Autor: Petruška   21.2.2016 v 18:56

Co udělat? Okamžitě skoncovat s přítelem! Pokud říká to co píšeš, nikdy se o něj nebudeš moci opřít. A pak se rozhodni, co s miminkem...a pokud máš fungující rodinu (rodiče, sourozence), prober to i s nimi. Ať to dopadne jakkoliv, držím palce.

Autor: Alexandra   21.2.2016 v 20:18

[857268] Ahoj děkuji za radu. Máma mi řekla, že si to mám nechat. On o tom mluvit nechce. Prý má z toho deprese. Nespí semnou, skoro nemluví a ani na mě pořádně nesáhne. A když já na něj jo, ignoruje to :-(. A přesto mi stále tvrdí, že mě miluje. Mám už dceru, ale s chlapem co se o ní nezajímá, a tenhle mi tvrdí, že miluje mě i Nellie a že chce pro nás obě to nejlepší a taky, že chce, aby Nellie měla vše. Každý večer bulím jsem z toho v prdeli. Nemám se ani komu svěřit :-( A to jsem dnes byla na pohotovosti kvůli bolestem a mám zvětšenou cystu.

Autor: L*   28.2.2016 v 11:02

Dostala jsem se do situace, kdy mám od dvou různých lékařů doporučení k ukončení těhotenství ze zdravotních důvodů a stejně mám velký problém se psychicky smířit s tím, že UPT podstoupím. Mám 3 zdravé a plánované děti, je mi 36 let a dlouhou anamnézu: roztroušená skleróza, opakovaná trombóza (poslední přesně před měsícem), čekám na neurochirurgický zákrok na mozku. V době, kdy jsem o těhotenství neměla nejmenší tušení, jsem brala léky se zakázané skupiny - toxické pro plod. Racionální rozhodnutí vypadá teda úplně jednoznačně. Stejně bojuju s velkými výčitkami a vnitřně rozhodnutá nejsem. Trápí mě, že jsem vůbec dopustila, aby k této situaci došlo. Vzhledem ke kombinaci ataky RS a infuzní léčby kortikoidy, oslabení imunity a v důsledku toho chřípky, následované angínou s antibiotky a jako bonus i trombózou jsem měla méně spoléhat na obvyklé a osvědčené metody antikoncepce, bohužel nestalo se. Je to o to horší, že i pro UPT jsem tak krátce po prodělané trombóze a na antikoagulační terapii rizikový pacient, o to víc se každý vyptává, vyšetřuje, píše nekončené zprávy a doporučení... Mám velkou oporu v manželovi, jsme spolu téměř dvacet let a je z toho stejně skleslý a utrápený jako já. Obzvlášť, když nám řekli, že UPT je možné provést pro prokazatelné životaschopnosti těhotenství tj. až po potvrzení srdeční akce v děloze. V úterý jdu do FN dohodnout termín a další postup. Veselo mi opravdu není.

Autor: Naomi   5.3.2016 v 16:03

Dobry den, tak čtu vaše přispěvky. Mam stejný nebo podobný připad zda jit na miniinterupci nebo ne. Mam dvě zdravé holky 4a 6 let. A ted cekam třeti jsem v 6 tt a přemýšlela jsem o miniinterupci. Je mi 24. A tohle by bylo nechtěné a ještě s kamaradem. Chtela sem se zeptat nemate stim nějakou zkušenost? Boli to? Popřipadě nemate někdo zkušenost s Novým Městem na Moravě? Hrozi nějakě následky? Děkuji za rady.

Autor: L...   13.3.2016 v 22:15

Ráda bych přispěla svojí zkušeností a doufám, že někomu třeba pomůže...

Na léto a na prázdniny jsme se s přítelem těšili, měli jsme docela hodně plánů, které nám osud změnil. Nejdřív jsem si myslela, že se mi to jen zpozdilo, ale po pár dnech mi to už přišlo divné. Test ukázal dvě čárky. Trochu jsem to čekala, takže mě to vlastně už nepřekvapilo, ale jen utvrdilo v mém podezření a reálně postavilo před otázku „Co dál?“. Dost jednoznačně jsme se shodli, že si to nechat nechceme a nemůžeme. Oba ještě studujeme, bydlíme u rodičů a společnou budoucnost jsme si představovali úplně jinak.

