Autor: Mirka   2.2.2013 v 16:26

[271879] Ladi já mám tuto zkušenost a dost bohatou,býval vydělává dost slušný balík já studentka a o naše malé které je ještě v bříšku nemá vůbec zájem říkám si vždycky nějak bylo a nějak bude,vzdát se mimiše by byla hloupost určitě by se objevila mnohem těžší věc,takže hold bojuju sama ale je mi fajnjen bohužel nevím co s otcovstvím uvést ho by znamenalo že by měli o něj zájem,že by ho chtěli do péče a tím by mě samozřejmě dostali na hotové dno takže se asi vyseru i na celé jeho prachy,nevyměním svou dcerušku za peníze to fakt ne

Autor: Mirka   2.2.2013 v 16:31

Jo holky ještě mě napadla jedna věc když ho uvedu teda jako otce dítěte do rodného listu znamená to automaticky že má na malou stejné právo jako já že????? Neda se to nějak ošetřit abych o malou nepřišla? Zázemí,finance,jako takhlen všecko pro maličkou mám takže by neměl moc velkou šanci ne?

Autor: kalarai   2.2.2013 v 16:57

Ahojky Mirko, na malou práva mít bude, ale ne takové jako ty. Bude ti muset platit alimenty. Bude mít právo návštěv, ale nedají mu jí do výhrydní péče. Ale k tomu může dojít i když ho jako otce neuvedeš a on si zažádá přes soud o určení otcovstí. Dokud kojíš tak nemá nárok ho mít přes noc, max to snad tolerují do dvou let věku dítěte, ale stýkat se s ním bude moci. Jsi v dost složité situaci, ale o svěření dítěte do péče tě trumfnout nemůže!!!

Autor: Mirka   2.2.2013 v 18:42

[272104] Moc díky za info jsem fakt ted ráda za každé nové info,takže ted uvažuju co je teda nejlepší.No asik ho neuvedu uvidím počkám co a jak se bude dít.Nejhorší je že vůůůbec nekomunikuje a já nevím co můžu čekat,no já nečekám raději nic.

Autor: Romik a Danielek /12.3.2013/   5.2.2013 v 10:29

Miri, to mě mrzí, že to máš tak vyhrocené, ty jsi z Ostravy, že? Už jsem ti pomoc nabízela, kdyby jsi něco potřebovala dej opravdu vědět. Zatím dávám do kupy byt po mé mamce a zatím ho nechci pronajímat nikomu komerčně, protože to mám jak víš taky doma podivné, ale pokud by jsi potřebovala azyl ozvi se, domluvily bychom se na podrobnostech. Ti chlapi zatrcený nám dávají tedy zabrat, jako by samo těhu nestálo za to.  [272132]

Autor: desideria   5.2.2013 v 10:58

[272132] Mirko, když neuvedeš otce do rodného listu, tak nebudeš mít nárok na dávky, ověř si to, aby jsi na to spíš nedoplatila. 

Autor: Romik a Danielek /12.3.2013/   5.2.2013 v 11:01

Ahoj Romíku, tak jsem se zase trochu obrnila, ale zatím máme tichou domácnost. Nevím, zda si moje polovička něco uvědomuje nebo to, že s ním nemluvím mu vyhovuje a nechce se mnou nic řešit jen čeká až bude zase příležitost mi ublížit, tak to s radostí udělá. Já si nyní třídím myšlenky ze stavu sebelítosti a bojové nálady, jsem se dostala do fáze rozumných úvah.

Zvažuji stále, co se pokazilo, ale vypadáto, že s těžkým srdcem a sebezapřením můj muž přežil naše dvě plánované ratolesti a teď se těšil na zasloužený klid, který se prostě nekoná, díky třetímu těhu. Má za to, že řešení dané situace potratem by bylo jediné správné řešení a vše mohlo být "vyřešeno" už na začátku, ovšem já pro nás vybrala tuto pro něj "katastrofu". Dala jsem přednost nenarozenému dítěti před ním.  Prostě to nemůže rozdýchat, ačkoli se na mé nátlaky snaží, prostě mu to nejde a pocit křivdy v něm stále dříme tedy občas nedříme. Mám dojem, že si je vědom, že přehání, ale neumí si pomoci. A protože mi své pocity nesděluje pomoci mu nemohu ani já, ovšem tu pomoc, kterou očekával bych mu prostě nesplnila. Asi si opravdu myslel, jak piše Desi, že byl podstoupila tento "zákrok", přišla usměvavá domů a jeli bychom dál, ale já jsem naprogramovaná jinak, dál bychom už nikdy nejeli to vím naprosto jistě.

