechce. Nechce věřit tomu, že by potrat náš vztah zničil úplně. Teď ještě stále doufám, že se vše ještě upravdí, ale čím déle to trvá tím tomu věřím míň. Mám opravdu chuť sbalit kufry a vypadnout. Asi mě to zase přejde jako vždy a zase se to vrátí jako vždy a takto já žít nechci. Buď budeme jako rodina nebo nebudeme jako rodina na nic jiného to nevychází. A jestli se manžel nesmíří s tím, že máme přírůstek, tak se s ním nesmířím já. Situaci stále zhořšuje, svým přístupem, ale moje trpělivost má své meze, jako u každého. Uvidíme, dám tomu trochu času a jdu od válu . 

[271878]

Autor: Romik a Danielek /12.3.2013/   1.2.2013 v 21:38

Ladi, já tvou zkušenost nemám. Jen podobnou. To, že jsi nešla na potrat je dobře o tom žádná. To, že je přítel pako je fakt o tom také žádná. Ovšem jak to všechno zvládneš sama to ti nevím.  Já se takto střihnout nemohu máme spolu ještě další dvě děti, takže to už tak jednoduché není.  Určitě bych se obrátila na sociálku a nějako charitu, pokud je to hodně špatné. Jinak fakt nevím, jak to řešit.  Ale ostatní holky určo něco poradí.

[271879]