14.7.2012 v 13:08

Hm, zajímavé téma... - pokud je chlap CHLAPEM, a ne chlapečkem... tak chápe, že miminko je na prvním místě a až pak on. Pokud je chlapeček - tak jsem si holt špatně vybrala, a nemá cenu brečet, protože je to moje vina :-)

Já taky budu "nenormální" matka, ale ne proto, že se nechci věnovat miminku... jen mám rozdílné názory na výchovu než ostatní. Ono se to projevuje už v těhotenství. Ale je pravda, že těhotenství má ženu změnit - zejména to první - protože se z děvčete stává MATKA. Už nikdy nebude jako dřív, nemyslím fyzicky, ale hlavně psychicky. Ta žena, které to nedojde, nebude matka, ale malé dítě, které má dítě (už teď lituju ty děti, které matky chtějí mlátit ještě než se narodilo).

Takže ze všeho nejvíc takovým "matkám" přeju, aby je to mateřství "dohnalo" a aby přestali přemýšlet o tom, že dítě odstaví a půjdou do práce. To tomu dítěti pěkně zničí život.

No nic, já uvažuju i o domácí škole, takže opravdu mimo proud  Ale abyste měli i druhou stránku. Vím, jak naše generace byla deprimovaná školkama, jeslema a tak, a pro svoje dítě to v žádném případě nechci. Když matka, tak na plný úvazek. A chlap? Pokud je CHLAP, tak je ochoten na svou rodinu vydělat. A pokud je žena ŽENOU, tak minimálně prvních pár let je ráda, že ji chlap může živit  Holky nenechte se zblbnout feminismem, vzali jste si chlapa a budete mámy, a poslání otce prostě je živit rodinu, pokud jsou děti malé. Tečka.

Autor: Eva   14.7.2012 v 16:03

Nevim, kde se stala chyba, ale neco mi na tehle diskuzi nesedi. Chapu, ze nekoho materska nemusi bavit. Ale uz mi unika, co jsem cetla v jednom z prvnich prispevku, a sice ze pani pracuje v managementu, ale doma s ditetem to nezvlada a narika si, ze ji nikdo nepomuze. Ze nema funkcni matku ani tchyni. Jak pak asi muselo vypadat to rizeni firmy... I v domacnosti lze uplatnit time-management. Koneckoncu je to nejlepsi trenink do prace. Top firmy si mimochodem vybiraji casto prave zamestnankyne-matky, protoze materstvim zeny ziskavaji spoustu uzitecnych schopnosti - vytrvalost, stresuodolnost, schopnost resit nenadale situace. Ovsem, zde je hezky videt, ze jak kdo ;-) Taky me pobavily zminky o tom, jak se mamky na materske nemohou seberealizovat, jak se nedokazou bavit s ostatnimi matkami o prizemnich vecech, jako je kojeni, prebalovani, psychomotoricky vyvoj deti... a na druhe strane jim schazi nakupovani s kamaradkama, kaficka a hospody :-))) Nevim, jestli je prizemnejsi "shopping" a plkani, nezli vule vyresit problem sveho ditete - trebas ze kojeni nejde tak, jak by melo. V top managementu jsem nikdy nepracovala, prestoze mam dve vysoke skoly. Ale doma jsem se taky nikdy nenudila. Jsem uz velka holka na to, abych si to umela zaridit tak, abych se nenudila. Nuda je pouze syndrom - syndrom prazdnoty a neschopnosti si smysluplne zaplnit svuj cas. Pokud me po tomto prispevku neukamenujete, rada se s vami podelim o zkusenosti, jak jsem byla se svym synem ctyri roky doma a nenudila se. Predpokladem ale je, ze tema nebylo zalozeno proto, abyste tlachaly v diskuzi o nicem (=jak vas to na MD nebavi) - samy nektere pisete, ze tlachani vas nebavi - nybrz bylo zalozeno proto, abyste problem vyresily... :-)

14.7.2012 v 16:13

Evi, moc pěkně napsáno... souhlasím s tím, že "nebavení" být doma souvisí s vnitřní prázdnotou víc, než s čím jiným. Já jsem doma 3 roky (ne na mateřské), prostě nezaměstnaná, takže pro mě ten "přechod" nebude tak velký. Ale chápu, že pro některé velmi zaměstnané ženy to bude šok, podobně jako potom přechod z práce do důchodu... na to je potřeba se psychicky předem připravit už předtím (na oboje), co byste třeba dělaly kdybyste byly nemocné a nemohly do práce chodit...

I doma se dá být ne nezbláznit se z toho (i když je to docela fuška, v práci vám život nalinkují a doma si musíte všechno linkovat samy :-) - takže ano, je to svým způsobem manažerská práce

Autor: Marketa31   14.7.2012 v 17:31

Evi,moc krasne jsi to napsala.Tak jsem to myslela.Jsou veci,ktere nechapu.Kdyz jdu na materskou tak musim pocitata s tim,ze dite place,knoura,a ze se mu musim venovat.A je jasny,ze se vse kolem toho drobecka toci.Uz nejsem jenom JA.

