Autor: Martina   18.11.2012 v 08:46

Renčo, já vím, že bych si zasloužila nakopat. Však každý večer usínám s tím, že se nenávidím. Vím, že je tu spousta holek a ženských, které se o miminko usilovně snaží a nic. Vím, že interupce má své proti a beru je na vědomí, ale byla jsem i se svým problémem u psychologa, protože opravdu to nezvládám. Jenom psaním nejde vyjádřit co prožívám, je to opravdu něco strašného a možná to tak nevyzní jen napsanými slovy, ale opravdu tohle trápení je šílený. Já vím, že výpočty se mohou měnit měsíc od měsíce, ale zatím všechny odpovídají tomu nešťastnému dnu :( i když to byl jen jeden zásun a pak hned ven, ale pořád na internetu čtu, jak některé maminky otěhotněly jen právě z té jedné kapky atd... to mi moc nepřidává :(

Autor: renča.k   18.11.2012 v 09:05

věřím...byla jsem ted zatopit, celou dobu přemýšlím o tvém trápení...asi bych taky z toho nespala...musí to být hrozný...samozřejmě nedokážu se vcítit do tvé situace tak, jako ty...to je jasný...ale nemůžeš od nás chtít číst, že máš jít na potrat, tady jsme všichni nebo téměř všichni maminky a nikdo tě podle mě nepodpoří v interupci

já si neumím představit to, že bych měla zabít miminko mého přítele a moje...to, po čem jste toužili...jen ti popřeju, štastné rozhodnutí a hlavně, aby to vše dopadlo dobře...a prosím, už nikdy víc

Autor: Martina   18.11.2012 v 09:10

Miminko jsme si s manželem strašně moc přáli, těšili jsme se... Pracovali jsme na to dost usilovně, pak se ale objevil druhý chlap, kterému asi tohle vše bylo jedno stalo se to, už jen proto, že k tomu druhému nic necítím, dalo by se vlastně i říct, že se mi hnusí, tak o to víc ten strach mám, že by mohlo být jeho :( 

Autor: renča.k   18.11.2012 v 09:15

no Martí promiň, ale tobě to taky muselo být jedno, když jsi k tomu svolila...pokud to nebylo nějak násilný...

myslím, že už jsi rozhodnutá, aspon mi to tak příjde...má vůbec  smysl tě nějak přesvědčovat? hledáš pořád jen všechno PROTI ... co se takhle zaměřit na kladné věci?

Autor: Marie   18.11.2012 v 09:17

Moni, přesně jak to napsala Renča, tak to cítím i já. Vždyť já ti tké věřím, že prožíváš děsná muka. Počítání dnů je prostě nesmysl, vždy jsem věděla, kdy jsem otěhotněla a žádný dr. se nikdy do přesného termínu netrefil. To myslím naprosto vážně. Navíc, kolik let mi právě přerušovaná soulož sloužila jako antikoncepce. To, že jednou nevyšla, za to může alkohol. Vím, že není stoprocentní, ale je silně nepravděpodobné, že by se to hned povedlo. Samozřejmě, jistotu nemáš. Ale určitě s velkým procentem převládá to, že to dítě je manžela. I když se rozhodneš jít na potrat, nevěřím tomu, že ti to přinese úlevu. K tomu všemu si to budeš ještě vyčítat. Podle toho, jak píšeš, tak nejsi otrlá tolik, abys to hodila za hlavu, zabila s největší pravděpodobností manželovo dítě a začala znovu.

Autor: Sarynka   18.11.2012 v 09:51

Chápu jak se citíš. Před lety jsem si prožila podobná muka, akorát s tím podstatným rozdílem, že s tím druhým mužem jsme měli sex s kondomem. Poté jsem otěhotněla s manželem (nepřerušovaná soulož, mimčo jsme plánovali). Mezi těma dvěma styky bylo 12 dní a naštěstí mi i všechny UZ vycházeli na termín početí právě s manželem. I když s tím druhým to bylo s kondomem, který se neprotrhl a nic nevyteklo, byla jsem téměř paranoidní a hledala si na netu jestli je možné otěhotnět i přes neporušený kondom. Prostě na pár týdnů se z toho stala úplná mánie. Je dost možné, že kdyby mi UZ neukázaly na termín početí (+/-2 dny) s manželem, rozhodla bych se pro interupci. Prostě zatmění mysli.

Chápu tedy, že se z toho počítání stala pro tebe téměř posedlost. Bohužel si ale myslím, že v tvém případě je mezi těmi styky příliš málo dnů, aby ti nějaký UZ dokázal dát 100% jistotu. I když pravděpodobnost otěhotnění z preejakulátu je mizivá. Přeji pevné nervy ať už se rozhodneš jakkoliv.

Autor: Erika   18.11.2012 v 10:02

ahoj asi nemá cenu psát dokola to co už bylo řečeno o pravděpodobnosti početí atd...Jen se přidávám já praktikuji z přítelem přerušovanou soulož už 5let máme 2krásné děti a vždy chtěné a otěhotněla jsem bez problémů,takže předpokládám,že i z případného úniku by to šlo.TY PROSTĚ NOSÍŠ DÍTĚ SVÉHO MŮŽE! jen mi připadá,že to nějak nechceš přijmout si opravdu v manželství spokojená ? už to že zahneš je divné! pokud nešlo o znásilnění .

Autor: Martina   18.11.2012 v 10:02

Rozhodnutá ještě vůbec nejsem. I z toho důvodu, že moje rodina už ví o tom, že jsem těhotná. Já vím, že všechny budete mít názor takový, abych na interupci nechodila. Spíš jsem hledala nějaké podobné osudy a jak to dopadlo nebo, ani nevím. Prostě jsem asi potřebovala slyšet názory lidí zvenku, kteří mě neznají a třeba mají nějaké životní zkušenosti a pomohli by mi to nějak vysvětlit, zda to je možné či nikoli. Moc Vám všem děkuji, miminko si moc přeji, ale bojím se toho, že když si ho nechám, tak celých dalších 8 měsíců se radovat nebudu, možná třeba další ultrazvuk ukáže zase jiné datum, které se bude shodovat s manželem, těžko říct... 

Autor: Martina   18.11.2012 v 10:06

v manželství jsem maximálně spokojená. Jsem stále zamilovaná, ale máme trochu problémy s tím, že s manželem se vídáme jen málokdy v týdnu, jsme spolu převážně jen o víkendech, jelikož on za prací dojíždí do jiného města. Takže občas si procházím chvílemi, kdy ta samota je šílená. Pak se právě objevil ten druhý muž a bohužel použil svou mužskou sílu, i když nejsem žádné tintítko a sportuji, prostě chlapa který vás zalehne ze sebe jen tak nesundáte, on to bral jako hru: dominance x podřízení nebo nevím až když viděl, že to opravdu nechci a že to není žádná hra, tak přestal.