Autor: mavara   22.1.2014 v 21:56

Ještě přikládám - vím, že existuje kniha výpovědí žen, které podstoupily potrat. Jmenuje se "Proč pláčeš, Miriam?"

Našla jsem ji ke stažení na internetu - https://prolife.cz/download/proc_places_miriam.pdf

Autor: Zita   22.1.2014 v 22:04

Ahoj G,

ráda bych tě podpořila. Byla jsem na tom stejně, je to pouze pár měsíců co jsem se rozhodla jít na interupci, protože jsem měla stejné obavy jako ty. Stejně staré dítka jako ty, otěhotnění přes antikoncepci. Strašná únava, slabost a představa, že by mě to čekalo po třetí nepřicházelo v úvahu. U mě ale hrála hlavní role finanční situace - neměli jsme na to třetí dítko. Bydlíme v 2+1 a peníze na koupi většího bytu a na splácení půjčky nemáme. Takže to byl větší a hlavní důvod, nevyspání, únava a stres bylo až to další, co mě k tomu hnalo.. Nechci ti tady psát ať si to necháš vzít, ani ať si dítě necháš, je to pouze na tobě, ale chci aby jsi věděla, že existuje i někdo, kdo nešel do třetího ze stejných obav jako máš ty..Chci pro děti alespoň malý standard, vím, že v komfortu nikdy žít nebudeme, dovolené nehrozí,maximálně po čechách,  ale nechci, aby strádaly a to kdyby byly tři už by tak bylo.

Zítra na tebe budu myslet a dej vědět jak jsi dopadla. Věř, že to pro mě nebylo lehké rozhodnutí a trápí mě to doposud a myslím, že to ve mě zůstane už celý život, ale pořád si myslím, že to byla pro nás ta vhodnější varianta.

Autor: G   23.1.2014 v 14:44

Zito děkuju jsem ráda že nejsem jediná

Dnes na gyn nebylo nic vidět jen černá tečka ale plod ještě né, nicméně těhotná jsem, musíme počkat žádost o interupci nemůžu dostat dřív než bude vidět plod a srdeční akce, takže minimálně ještě týden -10dní a pak se rozhodnout a další zhruba týden než se ten zákrok provede už ted je to strašně težký natož za 14dní 