Když mi doktor udělal ultrazvuk, ze kterého mi následně dal i fotku k dalším vyšetřením, bylo to hodně divný. Najednou jsem totiž měla v ruce opravdu nějaký důkaz o tom co se děje. Pak se to všechno už odehrálo hrozně rychle.

Několik dní po zákroku mě sem tam zapíchalo v břiše a trochu jsem krvácela, což ale prý je normální. Posledních pár dní před zákrokem jsem se na jednu stranu dost obávala, ale zároveň jsem doufala, že mi bude zase konečně lépe.

Teď mě ještě občas přepadne nějaká smutná nálada, samozřejmě, že člověk si někdy říká „Jaký by to teď asi bylo…?“, ale většinou dospěju k názoru, že by to bylo hrozný. Mám jen strach, aby se to neopakovalo, a jsem v tomto směru docela paranoidní. Rozhodně nelituju svého rozhodnutí a dnes bych se rozhodla stejně. (Ale je pravda, že jsem to od začátku brala tak, že dítě nechci.) 

Jsem moc ráda, že mě přítel celou dobu podporoval a podporuje doteď a jsem moc ráda, za mého doktora, který bral vše bez jediného komentáře a naprosto diskrétně, a o kterém si myslím, že je člověk na správném místě. Nejvíc mě na celé situaci mrzí to, že vůbec nastala. Myslím si, že není špatné situaci nějak vyřešit, ale je špatné, pokud ji člověk vůbec nechá vzniknout, přestože sám nechce. Podle mého je nezodpovědné si pak v nastalé situaci dítě nechat, i když člověk ví, že nemá šanci mu dopřát vše, co by chtěl.

Na závěr bych všem chtěla popřát mnoho sil, pokud se dostanete před stejný problém a ať už se rozhodnete jakkoliv, věřím, že to bude pro vás to nejlepší možné řešení.

Autor: Josef P.   4.5.2016 v 00:08

Hezký večer, jsme bezdětný pár a hledáme maminku, která by namísto interupce byla nakloněna variantě přímé adopce. Děkuji.  josef-p@email.cz 

Autor: lenka   31.7.2016 v 15:23

Ahoj, mam takový problém. jsem v 17 týdnu těhotenství a musím na potrat. našemu miminku chybí část lebky a mozek. Natupiji v uterý na Bulovku. Neví někdo nebo nemá zkušenost jak se vyhnout vyvolávání, chtěla bych uspat. Všude jsem četla, že v 17 týdnu už je pozdě. Ale zavinil to můj gynekolog, neudělal skrening v 1 trimestru. Tam už by vada byla viditelná doktorka na genetice mi to potvrdila. A ještě jeden dotaz, nevíte o dobrém gynekologovi? jsem sise z Kladna. Ale jezdila bych i do Prahy. Součastnému gznekologovi nemám už důvěru. Děkuji

Autor: lenka   31.7.2016 v 15:24

Ahoj, mam takový problém. jsem v 17 týdnu těhotenství a musím na potrat. našemu miminku chybí část lebky a mozek. Natupiji v uterý na Bulovku. Neví někdo nebo nemá zkušenost jak se vyhnout vyvolávání, chtěla bych uspat. Všude jsem četla, že v 17 týdnu už je pozdě. Ale zavinil to můj gynekolog, neudělal skrening v 1 trimestru. Tam už by vada byla viditelná doktorka na genetice mi to potvrdila. A ještě jeden dotaz, nevíte o dobrém gynekologovi? jsem sise z Kladna. Ale jezdila bych i do Prahy. Součastnému gznekologovi nemám už důvěru. Děkuji

Autor: Moxha   31.7.2016 v 15:42

[925442] Dobrý den,bohužel 17 týden je na klasickou interrupci později. Budete muset dítě porodit.U nás na klinice u Apolináře se buďto  zavádí tableta do hrdla a nebo se dají tablety na polykání.U obou metod se vyvolávají kontrakce,které vedou k porodu.Automaticky se také pokud není nežádoucí nebo si žena nepřeje zavádí epidurál k pozdějšímu útlumu bolestí při kontrakcech.Ale že by vás u spali a mimčo porodili císařem se nedělá..