Autor: Simka   31.12.2012 v 23:54

Ahoj Renčo, neboj nejsi tu sama.:-) I já zbožňuju ten klídek, kdy moje princezničky spinkaj, já hned potom vyžehlím a poklidím a plácnu sebou na gauč s no´tasem na klíně a chvilku si posedím se svýma myšlenkama. Manža tu je sice se mnou, ale potřebuju si prostě jen posedět a popravdě už si moc přeju, aby byla půlnoc a mohla jsem si jít v klidu lehnout, přeci jen mi zítra bude ta probdělá noc přes den na fyzičce chybět. Trošku ti to domácí zvířectvo závidím, ale na druhou stranu, když si vezmu, kolik práce za tím je, tak jsem ráda, že máme doma jen džungaráka a topení na plyn. To fakt smekám, kolik toho zvládáš.

Autor: renča.k   1.1.2013 v 06:48

já upadla po desáté hodině do komatu...:))) přítel mě budil před půlnocí, připili sme si a já šla pokračovat...romanku jsem chtěla vzbudit na ohnostroj, ale nešlo to, spala jak dřevo, to bude zase mít keců, že to neviděla, už to slyším...:))) takže hned od rána, to pojede na novo...:))) ted je vzhůru zatím jen malej, to ještě jde...:)))

Simko můj pracuje od tří ráno do šesti - sedmi do večera, krmí dobytek na farmě, tak jezdí jak kdy a když je v práci, což je 15-20 dní v měsíci, tak je to tu všechno na mě a to si pak nadávám, že sem si vymyslela takovejch zvířat...ale pak když se dělá zabijačka a já plním mrazák masem a pořádně už to nemám kam dát, tak to pak hřeje u srdce...ted když jsou prázdniny, tak je to lepší, neřeším školu s romankou, tak se mi i párkrát ted povedlo jít si s malým ještě na hodku ráno lehnout...ale jinak vozím holku na autobus do školy, tak to jsem pak večer k ničemu...a to můj ještě hudruje, že na to nemám náladu...bože, kdo by měl...náladu mám pak jen na spánek...:)))

někdy bych chtěla, aby si to zkusil...kolikrát je doma, sedí tu tak 10min. a musí jít ven něco dělat, páč mu z děti vstávaj vlasy na hlavě...nechápu, že mu nedochází, že já v tom sem od rána do večera každý den...někdy mě mrzí, jak se chová...ale nevím jestli bych si jinde polepšila...zdá se mi, že ne...on je ukázkový lev a s tím se nedá pohnout...

Autor: Romik a Danielek /12.3.2013/   1.1.2013 v 10:11

Ahoj Simko, no asi nás "trochu" překonala Renča, protože, co si opravdu neumím předtavit, že bych se starala o nevlastní dítě. Moje děti jsou opravdu chráněny mateřskými hormony, které ve mě kolujií pouze pro ně, díky jim jsou v mé nepříčetnosti v bezpečí, bez nich bych za sebe nemohla ručit ani omylem. Ovšem jiné děti, které se chovají, stejně jako moje nemohu vystát to přiznávám bez přetvářky. Děti mi vždy lezly na nervy, můj otec si pořídil ještě z druhou manželkou dvě dcery, které jsem už nevyhledávala, víc jsem si samo rozuměla se staršími dcerami jeho manželky, které jsou mi daleko bližší, vztah jsem si k mladším nenašla dodnes, věkový rozdíl je příliš velký, přeci jen 15 a 19 let je hodně, tedy ani se tomu není, co divit. Jinak to co píše Renča je tedy mazec, toto mě donutí opravdu se nad sebou a svou hysteríí zamyslet .  Ono, už to jak člověk musí fungovat v neustálém hluku děti, nevím jak vaše, ale naše děti neumějí mluvit potichu mě dovádí k šílenství do toho to nevyspání a je vymalováno.  My jsme celé svátky na hromadě celá rodina. Manžel něco dotáhl z práce, tak mě nakazil od včerejška jsem na ATB, stařší syn dostal spálovou angínu ATB už dobral, mladší dostal Laryngitídu, takže super svátky a prázdniny dětí. Ty nemoci jsou na palici, ovšem když to složilo i mě tak je to na pytel ještě víc.  No, nic žitov jde dál, tak vám přeji hodně sil. Dále nám všem přeji hodně sil v novém roce a hlavně hodně trpělivosti s našimi miláčky .

[254482]

Autor: desideria   1.1.2013 v 10:24

jo jo, s dětma je to jako s prdama. Člověk snese jenom ty vlastní ...  

Spíš nechápu, proč se musela Romča ještě omluvit, když se nechtěla starat o cizí dítě. Já toho jednou měla tak plný zuby, že jsem se sebrala a ze dne na den odjela do lázní. Že je nutně potřebuju. To byl takový blažený klid, mě se tak nechtělo domu! 

Autor: Miluška TP 13.3.2013   1.1.2013 v 11:34

Ahoj všem v Novém roce.