Autor: Eva   23.1.2014 v 15:55

Ahoj G, jeste jednou ti pisu - po precteni tveho prispevku o tvem dosavadnim zivote (a taky po precteni dalsich prispevku). Kdyz jsem tvuj prispevek docetla, proste musim rict, ze naprosto chapu, proc o te interrupci uvazujes. (Osobne, jak jsi asi vycetla uz z meho prvniho prispevku, bych do toho dobrovolne nesla a zdravotnich duvodu se naprosto desim - to byl veliky strasak v minulem i tomto tehotenstvi, co kdybych se musela zase lecit a kvuli tomu si nemoci nechat dite... proto se mi vzdy ulevi, kdyz se prehoupnu do faze, ze uz by se to dalo skloubit, pripadna lecba a soucasne i treba predcasny porod, ale se zachranou ditete.) Nicmene zpet k veci: vidim, ze jsi to v zivote nemela jednoduche a ze tvoje zivotni postoje jsou strasne silne ovlivnene dosavadnimi prozitky (jako ostatne u kazdeho). Naprosto ti rozumim, ze u svych deti se chces vyvarovat toho, cos sama jako dite pocitovala jako chybu, krivdu, proste zlo. Na zivote je hezke to, ze se muzeme snazit jakkoli, ale chyby budeme delat vzdycky - tvoje deti, at se budes stavet na hlavu, se budou urcite taky snazit zlepsit to, co se jim bude zdat u vas doma spatne. A dalsi generace taky a ta dalsi tez... Vlastne se to tak nejak vetsinou strida. Co jedna generace vidi jako spatne, zmeni trosku vic, nez by bylo zahodno, a tudiz dalsi generaci se ten druhy "extrem" opet nelibi a vrati se zase k puvodni variante ;-) (At se to tyka cehokoli.) No a nebo druhy model je ten, ze se urcite vlastnosti opakuji a spise prohlubuji, protoze se z nich ti, kteri danou situaci prozili, nemuzou vymanit, nemaji dost sil a odvahy atd. na zmenu. Ty jsi ocividne ten prvni pripad :-) No a pri procitani tveho prispevku me napadla jeste jedna vec: clovek si v zivote proste musi odzit vsechny jeho faze. I kdyz nekdy trrba napreskacku. Tak, jako je pro dite dulezity urcity vzorec psychomotorickeho vyvoje, tak to pokracuje i dal az do dospelosti. Kazdy z nas ma ve svem okoli urcite nekoho, kdo si v dospelosti kompenzuje nejaky deficit z drivejska. Casto to jsou mladici (i mladi tatinci), co pres den chodi do prace a po vecerech doma pari hry na pocitaci - protoze proste v detstvi treba nemohli hrat tolik jako jejich vrstevnici, nebo treba na ne byly kladene vysoke naroky v nejakem krouzku, a tak na hrani nezbyvalo tolik casu... Nebo jsou to mladi dospeli, kteri se chovaji nevyzrale jako pubertaci, protoze si pubertu proste neodzili - trebas na ne byl vyvijen tlak, aby neblbli, chovali se dospele... Nebo si nekdo neodzije v puberte sve prvni lasky - a pak ma prvni vztah v 25 letech a tape v nem a je "trapny" nebo frustrovany, proste nevi, jak v tom vztahu chodit... A tak si tihle lide musi proste to drive neodzite obdobi odzit pozdeji. (A tudiz to maji zase tezsi - okoli se na ne muze divat spatne.) Myslim, ze u tebe je to podobne: Protoze jsi musela brzo z domu, nebylo ti doprano klidne, materialne naplnene a dusevne vyvazene detstvi a klidne a zrale vyletnuti z hnizda az na prahu dospelosti, proto teprve dnes vsechno jakoby dohanis. Cenis si (opravnene) toho, ceho jsi dosahla v praci, kariere, ze jsi na tom materialne konecne mozna vic nez dobre a ze konecne nemusis tolik resit podvedomy strach z nejistoty jakehokoli druhu. V urcite fazi pro tebe proste bylo dite spravne nacasovane, mozna i druhe, ale ted uz to trva (na tve pomery) moc dlouho a dalsi dite by prineslo vnitrni nejistotu, protoze uz zase chces kousek te vnitrni svobody, kterou s sebou prinasi nezavislost na okoli, financich atd. Proste potrebujes klid v dusi. Ja osobne si myslim, ze pokud by se ti toto podarilo prekousnout, treti dite by ti to v zivote vrchovate vynahradilo. Verim, ze bys videla, ze by pritomnost tretiho ditete predchozi deti zas az tak neodnasely (az uz tim, ze by se musely delit materialne, nebo citove atd.). Nicmene nejdulezitejsi jsou tvoje pocity. Pokud proste uz nemuzes a opravdu nechces, tezko si sama sobe porucis, ze musis. Driv (hodne driv ;-)) to bylo jednodussi. Nebyly tehotenske testy, nebyly ultrazvuky, nebyly legalne (a hlavne odborne) provadene interrupce. Tehotenstvi se potvrdilo pozdeji - a obycejne nebylo co resit ani domacimi prostredky. Navic v dobe, kdy se tehotenstvi potvrdilo, uz byla zena zaplavena tolika hormony, ze ji v mnoha pripadech vlastne ani nenapadlo, ze o par tydnu driv by mohla tu "malou cernou tecku" (v terminologii dnesni ultrazvukove doby) nechtit. Diky bohu, ze jsem se nikdy nedostala do tve situace, a v tomto ohledu musela resit "pouze" to, jestli zachovat zivot muj (pro me jiz narozene dite), nebo (mozna) zivot jeste nenarozeneho plodu. Navic jsem na rozhodnuti mela jediny den a odpoved byla racionalne celkem jednoznacna, i kdyz casem uz pro me tak jednoznacna taky nebyla; a vzdycky uz budu premyslet, jestli to prece jen neslo nejak risknout, jestli to bylo to jedine spravne reseni, protoze mam k zivotu tak velikou uctu, ze jakykoli jiny duvod nez zavazny zdravotni, na zivote ohrozujici, je pro me proste pro preruseni tehotenstvi nedostatecny. (A tim se zase vracim k tomu, ze kazdy stavi sve rozhodovani na svych vlastnich prozitcich, na sve osobni situaci a na tom, co ma aktualne pro rozhodovani k dispozici. Nikdo z nas uz neni nepopsany list.) Tak at ti tech par tydnu rychle utece!

Autor: G   23.1.2014 v 17:58

[433804] já rozumím tvému postoji, ale nemyslím si že jsem si něco neodžila. Myslím, že každá maminka po mateřské/rodičovské dovolené když je na na ní už dlouho se do práce těší a těší se až bude moc taky dělat věci víc jen pro sebe a to je můj případ už jsem si prostě v hlavě naprogramovala že se blíží ta "pohoda" kdy už nemusím být dětem 24h k dispozici, myslím že to  je přirozený vývoj ale aktuálně mám v hlavě takový zmatek, že raději do té příští středy. Zkátka nenašla jsem nic co by nám miminko přineslo pozitivního samozřejmě krom toho že to je DÍTĚ

Autor: mavara   23.1.2014 v 18:30

Milá G, moc na tebe myslím... Jen, když vidím, jak se už teď trápíš - jsi zřejmě hodně citlivá a milující žena - nedovedu si moc představit, že bys po potratu zažívala kllid a pohodu a pocit, že ses dobře rozhodla ... Nebo se pletu? 

https://diskuze.maminkam.cz/interupce-prosim-o-zkusenosti?page=9

Autor: G   24.1.2014 v 20:15

[433913] nevím, racionálně to mám ospravedlněné, spíš hledáme na tom těhotenství pozitiva a ty moc nevidíme

Autor: Miluška   24.1.2014 v 20:35

[434969]Ahoj G, ty máš doma 2děti a hledáš nějaká pozitiva která to přináší?

Autor: jakoš.   24.1.2014 v 20:49

Dobrý večer, není moc dobré přemýšlet a ještě k tomu racionálně, vždyť dítě už je, a je to velký dar, který nedostává každý, dítě není přece z rozumu, ale z lásky. Já vím, o čem mluvím, děti mám a děkuji za ně. Věřím, že kdokoli se dítěte vzdá, nejde to přejít jen tím, že je to rozumné a pohodlné. A i pro děti a sourozence je to velký darmějte se hezky maminky, tot jenom moje přesvědčení a názor.j.