Jsem rada,ze si to nemyslim jenom ja

14.7.2012 v 20:23

Vtipné je to kino... třeba my máme domácí kino v obýváku, ale přesto si zajdem i do kina. Až budou mimču 3 měsíce, chystáme se s manželem na kurz - to proto, že ho manžel pořádá, nechci zůstat pozadu. Ale to přece můžu i s miminkem  Šoupnu ho do auta do sedačky a celý kurz může být s náma (budeme bubnovat a tak, aspoň bude od začátku  muzikální 

Do hospody nechodím ani teď, alkohol nepiju, ale dovedu si představit sednout si do čajovny i s mimčem a poklábosit s kámoškama. Jít do obchodu s mimčem v šátku, v podstatě nejsem omezená ničím (jídlo pro mimčo budu mít vždycky s sebou, když budu kojit). Akorát protože mimi přijde na svět v únoru, počkám si na teplíčko

Troufám si tvrdit, že užívat si máma může i s dítětem... asi to ani jinak moc nejde, když kojíte co pár hodin nebo častějc, nechat dítě hlídat (kojit chci samozřejmě co nejdýl, ale nikomu to nenutím, každý jak chce a může).

Autor: leni   14.7.2012 v 20:59

[179771]ahoj holky,  musím říct, že s tím co píše Eva naprosto souhlasím a moc se mi to líbí :) Nevím jestli mě mateřská baví nebo nebaví, jsem na ni teprve měsíc a s malým se to určitě změní, zatím je v břiše, ale až vyleze to bude nejspíš o zábavu postaráno ;) Chci jen říct, že si vážím lidí, kteří se snaží problémy konstruktivně řešit a hlavně poradit - jako právě Eva. Byla jsem hodně aktivní před otěhotněním, i než mi začaly potíže v těhotenství a pak najednou zásek, problémy - zákaz sportu, sexu, procházek, práce, prostě jsem seděla doma a nudila se. Ale ne kvůli mateřské nebo miminu. Jen proto, že jsem byla neschopná si najít nějaké nové aktivity a alternativy. Tím chci jen říct, že by bylo super, kdyby tady holky mohly dávat tipy, co a jak se dá dělat s břichem nebo miminem,protože my ten nápad nebo zkušenost nemáme a měly bychom to brát jako inspiraci a ne moralizování. Takže Evi, Martinko a spol...já si to ráda poslechnu, sem s těmi tipy :D A ještě jedno....ležela jsem nějakou chvíli v nemocnici a to s maminama, které tam ležely třeba i celé těhu...a víte co? Nestěžovaly si, ale hledaly východisko, jinak by se zbláznily ještě před porodem.

Autor: Kateřina   14.7.2012 v 21:52

Já své miminko miluji nadevše, a nikdy bych neřekla že mě překáží, ale na druhou stránku mám občas taky stavy, že mě to všechno leze na mozek, nebaví ten stereotyp a že bych klidně měnila za práci, jenže mě to většinou do druhého dne přejde...Jsem ráda doma, ale určitě se těším až se víc dostanu mezi lidi, ikdyž už ted je mi jasné že se mám vlastně dobře a až budu zase v práci tak budu nadávat a vzpomínat jak mi bylo doma..

Autor: Eva   14.7.2012 v 22:13

[179795] Verunko, zadna z holek, ktere jsou tu "na opacne strane barikady" tu nenapsala nic ve smyslu "materska to nejlepsi co me kdy potkalo". Pokud, tak jsou tim nejlepsim nase deti. Pravdepodone jsi v kontaktu se zakladatelkou tematu - muzes nam tedy rict, "pro ktere (zeny) je tema urceno"? Zatim to z tech stesku neni poznat - na prvni precteni se muze zdat, ze ty zenske hledaji pomoc... Co je teda ucelem tohoto tematu? Jestli utapeni se ve vlastnich rozmarech a problemech, potom si s ostatnima holkama milerady zalozime nove tema - treba Tipy pro maminky, jak si zpestrit materstvi. Verim, ze ty, ktere budou chtit samy se sebou a svou nudou neco udelat, tam rady prejdou. Prosim vyjadrete se, at sem zbytecne pro ostatni holky nepisu svuj pribeh - at ho pripadne napisu rovnou jinam. PS: Nazev vaseho tematu by potom mel byt jiny: Nebavi me materska, nehodlam s tim nic delat a kopu kolem sebe.

Autor: Klair   14.7.2012 v 22:27

Ahojky Maminy,

jsem ráda, že v těch negativních pocitech člověk není sám! Nedávno jsem se přistihla, že když za mnou někdo přijde na návštěvu nebo naopak, že malou hned předávám na chování, když jsem si to uvědomila měla jsem z toho celkem depku, že jsem krkavčí matka. Navíc teď máme nejspíš období zoubků, takže malá stále piští a já jsem z toho vzteklá, že to nedokážu zastavit ;-) Navíc mě ubíjí, že si ten čas tak nějak neumím zorganizovat či co, takže doma bordel jak v tanku o vaření nemůže být řeči. Naštěstí mám fajn partnera, který když vidí, že mi opět začíná hrabošit, koupí lístky třeba do divadla a nemám problém si někam vyrazit. Jenže zjišťuju, že mám malou tak vrytou do hlavy a srdce, že se bohužel musím zařadit do skupiny maminek, které furt žvaní o miminech , vím to a štve mě to, ale asi je to normální, stejně jako to, že se některé maminky o tom nerady baví. Bohužel také nemáme nikoho, kdo by nám hlídal, jedna babička nežije a druhá by i chtěla, ale je pracující. Je pravda, že člověk kolikrát jede na setrvačník... Navíc jsem měla po půl roce přislíbenu práci u mého původního zaměstnavatele, ale bohužel to za zvláštních okolností padlo, takže mi to také na náladě nepřidalo. Je sice fajn mít okolo sebe spousty kamarádek s dětmi i bez dětí, ale stejně si člověk občas připadá tak nějak sám. Naši malou miluju a je úžasná a tyto pocity mě dost mrzeli, díky vám všem se cítím lépe.

Takže to všechny zvládněte a díky za otevření tohoto tématu