Nevím kde začít, asi u Romíka...Naprosto tě Romíku chápu se vším všudy. Čekáme neplánovaně třetí přírůstek-chlapečka a doma máme 2 raubíře.. Rozdílné máme akorát jen to, že mým dětem bude koncem února rok, ale fyzicky jsou na 7měsíců. Narodili se nám o 14týdnů dříve a tak je snimi práce více než dost. Vážili 500 a 600gramů a jeden znich má pomalejší vývoj hlavně kvůli tomu, že toho moc nevidí. Navíc je pořád hodně malinkej, neustále s něčím nemocnej, měla bych sním alespoň 4x denně cvičit, do toho musíme cvičit - stimulovat očíčka ale často to nezvládam tak, jak bych měla. Teprva nedávno jsme začali s příkrmama což u malého je také dost náročné, často mi zvrací a nemluvím o tom, že v průměru 3x týdně jezdíme po doktorech, rehabilitacích atd..Navíc manžel přišel o řidičák do listopadu a musíme všude dojíždět-i když né tak daleko, tak to stačí.Dům máme naštěstí menší a máme jen domácí kočku. Děti máme ale strašně hlučné, naučili se na všechno křičet, když nekřičí jeden, tak začne druhej a vydrží takhle bezproblému 3hodiny v kuse. Manžel chodí z práce kolem půl šesté ráno, tak se vůbec nevyspí, já do nedavna v noci vstávala 6x, navíc kluci začnou klidně křičet ve 3, ve 4 ráno a pokračujou do pěti. Jsem z toho kolikrát tak na nervy, že pak křičim i já na ně, nemůžu to kolikrát vydržet. Pak nad sebou přemýšlím jestli jsem normální,když vím že to jsou vymodlené děti, navíc jsem si snimi zažila vše, čím si museli po porodu projít když jsem s nimi 13týdnů den co den trávila na neonatologické jirpce. Myslela jsem si tedy že za to také můžou těhotenské hormony, ale dle tvého příspěvku si teď nejsem jistá. Jsem na sebe zkrátka často naštvaná že člověk nezvládne to, co by s těmi dětmi potřeboval zvládnout. Nestihnu jít kolikrát ani s klukama ven, a to mi pak přes den naspí sotva 40minut. Nedovedu si představit jak to bude s dalším přírůstkem- hlavně s nočním vstáváním a krmením všech tří dohromady. To jsem také byla matka hrdinka jak vše zvládnu

K Renče...Před tebou vážně klobouk dolů, co vše musíš zvládat... Navíc zrovna u tebe by mohl mít manžel víc pochopení..Ten můj mi také kolikrát nadává že jsem nervní, ať se uklidním. Pak když mu ale děti necham doma a zavolam mu co a jak, tak mi zvedne telefon se slovy ,,no, ještě žijou". Doma mi teda pomáhá až mi to někdy naopak vytáčí. Pracuje vždy týden a týden má volno, tak si to může také dovolit z čas.důvodů když v zimě nedělá nic venku. Jak jsi psala o tom silvestru, to mne pobavilo jak jsem se v tom viděla. Manžel byl v práci a já byla ráda v klídku sama se sebou. Těšila jsem se až bude dnešek, navíc malej mi v noci několikrát zvracel tak kdybych ponocovala, byla bych doslova nepoužitelná. Tak klidný Nový rok..

Autor: Romik a Danielek /12.3.2013/   1.1.2013 v 12:11

Holky, tak to je mazec, začínám si říkat z čeho já jsem tak na palici , jak čtu vaše příspěvky, tak si říkám, že jsem hysterka určitě. Miluško, u tebe smekám, se dvěma předčasně narozenými prcky a k tomu těhu, to je sílá, začínám se za sebe stydět .  Se dvěmi dětimi vyžadující ještě vyšší péči než ostatní děti, fakt klobouk dolů. Můj první býl dřív o šest týdnů a měla jsem co dělat, abych se nezbláznila strachy o něj a pobytem v nemocnici taky. Holky, co my ženské všechno musíme snést je opravdu síla.  Můj manžel měl na Silvestra noční a to je pak hrůza, když příjde a chce se vyspat a já mám udržet dět v klidu doma, zvláště když jsem nemocná a ven opravdu jít nemůžeme. Dnes mi do toho dost tvrdne břicho, nevím, zda je to antibiotiky nebo co to je? Prostě potřebuji klid a ten se mi doma opravdu nedostává.  Do toho nemáme ani jednu fungující babičku či kohokoli, kdo by byl ochoten vzít děti na hodinku ven.  Ale jak čtu, co se děje u vás začínám být smířená s tím, co se u nás děje, ačkoli toho mám plné zuby a kolikrát bych nejraději otevřela okno a pořádně si zařvala. No, budu se dále těšit na další a další příspěvky, protože věřím, že je nás ještě více, co bojujeme, co můžeme. Teď mi mladší málem vypíchnul oko tyčinkou, já to fakt nechápu dá si ji do pusy a hlavu dá až k mému oku, uaaaaaaaa. Asi jsem moc náročná . Vám všem, co to máme ještě horší držím pěsti a hodně sil do boje.