Jsme spolu letos 20let, měl ve mě parťačku měli jsme společné zájmy (hlavně sport), ovšem vše do doby než se narodilo první naše dítě a já se plně začala věnovat mateřským povinnostem, všechno ostatní pro mě od té doby nemá větší cenu než děti. Už druhé těhu nenesl zrovna dobře, ale to jsem neměla čas řešit. Po vypiplání druhého prcka z nejhořšího tedy ve čtyřech a půl letech jsem se mu pomalu začala vracet, jako paťačka, milenka, ovšem osud to rozhodl jinak a jeho pohár trpělivosti přetekl s dalších neplnovananým těhotenstvím. Do jisté míry ho chápu, chlapi nejsou tak odevzdaní dětem jako my ženy a je mi ho nyní spíš líto. Já se s jeho výlevy asi budu muset srovnat, ačkoli si myslím, že to přehání. Bohužel nemáme ani jednu fungující babičku, tak dostat se někdy ve dvou bez dětí je nemožné. Asi jsme byli až příliš dlouho spolu bez dětí a to není zrovna výhoda. Nic méně, ačkoli se můj muž chová, momentálně jako debil, já ho opravdu miluji a k neuvěření celých 20let. Včera jsem měla hroznou chuť, navzdory všeho, ho obejmout, ale neudělala jsem to, asi není ještě čas na odpuštění. Jak psala Romča a myslím, že by to tak mělo být o odpuštění by si měl říci a ne, že to nechá opět vyšumět, nebo se mýlím?

[272094]

Autor: iiiviii   5.2.2013 v 11:44

ahojky, taky jsme letos s manželem 20 let a v červnu se nám narodilo třetí dítko - holčičku, dlouho jsem ukecávala ať máme ještě jedno, že když ti dva naši starší kluci vypadnou na víkend, tak jsme jak dva důchodci se psem .o) a povedlo se...

držím palce ať to vaše manželství přežije a hlavně tobě! pevné nervy ať máš i veselé dny! asi se to v tobě všechno mele - štěstí i smutek. snad se chlap umoudří a promluvíte si ... hodně zdaru a zdravé mimi !!!

Autor: Romik a Danielek /12.3.2013/   5.2.2013 v 13:56

Ahoj Ivi, díky za povzbuzení asi kdyby to byla holčička, tak takto nevyvádí, holčičku vždy chtěl, ale nechci psát bohužel, je to chlapeček, prostě to bude chlapeček, kterého jsem si uchránila a kterého nedám za nic na světě ať je to jak chce. Celkem mě i mrzí reakce okolí, kde mají všichni chuť řešit, že to není "TA HOLČIČKA" už mám to pomalu alergii. Já tím, že jsem v třetí dítě ani nedoufala, vůbec neřeším pohlaví. Jen by to asi bylo s manželem lehčí, ale tak to má prostě být a to tak beru. U nás to ani holčička být prostě nemohla, protože jsem si vzala po dvou dnech Postinor a kdyby to holčička být měla tak by prostě nebyla. Všichni víme, že kluci jsou ti, co jsou hned po ovolulaci a tím, že my se do ní přímo trefili, tak ani Postinor nezabral.

S manželem jsem o tom už mluvila vícekrát a vždy se to vrací, takže si myslím, že to asi už nemá smysl asi to chce čas. Já jsem sice netrpělivá, ale i to se asi musím naučit trpělivosti, která přináší přeci ty nejkrásnější růže. Nechci se tím vším trápit, ale to prostě jaksi nejde, ke všemu ta zima není nikdy ideální na partnerské krize, to už mám odzkoušené. Snad to dopadne dobře pro nás všechny.

[273189]