Autor: Simka   1.1.2013 v 12:44

Ahoj holky, tak spát jsem šla nakonec kolem 3 hodiny. Obě holky byly vzhůru a Dorinka( starší) si konečně dodala odvahy a koukla se na ohňostroj a zjistila, že je to pěkné. Madlenka byla z blikajících světýlek nadšená a zakončila to opět horečkou. Tak jsem ji nadopovala dalšíma sirupama a kolem půl třetí uspala zpěvem a chováním. Manža mezitím vytuhnul a tvrdil mi, že jsme šli spát o hodinu dříve.:-) No, ale já si o proti vám fakt nemám na co stěžovat, protože kromě občasných scének období vzdoru Dorinky máme doma klidné a hodné děti a manžu co pomáhá. jinak já bych si moc ráda dítko ještě adoptovala, ale tím, že máme už dvě svoje, tak k tomu manžu neukecám.

Autor: vločka   1.1.2013 v 15:36

Ahoj holky, vaše příspěvky jsem přečetla jedním dechem...mám pouze jedno dítě, 7 měsíční a protože máme ochablé svalstvo, musím s ním cvičit a jezdit na kontroly. Do toho žiju na takové polosamotě, starám se o domácí zvířata a čtyři koně...náš chlapeček je v uřvané dítě..dřívě jsem to omlouvala, že s náma jen tímto způsobem komunikuje..že to neumí jinak..teď už je mi jasné, že tvrdě bojuje za svý díky tomuto se mi zcela otevřeli oči a další dítě bude možná za 4 roky, dřív ne. Pohltil veškerý náš čas. Tím že má problémy se spánkem, tím řevem a vyžadovánéím pozornosti to snad jinak nejde a jakožto nezkušení rodiče ho prostě nedokážeme nechat řvát..i když rekord v řevu máme non-stop 4 hoďky kdybych neměla zvířata a velkou zahradu, je to i tak veget..jenže máme to co máme..takže jsem věčně unavená, na.raná, podrážděná a nic nestíhám, všechno šidím a mám i ty výčitky, o kterých tu píšete

Autor: Romik a Danielek /12.3.2013/   1.1.2013 v 17:04

Ahoj Vločko, myslím si, že hlavním problém nás všech je, že děti máme dost pozdě než bylo dřív, do toho sourozenců nemáme tolik, jako měli naše babičky a dědové a tak jsme velmi volně řečeno "překvapeni", co všechno děti dokážou. Já mám za to, že i různé "moudré" články v různých časopisech a na netu plné informací, jak děti vychovávat jsou trochu mimo realitu. Možná jsme už i zvyklí na svůj klid a rádi bychom ho měli hlavně doma, kde nám to naše děti nedopřejí. U nás pokud se na děti nezavře nebo nedostanou na zadek mají pocit, že jim musíme trpět naprosto vše .  Chybí, jaksi respekt a nechápou, že žijeme v bytě s nimi a chceme také trochu relaxu, což s dětmi je nemožné. Stojí hodně energie, udržet doma nějaký pořádek do toho děti v nějakém klidu. Legrační mi často přišlo, když mi říkali lidé, že je super, že jsou děti tak blízko od sebe, že si spolu aspoň vyhrají .  Mám naštěstí kamarádku, která mám dva kluky stejně jako my a ta ví nejlíp, jak to s dvěmi dětmi je. Na palici jsem už ráno než je vypravím do školky a školy, doma nestihnu ani všechno uklidit a už mohu pro mazat, se starším se poučit a mám dost. A je fajn, když mi manžel začne předhazovat kolegyně z práce, jak stíhají pracovat, dodělávat si školu, užívat si své hodné dítě, tak nějak zapomněl, že s vydatnou pomocí babiček. Právě teď jsem si to vyslechla a je mi do pláče asi zase ty těhotenské hormony, škoda mluvit. Je to stále dokola, jsem neschopná hysterka, nezvládám domácnost, děti, do práce nechodím, jsem na nemocenské, takže jsem naprosto pro rodinu neužitečná a do toho jsem si dovolila potřetí otěhotnět podotýkám se svým vlastním mužem. Fajn zjištění při novém roce a opět krásný vstup "pravou nohou" do lepších zítříků. Hlavní je, že máme "oporu" v našich mužích, kteří přesně ví, kde máme rezervy a ví, co všechno děláme špatně, zbytečně či jinak, já zase mohu napsat, že to tak opravdu mám. Opět nevím, jak opitmisticky tento vstup ukončit asi se budu snažit opět zatnout zuby a příště raději muži vše odkývu a nebudu mu vysvětlovat za jakých podmínek se dá toto všechno vzládat, jak to zvládá jeho skvělá kolegyně . Ještěže máme k dispozici tyto diskuze jinak bych doma už dávno zešílela. Upřímně toto mi bere nejvíc sil, taková super rána pod pás potěší a pomůže pěkně ke dnu. Kde já stále dělám chyby, nevíte?

[254628]